Denní tramvajová linka č. 17 se v síti pražské městské dopravy vyskytuje od roku 1923. Kromě dvou přerušení provozu ještě nebyla zrušena. Za více než sto let své existence prošla mnohými změnami vyvolanými úpravami a rozšiřováním kolejové sítě. Pražský dopravní podnik (a jeho předchůdce Elektrické podniky) na „sedmnáctku“ postupně vypravoval (a vypravuje) prakticky všechny typy tramvajových vozů (včetně souprav).

K zavedení denní tramvajové linky č. 17 došlo od 29. července 1923, kdy vedla trasou: Královská Obora (též Obora, remisa; pojmem remisa se rozumí vozovna) – Výstava (nyní Výstaviště Holešovice) – Lanová dráha – Náměstí Republiky – Na Můstku – Národní divadlo – Palackého náměstí – Cementárna. Rozsah provozu měla celodenní a celotýdenní. Pro úplnost dodejme, že tramvajová vozovna v Královské Oboře přestala sloužit pravidelnému provozu v roce 1930 a v lednu 1937 byla její část zbourána. Počínaje dnem 15. srpna 1924 byla trasa linky č. 17 prodloužena z konečné Cementárna do konečné Braník (později Lomy). Prodloužený úsek tvořila nově vybudovaná jednokolejná tramvajová trať. Ode dne 2. května 1931 byla „sedmnáctka“ zkrácena do úseku: Výstava – Braník. Zanedlouho, od 3. ledna 1932, byly zavedeny spoje jedoucí z konečné Elektrárna (v Holešovicích) do konečné Výstava, přičemž tyto jezdily pouze v polonočním provozu.

K datu 4. prosince 1932 došlo k úpravě trasy linky č. 17 do podoby: Výstava – Strossmayerovo náměstí – Štefánikův most – Čechův most – Parlament (později Smetanovo náměstí a Náměstí Krasnoarmějců; nyní Staroměstská) – Národní divadlo – Palackého náměstí – Braník (Lomy). Rozsah provozu byl celodenní a celotýdenní (bez polonočního provozu). Tři roky po té, od 9. prosince 1935, byly zavedeny spoje jezdící úsekem: Braník – Přístaviště – Ledárny. Tyto byly provozovány jen v ranní přepravní špičce všedních dnů (od 17. ledna 1936 pak i v polonočním provozu). V souvislosti s otevřením tramvajové tratě: Argentinská – Pelc-Tyrolka – Vychovatelna, ke dni 17. ledna 1936, byla „sedmnáctka“ prodloužena právě na Vychovatelnu. K témuž dni byl zaveden celodenní i polonoční provoz (celotýdenně), ale v úseku: Vychovatelna – Výstava byl zachován jen polonoční provoz. Zřejmě ode dne 31. prosince 1936 vstoupila v platnost změna rozsahu provozu, kdy v úsecích: Vychovatelna – Výstava a Braník – Ledárny jezdily spoje pouze v polonočním provozu.

V souvislosti s válečnými omezeními provozu, od 10. prosince 1939, byla trasa tramvajové linky č. 17 upravena do podob: Lomy (původně Braník) – Palackého náměstí – Čechův most – Výstava – Argentinská ulice – Uranie (v této trase byla provozována celodenně a celotýdenně) a Ledárny – Lomy – Palackého náměstí – Čechův most – Výstava – Argentinská ulice – Pelc-Tyrolka – Vychovatelna (v této trase byla celotýdenně provozována v polonočním provozu). Zanedlouho, k datu 29. srpna 1940, byla „sedmnáctka“ odkloněna na Vychovatelnu, přičemž v úsecích: Vychovatelna – Pelc-Tyrolka a Lomy – Ledárny jezdily spoje v polonočním provozu a ve zbytku trasy pak celodenně. Patrně ke dni 1. dubna 1941 úsekem: Vychovatelna – Pelc-Tyrolka jezdily spoje jen v polonočním provozu, ve zbytku trasy pak celodenně (celotýdenně). Už od 12. dubna 1941 v centrální části města došlo k odklonu trasy přes zastávky Úrazová pojišťovna (nyní Nábřeží kapitána Jaroše), Dlouhá třída, Můstek a Perštýn k Národnímu divadlu. Zanedlouho, od 28. června 1941, denní spoje jezdily přes Mendelův (Čechův) most, dále přes zastávky Sanytrová (nyní Právnická fakulta) a Smetanovo náměstí k Národnímu divadlu, odkud dál pokračovala do Podolí a Braníka. Naopak přes Můstek a Perštýn jezdily jen polonoční spoje.

