Autobusová linka Pražské Integrované Dopravy (PID) označená číslem 109 patří mezi nejstarší v Praze. Její historie sahá až do roku 1926. Zpočátku byla označena písmenem D a od konce roku 1951 pak číslem 109. Po celou dobu své existence „stodevítku“ provozuje pražský dopravní podnik (resp. jeho předchůdce Elektrické podniky) se svými autobusy. Postupem času na ní bylo možné vídat jak standardně dlouhé, tak kloubové autobusy a v novodobé historii navíc i elektrobusy.

Od 11. července 1926 zavedly Elektrické podniky autobusovou linku s celotýdenním provozem označenou písmenem D v trase: Žižkov – Hrdlořezy – Malešice. Konečná na Žižkově se nazývala „Žižkov, Ohrada“ a nacházela se poblíž žižkovské tramvajové vozovny.

Za necelý rok, 1. května 1927, došlo k prodloužení z Malešic do Strašnic (konečná existovala zhruba v oblasti nynější zastávky Vinice). Už k 30. září 1929 byla trasa zkrácena do konečné Malešice, náměstí. Na opačné straně nastal, od 9. srpna 1931, odklon trasy do zastávky Vysočanská silnice.

Zanedlouho, po 20. září 1931, mělo „déčko“ dál prodlouženou trasu: Kolbenka – Na Harfě – Vysočanská silnice – Hrdlořezy – Malešice, náměstí. Současně byl stanoven rozsah provozu na špičky všedních dnů a na nedělní odpoledne. Zkrácení do podoby: Na Harfě – Vysočanská silnice – Malešice, náměstí přišlo 18. dubna 1932, přičemž úsekem Vysočanská silnice – Na Harfě jezdila linka pouze ve špičkách pracovních dnů. Již 14. srpna 1932 byl provoz omezen pouze na špičky pracovních dnů.

Další změna nastala k 16. říjnu 1932, kdy mělo „déčko“ trasu: Vysočanská silnice – Hrdlořezy – Masarykova kolonie – Potravní daň¹⁾. Tehdy jezdilo ve špičkách pracovních dnů a opětovně i v neděli odpoledne.

Vlivem válečných událostí nastalo, po 15. listopadu 1942, omezení provozu jen na špičky všedních dnů a v období od 20. září 1943 do 4. června 1945 byla linka zcela zrušena. Právě k 4. červnu 1945 bylo „déčko“ znovu zavedeno (či spíše obnoveno) s provozem jen ve všední dny, ale v trase: Hrdlořezy – Kolonie – Českobrodská silnice. Rozšíření provozu i na nedělní odpoledne přišlo 13. dubna 1947.

Zanedlouho, od 1. prosince 1948, jezdila linka D až na Jahodnici. Po 2. červenci 1951 se trasa dostala do prodloužené podoby: Hrdlořezy – Jahodnice – Dolní Počernice, přičemž v úseku Dolní Počernice – Jahodnice jezdila až do roku 1965 jen část spojů. V důsledku reorganizace linkového vedení pražské městské dopravy, provedené k 31. prosinci 1951, byla autobusová linka D nově označena číslem 109. Až 1. září 1961 došlo k dalšímu prodloužení trasy: Harfa – Spojovací – Jahodnice – Dolní Počernice, ale úsek Harfa – Spojovací obsluhovaly spoje pouze ve špičkách pracovních dnů. V blíže neurčeném termínu začaly všechny spoje jezdit na Harfu.

K 1. červenci 1963 byla „stodevítka“ prodloužena z Harfy dál do konečné Vysočany, kudy se cestovalo pouze ve špičkách pracovních dnů. Zanedlouho, od 26. dubna 1964, jezdily úsekem Vysočany – Spojovací pouze některé spoje ve špičkách pracovních dnů.

Trvalé zavedení všech spojů do Dolních Počernic přišlo 20. září 1965. K dalšímu prodloužení trasy došlo 16. března 1970, kdy se dostala do podoby: Nový Hloubětín – Vysočany – Harfa – Spojovací – Jahodnice – Dolní počernice, přičemž byl úsek Nový Hloubětín – Spojovací obsluhován pouze ve špičkách všedních dnů. Na tomto místě je vhodné zmínit, že konečná Nový Hloubětín existovala přibližně vedle nynější křižovatky Kbelská x Kolbenova.

