Autobusová linka Pražské integrované dopravy číslo 135 prodělala za více než 50 let své existence celou řadu změn, a to jak v počátcích, tak v nedávné minulosti. Úsek z Florence na Náměstí Míru ji však provází po celou dobu. Jejím dopravce je Dopravní podnik hlavního města. Standardní autobusy na ní nedávno vystřídaly vozy kloubové, vybrané spoje jsou garantovaně nízkopodlažní.

30. ledna 2007 – Karosa Citybus ev. č. 3234 přijíždí na lince číslo 135 do zastávky Kodaňská – Pavel Hypš

Slavnostní zahájení provozu linky číslo 135 proběhlo 31. října 1964. Do „ostrého“ provozu vyjela o dva dny později, 2. listopadu 1964, a to v trase: NÁDRAŽÍ VELESLAVÍN – Náměstí Říjnové revoluce – Letenské náměstí – Veletržní palác – Florenc – Rajská zahrada – Náměstí Míru – Stadion doktora Vacka – SPOŘILOV. V provozu byla ve všední dny, tzn. dnes od pondělí do soboty.

19. července 1965 – Schéma trasy linky číslo 135 – publikace Linky MHD v Praze 1829-1990

První změna přišla od 8. listopadu 1967, od kdy byla vedena z Červeného Vrchu na Náměstí Říjnové revoluce přes Velvarskou. Počínaje 17. březem 1968 byl provoz rozšířen i na neděle. Od 25. listopadu 1968 je většina spojů prodloužena z konečné Spořilov do zastávky Sídliště Spořilov II. Počínaje 11. červnem 1969 sem už zajíždějí spoje všechny.

Škoda 706 RTO MTZ ev. č. 4465 na lince číslo 135 na Bořislavce – Archiv DP

Mezi 1. únorem 1971 až 9. květnem 1974 byla námi popisovaná linka zařazena do tarifně odlišné řady tzv. překryvných linek, z čehož plynulo i její dočasné označení číslem 235. Během tohoto období prodělala jedinou změnu, a to od 4. října 1971 prodloužení vybraných spojů ve špičkách pracovních dnů z Veleslavína k Aritmě Vokovice.

Škoda 706 RTO na lince číslo 235 poblíž Parkhotelu – J. Hussarov

Po zprovoznění prvního úseku metra A z Náměstí Míru na Leninovu (dnes Dejvická) velká část trasy linky číslo 135 kopíruje právě podzemní dráhu, a od 13. srpna 1978 je tak zkrácena pouze do trasy SOKOLOVSKÁ (dnes Florenc) – Náměstí Míru – SÍDLIŠTĚ SPOŘILOV.

Léto 1979 – Schéma trasy linky číslo 135 – web prazsketramvaje.cz

Počínaje 7. lednem 1986 je nově vedena přes zastávky Koh-i-noor a Svahová (dnes Vršvický hřbitov), namísto přes dnešní Slavii. Větší změny prodělává však až 12. července 1987, kdy se její trasa dostává do polookružní podoby: STAROMĚSTSKÁ – Sokolovská – Ústřední rada odborů – Náměstí Míru – Tolstého – BĚLOCERKEVSKÁ – Kodaňská – Náměstí Míru – Ústřední rada odborů – STAROMĚSTSKÁ. Už od 1. prosince 1987 je provozu v úseku Staroměstská – Sokolovská omezen na špičky a sedlo pracovních dnů. K úplnému zrušení provozu v tomto úseku došlo od 27. února 1993.

1. září 1989 – Schéma trasy linky číslo 135 – sbírka Pavel Hypš

Od 18. ledna 1997 byl zrušen polookružní charakter, jelikož došlo k prodloužení z Bělocerkevské do terminálu Želivského. Ke stejnému datu byla zároveň obousměrně vedena jižní variantou trasy a obsluha zastávky Tolstého zajištěna linkou číslo 138.

14. února 2008 – Karosa B951 ev. č. 4020 na konečné zastávce linky číslo 135 Florenc – Pavel Hypš

Výrazná úprava trasy přichází od 1. září 2009, kdy je „stotřicetpětka“ sloučena se zrušenou linkou číslo 260 do trasy: FLORENC – Náměstí Winstona Churchilla – Náměstí Míru – Na Míčánkách – Slavia – Spořilov – Opatov – Háje – JIŽNÍ MĚSTO.

 14. března 2009 – SOR NB12 ev. č. 3527 na lince číslo 135 přijíždí do zastávky Bohdalec – Pavel Hypš

Zejména kvůli kapacitním problémů byly od 1. září 2012 prohozeny konce linek číslo 135 a 136, a námi popisovaná linka je tak vedena ze Spořilova přes Roztyly a Chodov do obratiště Koleje Jižní Město. Od 29. června 2013 dochází ke zkrácení do zastávky Chodov.

 2. září 2012 – Karosa B951 ev. č. 4034 na lince číslo 135 v zastávce Nad Pahorkem – Pavel Hypš

Stále větší obliba přímého spojení centra a jihu Prahy si vyžádala od 3. listopadu 2014 nasazení kloubových autobusů. Zpočátku se jednalo pouze o provoz v pracovní dny, o víkendech jsou kloubové vozy nasazeny od 5. ledna 2015.

 30. března 2015 – Karosa B941 ev. č. 6250 vyjíždí na lince číslo 135 ze zastávky Florenc – Pavel Hypš

Autor: Pavel Hypš
Zdroje: publikace Linky MHD v Praze 1829-1990 (Pavel Fojtík)
Poslední aktualizace: