Městská autobusová linka označená číslem 107 patří mezi nejstarší v Praze. Její historie sahá do období První republiky, ale na rozdíl od mnoha dalších linek neprošla častými a výraznými úpravami trasy. Jedinými výjimkami byly změny jejího ukončení především ve 30. a 40. letech 20. století. Další zajímavostí „stosedmičky“ je, že po celou dobu své existence spojuje katastrální území Dejvic a Suchdola nebo také fakt, že garantované nízkopodlažní spoje zde začaly jezdit teprve v roce 2011. Provozovatelem linky je pražský Dopravní podnik, resp. jeho předchůdce Elektrické podniky.
Autobusovou linku označenou písmenem R, zavedly Elektrické podniky již 5. března 1932. Tehdy byla vedená v trase „Podbabská třída – Podbaba – Budovec – Suchdol“, aby zanedlouho (od 22. března 1932) došlo k prodloužení z Podbabské třídy přes Sibiřské náměstí do konečné zastávky Letná, u vodárny.
Již 5. února 1933 je „erko“ zkráceno na Budovec. Od 24. března 1935 je trasa upravena do podoby „Třída krále Alexandra – Podbabská třída – Podbaba – Budovec – Suchdol“ a k 12. září 1937 dochází ke zkrácení na Budovec. V období 1. května 1938 – 12. prosince 1939 jezdí „erko“ opět až na Suchdol. Během II. světové války je trasa upravena do podoby „Letecká (dnes přibližně zastávka V Sedlci) – Potravní daň“ (od 5. května 1940) a dále „Letecká – Rozcestí“ (od 16. října 1944). Krátce po válce, od 4. června 1945, jezdí linka v trase Dejvice – Rozcestí – Budovec. Ve válečném a poválečném období rovněž dochází k několika omezením rozsahu provozu.
Další úprava trasy „erka“ nastává od 4. listopadu 1951, kdy se objevuje v podobě „Jugoslávských partyzánů – Kamýcká – Suchdol“. Při reorganizaci linkového vedení uskutečněném 31. prosince 1951 je linka nově označena číslem 107.
Od 3. února 1958 je na lince zřízená druhá větev, jejíž spoje zajíždí do konečné Výhledy. Z této varianty trasy vzniká 3. října 1966 nová městská linka číslo 147. Od 6. března 1976 je trasa „stosedmičky“ upravena na území Suchdola.
Zatím poslední významná úprava trasy nastává 13. srpna 1978, kdy je v souvislosti s otevřením úseku metra I. A. (Leninova – Náměstí Míru; úsek metra zprovozněn 12. srpna 1978) ukončena v autobusovém terminálu Leninova (od roku 1990 nese název Dejvická). Od tohoto data (!) je linka číslo 107 vedena v trase: DEJVICKÁ – Podbaba (od 1. září 2011 Čínská) – Garáže Dejvice (od 12. prosince 2004 Ve Struhách, od 1. září 2011 Podbaba a od 30. srpna 2014 Nádraží Podbaba) – Hydrologický ústav (od 29. června 2019 Výzkumný ústav vodohospodářský) – V Podbabě – Roztocká – V Sedlci – Kamýcká – Zemědělská univerzita – Internacionální (od 27. června 2020 Suchdolské náměstí) – SUCHDOL.
Obrat linky číslo 107 probíhá na Dejvické v obratišti v severozápadním cípu Vítězného náměstí, kde jsou umístěny také nástupní a výstupní zastávky. To se však netýká spojů, které po příjezdu na Dejvickou zatahují do garáží. Pro ně je od 30. října 2017 zřízena výstupní zastávka již v ulici Jugoslávských partyzánů, v bývalé nástupní zastávce linky číslo 340.
Na „stosedmičku“ dopravce nasazoval vozy standardní délky. K 18. říjnu 1999 začaly být na spoje nasazovány v pracovní dny kloubové autobusy. Na rozšíření jejich provozu i na víkendové a volné dny došlo od 26. června 2004. V době letních prázdnin byly i nadále nasazovány standardní vozy s tím, že v některých sezónách se na „stosedmičce“ vyskytovaly jak standardní tak i kloubové autobusy. Počínaje prázdninovým provozem roku 2008 tu jsou kloubové vozy již celoročně.
Od 6. března 2011 dochází k zavedení garantovaných nízkopodlažních spojů. Zajímavé je, že jeden nízkopodlažní standardní spoj se zde objevoval již dříve, v ranní špičce pouze ve směru Suchdol byl zajištěn přejezdem z linky 147, od prázdnin 2012 již žádný spoj krátký autobus nezajišťuje.
Závěrem lze konstatovat, že městská autobusová linka číslo 107 má dlouhou historii, ovšem s relativně malým počtem změn a úprav trasy. Současně patří mezi jednu z posledních linek na níž došlo k zavedení garantovaných nízkopodlažních spojů. „Stosedmička“ patří mezi stabilní linky, neboť území Dejvic a Suchdola spojuje přes 90 (!) let.
Zdroje: publikace Linky městské hromadné dopravy v Praze 1829-1990 (F. Prošek), web ropid.cz