Od 9. února 1942 zůstal zachován jen celodenní (celotýdenní) rozsah provozu, ale trasa se dostala do podoby: Pelc-Tyrolka – Výstava – Úrazová pojišťovna – Sanytrová – Národní divadlo – Palackého náměstí – Klaudiánka – Lomy – Ledárny. Počínaje dnem 30. srpna 1943 byla „sedmnáctka“ zkrácena do úseku: Výstava – Ledárny. Ke zjednosměrnění linky v oblasti Holešovic došlo od 17. července 1944, kdy vedla trasou: Ledárny – Palackého náměstí – Národní divadlo – Sanytrová – Úrazová pojišťovna – Výstava – Dělnická (průjezdná zastávka) – Elektrické podniky – Úrazová pojišťovna – Sanytrová – Národní divadlo – Palackého náměstí – Klaudiánka – Lomy – Ledárny. V důsledku vypuknutí Pražského povstání, od 5. května do 22. května 1945, tramvajová linka č. 17 měla přerušený provoz. Významným datem se stal 17. prosinec 1945, kdy byl obnoven provoz polonočních a nočních spojů jezdících přes Můstek a současně byla zavedena noční tramvajová linka č. 17, jezdící podobně s denní linkou č. 17. Pro úplnost dodejme, že noční tramvajová linka č. 17 prošla obdobnými změnami shodnými s denní linkou č. 17. Noční linka č. 17 byla zrušena ke dni 13. srpna 1978.

Až od 4. listopadu 1946 byla trasa dál upravena do podoby: Pelc-Tyrolka – Výstava – Úrazová pojišťovna – Sanytrová – Národní divadlo – Palackého náměstí – Klaudiánka – Lomy – Ledárny. Přes Můstek začaly spoje „sedmnáctky“ jezdit až ode dne 2. května 1949, a to ve všech obdobích dne. V souvislosti s otevřením tramvajové tratě: Cementárna – Dvorce (fakticky šlo o přeložení původní tratě na Podolské nábřeží), ke dni 21. května 1952, byly zastávky nově situovány na Podolském nábřeží. Původní tramvajová trať pak byla trvale zrušena. Od 1. září 1955 došlo k opětovnému zavedení večerních a polonočních spojů směřujících přes Můstek. Tyto začínaly v cca 20:30 h. Po otevření tramvajové tratě: Podolská – Podolské nábřeží – bývalá Cementárna (k datu 15. června 1956) byla „sedmnáctka“ odkloněna na novou trať.

Počínaje dnem 10. února 1960 došlo k dílčí úpravě rozsahu provozu, kdy celodenně (a celotýdenně) jezdily spoje přes Náměstí Krasnoarmějců a v polonočním provozu (celotýdenně) pak přes Můstek. Od 5. září 1960 byla trasa prodloužena ze stávající konečné Ledárny do smyčky Nádraží Braník, kde v uvedený den byl uveden do provozu nový přestupní terminál mezi tramvajovými a autobusovými linkami. Terminál byl charakteristický betonovými přístřešky, jejichž část byla zbourána v roce 2004. Pro úplnost dodejme, že tramvajová trať: Ledárny – Nádraží Braník byla uvedena do provozu už 2. července 1959. V souvislosti s otevřením tramvajové tratě: Střelničná – Sídliště Ďáblice, ke dni 3. ledna 1971, byla linka č. 17 prodloužena právě do Sídliště Ďáblice, kde v těsné blízkosti vzniklo i autobusové obratiště.

V souvislosti s výstavbou trasy metra A došlo, v centrální části Prahy, k odklonu trasy „sedmnáctky“ přes Klárov (od 3. července 1972 do 28. prosince 1974), přičemž polonoční spoje jezdící přes Můstek zůstaly zachovány. Právě od 28. prosince 1974 byly všechny denní spoje vedeny přes zastávky Právnická fakulta a Náměstí Krasnoarmějců (Staroměstská). Mezi Holešovicemi a Kobylisy byla, od 5. května 1977, otevřena tramvajová trať: Partyzánská – Trojská – Ke Stírce. Na tuto trať byla odkloněna také linka č. 17. Ode dne 13. srpna 1978, po otevření úseku metra I. A (Náměstí Míru – Leninova, nyní Dejvická) začala „sedmnáctka“ jezdit v celodenním a v polonočním provozu (celotýdenně). Současně byla zrušena varianta trasy přes Můstek a také došlo ke zrušení noční verze linky č. 17. Z důvodu výluky, mezi 10. listopadem 1980 až 7. březnem 1981, byla linka odkloněna přes Vychovatelnu, Třídu Rudé armády (nyní Zenklova ulice) a Dělnickou dál do Holešovic. Po skončení výluky opět jezdila přes Trojskou.

K dočasnému přerušení provozu linky č. 17 došlo od 23. března do 30. června 1982. V důsledku havárie na Smetanově nábřeží se trasa dostala do podoby: Sídliště Ďáblice – Ke Stírce – Trojská – Strossmayerovo náměstí – Čechův most – Staroměstská – Malostranská – Újezd – Národní divadlo – Myslíkova – Jiráskovo náměstí – Výtoň – Nádraží Braník. Odklon trasy přes Malostranskou, Újezd a Myslíkovu trval od 15. prosince 1982 do 7. listopadu 1983. V souvislosti s výstavbou (přeložením) tramvajové tratě: Jezerka – Pobřežní cesta – Modřanská byly, od 8. listopadu 1986, tudy jedoucí linky (tedy i č. 17) přeloženy na novou trať. Mezi 23. listopadem 1990 až 26. březnem 1991 byl zrušen polonoční provoz „sedmnáctky“. Po zahájení provozu na tramvajové trati: Nádraží Braník – Sídliště Modřany (trať otevřena dne 26. května 1995, pravidelný provoz započal od 27. května 1995) byla právě do smyčky Sídliště Modřany (později se nástupní stanicí stala zastávka Levského) prodloužena také linka č. 17.

Z důvodu výluky došlo, mezi 28. červnem 1997 až 2. březnem 1998, k odklonu trasy přes Malostranskou. V letech 2000 a 2001 z důvodů výluk v centru Prahy na „sedmnáctce“ došlo ke třem změnám trasy. Nejprve, od 5. října 2000 do 16. listopadu 2000, vedla trasa z Nábřeží kapitána Jaroše přes Náměstí Republiky, Václavské náměstí a Myslíkovu (zastávka obsluhovaná pouze ve směru zpět) na Jiráskovo náměstí. Od 17. listopadu 2000 vedla trasa z Nábřeží kapitána Jaroše přes zastávky Čechův most, Malostranská, Staroměstská a Národní divadlo do zastávky Jiráskovo náměstí. Až ode dne 1. září 2001 vedla trasa z Nábřeží kapitána Jaroše přes zastávky Právnická fakulta a Staroměstská do zastávky Národní divadlo (fakticky se jednalo o návrat do původního stavu). Zbývající části trasy zůstaly beze změn.