Celkové omezení provozu linky na špičky všedních dnů nastalo od 20. prosince 1980. Po uvedeném datu jezdily všechny spoje „stodevítky“ v celé trase. Další změna, s sebou přinesla úpravu rozsahu provozu a vstoupila v platnost 3. dubna 1991. Úprava spočívala v tom, že v ranní přepravní špičce jezdily autobusy linky číslo 109 ve směru Dolní Počernice – Nový Hloubětín a v odpolední špičce opačně. Odpolední provoz byl zrušen 2. ledna 1997.

Ani rozšíření metra do severovýchodní části Prahy, v 90. letech, nemělo dlouhou dobu vliv na trasu námi popisované linky. Tento stav byl porušen až v souvislosti s otevřením úseku metra B na Černý Most (8. listopadu 1998), přičemž trvalé změny povrchové dopravy nastaly od 9. listopadu 1998, kdy se „stodevítka“ dostala do trasy: Českomoravská – Harfa – Spojovací – Jahodnice – Dolní Počernice – (Výzkumné Ústavy Běchovice) – Újezd nad Lesy – Sídliště Rohožník. K Výzkumným Ústavům Běchovice zajížděly všechny spoje v pracovní dny denně od cca 6 h do cca 17.30 h a to tak, že v ranní špičce ve směru od Prahy (tzn. z Českomoravské) a v odpolední špičce opačně. Současně byly v ranní špičce zavedeny vložené spoje vedené z Dolních Počernic na Českomoravskou. Ještě je nutné uvést, že od téhož data, tedy 9. listopadu 1998, byly na linku nasazovány v pracovní dny kloubové autobusy, ale o víkendech (a svátcích) byly k vidění stále vozy standardní délky.

K 10. dubnu 1999 přišel odklon trasy do terminálu stejnojmenné stanice metra B Palmovka. Ke stejnému datu došlo ke zrušení vložených spojů do Dolních Počernic, a jejich převedení na linku číslo 168.

Další změna nastala až 8. května 2008, od kdy jsou na linku číslo 109 celotýdenně nasazovány kloubové vozy. Od 30. dubna 2010 zajížděly k Výzkumným Ústavům Běchovice ve špičkách pracovních dnů pouze vybrané spoje.

Další změna, která vstoupila v platnost 11. prosince 2011, znamenala zkrácení trasy do podoby: Palmovka – Spojovací – Jahodnice – Dolní Počernice – Výzkumné Ústavy Běchovice, přičemž v úseku: Dolní Počernice – Výzkumné Ústavy Běchovice tak jezdí vybrané spoje v pracovní dny ráno a odpoledne. Počínaje dnem 14. prosince 2014 tímto úsekem jezdí vybrané spoje i v sedlech pracovních dnů. K 28. srpnu 2016 došlo na dlouhých spojích ke zřízení zastávky Nádraží Běchovice-střed.

Ještě ke dni 11. prosince 2011 bylo zrušeno nasazování kloubových autobusů a namísto toho se na „stodevítku“ celotýdenně opět vypravují standardně dlouhé vozy. Výjimku tvoří letní sezóna 2019, kdy se na „stodevítku“ dočasně opět vypravují i kloubové autobusy. Jinou zajímavostí se stalo nasazování statických elektrobusů (tzn. vozidel se statickým dobíjením). Po přestěhování dobíjecí stanice (tzv. „DOBUDKY“) do terminálu Palmovka bylo možné zde od prosince 2017 do prosince 2021 potkávat elektrobusy SOR EBN11 ev. č. 4001 a SOR NS12 ev. č. 4002.

Poznámky:

1) Potravní daň (nebo též čára potravní daně) byla hranice každého města (katastrálního území), kde byly na příjezdových komunikacích zřízeny celnice. Nejvíce se proclívaly potraviny, a proto nesla tento název. V autobusové dopravě to znamenalo zastávku s tím, že v ní cestující museli proclít zboží či potraviny s nimiž cestovali do města. Potravní daň existovala přibližně v letech 1920 – 1942.

Zdroje: Linky MHD v Praze 1829 – 1990 (Fojtík P., Prošek F.), knižní jízdní řády PID a další materiály, web ropid.cz