2. listopadu 1995 – Autobusy Karosa B 931 ev. č. 3005 (prototyp) a Karosa B 732 ev. č. 5468 na lince č. 169 v Kapraďové ulici (poblíž dnešní zastávky Centrum Zahradní Město) – Jan Arazim

Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 169 nejprve existovala v letech 1970 až 1997, kdy byla tangenciální linkou. Po jejím znovuzavedení, v roce 2006, se stala napaječovou linkou, která spojuje stanici metra Kobylisy s katastrem Dolních Chaber a končí v obratišti Sídliště Čimice. Její vznik byl podmíněn také novou bytovou zástavbou na území Dolních Chaber, jež vzniká už od roku 2001. Provozovatelem „stošedesátdevítky“ byl (a je) pražský dopravní podnik, který na ni nasazuje standardně dlouhé autobusy (včetně nízkopodlažních).

Vzhledem k rozvoji sítě autobusových linek v pražské aglomeraci, došlo od 27. dubna 1970, k zavedení autobusové linky X 157, která vedla trasou: Liberecká – Prosek – Krocínka – Vysočanská radnice – OÚNZ (Vysočany, ÚNZ). Rozsah provozu měla stanoven jen na přepravní špičky pracovních dnů. Zanedlouho, od 3. ledna 1971, byla trasa prodloužena ze zastávky Liberecká do obratiště Lovosická (nyní Poliklinika Prosek). Už od 5. dubna 1971 byla zmíněná autobusová linka označena číslem 169. Další změna vstoupila v platnost ode dne 16. října 1972, kdy se trasa dostala do podoby: Lovosická – Prosek – Vysočanská radnice – Harfa (nyní Nádraží Libeň) – Vysočanské náměstí (nyní K Žižkovu) – Spojovací – Malešické náměstí – Černokostelecká. Současně došlo k rozšíření rozsahu provozu na celotýdenní.

Už od 2. října 1973 začala „stošedesátdevítka“ jezdit z Harfy ulicí K Žižkovu, kde došlo k úpravě pozemních komunikací. Počínaje dnem 16. listopadu 1981 došlo ke změně zakončení trasy, kdy ve směru tam se Černokostelecká stala výstupní stanicí a nástupní pak byla zastávka Limuzská.

Od 3. září 1984 byla trasa mírně upravena do podoby: Lovosická – Prosek – Harfa – Spojovací – Malešické náměstí – Sídliště Malešice (pouze ve směru tam) – Limuzská (pouze ve směru zpět) – Černokostelecká. Omezení rozsahu provozu pouze na přepravní špičky pracovních dnů vstoupilo v platnost od 1. července 1987. Zastávka Sídliště Malešice začala být obousměrně obsluhována až od 5. července 1990. 

Další změna (prodloužení) trasy autobusové linky č. 169 přišla k datu 12. března 1991, kdy se dostala do podoby: Lovosická – Prosek – Harfa – Spojovací – Malešické náměstí – Sídliště Malešice – Limuzská – Skalka – Zahradní Město – Cíl (nyní Centrum Zahradní Město). Od 6. ledna 1992 došlo k rozšíření rozsahu provozu na sedla a přepravní špičky pracovních dnů. Výrazné zkrácení a omezení „stošedesátdevítky“ nastalo od 18. listopadu 1995, kdy se trasa dostala do podoby: Skalka – Zahradní Město – Cíl a zároveň byl provoz omezen na období od cca 22 h do cca 24 h (od 28. června 1997 takto linka jezdila pouze v období mimo letních prázdnin). Autobusová linka č. 169 (v trase: Skalka – Zahradní Město – Cíl) byla zrušena ke dni 4. října 1997.

Znovu na scéně se autobusová linka č. 169 objevuje od 27. února 2006, kdy byla zavedena v trase: Kobylisy – Sídliště Kobylisy – Mirovická – Vozovna Kobylisy – Počeradská – Prunéřovská – Osecká – Spořická (nyní V Kratinách) – Sídliště Čimice. Rozsah provozu tehdy měla stanoven na přepravní špičky pracovních dnů.

Počínaje dnem 10. prosince 2012 byl provoz „stošedesátdevítky“ rozšířen na pracovní dny, a to v době od cca 5 h do cca 22 h. Dosud poslední změna autobusové linky č. 169 vstoupila v platnost od 15. října 2016, kdy byl rozsah provozu celodenně rozšířen na soboty, neděle (víkendy) i státní svátky a celotýdenně došlo k zavedení večerních spojů od cca 22 h do cca 0:30 h.

Určitou zajímavostí je, že „stošedesátdevítka“ spadá výhradně pod kmenovou linku č. 162, ale od podzimu 2016 je o víkendech (a státních svátcích) samostatnou kmenovou linkou. Zároveň je třeba upozornit, že některé spoje o víkendech a státních svátcích jsou, kvůli přestávkám řidičů, i nadále zajišťovány přejezdy z kmenové linky č. 162. Od zavedení noční autobusové linky č. 913, v říjnu 2017, jsou vybrané spoje zajišťovány právě linkami č. 913/53 a 913/54.

Poděkování patří paní Martě Arazimové za souhlas s poskytnutím fotografií pro tento článek.

Zdroje: Vývoj linek veřejné dopravy v Praze Linky MHD 1875 – 2015, F. Prošek (Praha, 2016); internet: www.pid.cz; poznatky autora