V důsledku ničivých povodní v srpnu 2002 následně trasa linky č. 17 byla několikrát upravena. Nejprve, od 20. srpna 2002, vedla trasou: Sídliště Ďáblice – Ke Stírce – Bulovka – Palmovka – Dělnická – Vltavská – Strossmayerovo náměstí – Čechův most – Malostranská – Újezd – Národní divadlo – Národní třída – Karlovo náměstí – Palackého náměstí – Nádraží Braník – Sídliště Modřany/Levského. Od 27. srpna 2002 z Národní třídy jela přes Myslíkovu na Palackého náměstí. Ode dne 17. září 2002 „sedmnáctka“ z Dělnické vedla přes Nádraží Holešovice na Strossmayerovo náměstí. Teprve od 1. listopadu 2002 začala jezdit přes Trojskou a Hercovku a až ke dni 9. listopadu 2002 byl obnoven provoz v původní trase.

Z důvodu výstavby trasy metra C byla „sedmnáctka“ zkrácena do obratiště Kobylisy. Zkrácení do Kobylis trvalo od 14. srpna 2004 do 2. září 2006. K zavedení spojů jezdících v úseku: Výstaviště – Sídliště Ďáblice došlo ke dni 29. listopadu 2009, přičemž daným úsekem jezdil pouze každý druhý spoj. Počínaje dnem 25. července 2012 byla trasa linky č. 17 z Kobylis odkloněna do smyčky Vozovna Kobylisy. V souvislosti se zavedením tzv. „metrobusových“ linek došlo, od 1. září 2012, k optimalizaci „sedmnáctky“ tak, že úsekem: Výstaviště – Vozovna Kobylisy v sedlech a večerech pracovních dnů a v nepracovní dny (celodenně) jezdil pouze každý druhý spoj. Ve zbývajícím období všechny spoje projížděly celou trasu. Až ode dne 29. června 2013 daným úsekem jezdil každý druhý spoj celodenně (a celotýdenně).

Z důvodu výstavby nového trojského mostu byla trasa linky č. 17 zkrácena do smyčky Výstaviště Holešovice. Výluka trvala od 7. října 2013 do 6. října 2014. Právě od 6. října 2014 došlo k opětovnému omezení v úseku: Výstaviště Holešovice – Vozovna Kobylisy, kdy v sedlech a večerech pracovních dnů a v nepracovní dny (celodenně) uvedeným úsekem jezdil pouze každý druhý spoj. Ode dne 16. května 2022 byly zrušeny zkrácené spoje a všechny vlaky linky č. 17 začaly jezdit v celé trase (Vozovna Kobylisy – Sídliště Modřany). Už od 1. července 2022 došlo k posílení dopravy v Troji, a proto celotýdenně „sedmnáctka“ jezdila ze Sídliště Modřany do Kobylis a k Vozovně Kobylisy směřoval jen každý druhý spoj.

V souvislosti s otevřením tramvajové tratě do Libuše, od 27. května 2023, je každý druhý spoj veden v trase: Vozovna Kobylisy – Kobylisy – Výstaviště Holešovice – Právnická fakulta – Palackého náměstí – Nádraží Braník – Sídliště Modřany (Levského) – Observatoř Libuš – Libuš (původně Pavlíkova). Druhá polovina spojů jezdí úsekem: Sídliště Modřany/Levského – Kobylisy. Toto opatření je vyvoláno tím, že v konečné Libuš není standardní kolejová smyčka, ale přejezd, proto na „delší“ spoje linky č. 17 jsou nasazovány obousměrné vozy KT8D5.RN2P. Na tomto místě ještě dodejme, že v průběhu let probíhaly (a probíhají) výluky tramvajových tratí, které s sebou přináší zkracování trasy (nejen) linky č. 17. Tyto nejsou v tomto článku více zohledňovány, neboť se pravidelně opakují.

Poděkování patří Karolíně Hubkové, Tobiáši Malému a Pavlu Hypšovi za zprostředkování a poskytnutí fotografií a dalších materiálů.

Zdroje: Vývoj linek veřejné dopravy v Praze, Linky MHD 1875-2015 (Ing. F. Prošek, 2016)

Historie městské hromadné dopravy v Praze (Ing. F. Prošek, S. Linert, Mgr. P. Fojtík, 2005)

www.pid.cz

poznatky autora