177

0 Comments

10. května 2019 – SOR NB 18 ev. č. 6795 na lince č. 177 v obratišti Chodov – Marcela Brzicová

Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 177 je momentálně nejdelší denní městskou autobusovou linkou. Poprvé existovala v letech 1973 až 1974, podruhé byla zavedena v roce 1975. Za celou dobu své existence prošla několika změnami a od roku 1995 jezdí prakticky ve shodné trase. Provozovatelem „stosedmdesátsedmičky“ byl (a je) pražský dopravní podnik, který na ni nasazoval standardně dlouhé autobusy, ale od konce 70. let jsou na linku č. 177 nasazovány výhradně kloubové autobusy.

28. prosince 2018 – Karosa B961 ev. č. 6352 na lince č. 177 v obratišti Poliklinika Mazurská – Zdeněk Liška

Autobusová linka č. 177 byla poprvé zavedena od 1. června 1973, kdy vedla trasou: Náměstí J. Marata – Hornoměcholupská – Sídliště Hornoměcholupská. Provozovaná byla celotýdenně. V souvislosti s otevřením prvního úseku metra I. C (Sokolovská, nyní Florenc – Kačerov) a s dalšími změnami provedenými ke dni 9. května 1974 došlo ke zrušení autobusové linky č. 177.

12. května 1975 – Trasa autobusové linky č. 177 ve výřezu ze schématu linkového vedení – Archiv DP Praha

Znovu se na scéně objevila autobusová linka č. 177 od 5. února 1975, tentokrát v trase: Sídliště Bohnice – Střelničná – Prosek – Náměstí Lidových milicí – Harfa – Hloubětín. Rozsah provozu byl opět celotýdenní. Už ke dni 16. září 1975 došlo k prodloužení trasy ze zastávky Hloubětín do konečné Sídliště Hloubětín, čímž byla zajištěna dopravní obslužnost nově vybudovaného sídliště.

10. září 1975 – Jelcz 272 MEX ev. č. 4919 na lince č. 177 zvěčněný na Náměstí Lidových milicí – Tomáš Dvořák

Další úprava (prodloužení) trasy vstoupila v platnost od 3. září 1979, kdy se dostala do podoby: Sídliště Bohnice – Prosek – Harfa – Hloubětín – Sídliště Hloubětín – Sídliště Lehovec – Černý most. Po této změně „stosedmdesátsedmička“ končila v přestupním uzlu Černý most (nyní Lehovec), kde navazovala na tramvajové linky.

1977 – 1979 – Karosa ŠM 11.1630 ev. č. 6533 na lince č. 177 – Archiv DP Praha

Na tomto místě ještě doplňme, že linka č. 177 patří mezi první autobusové linky, kam pražský dopravní podnik začal nasazovat kloubové autobusy. Zpočátku se jednalo o vozy Ikarus 280.08, které byly dodány koncem roku 1977 v počtu 20 kusů (ev. č. 4000 – 4019), ale do pravidelného provozu začaly zasahovat až od 16. ledna 1978 (nejprve na tehdejší lince č. 190 a následně i na dalších linkách). Později se na „stosedmdesátsedmičku“ vypravovaly (a vypravují) běžně dodávané kloubové autobusy továrních značek Karosa (včetně City Busů), SOR a výjimečně i zkušební či jinak atypické autobusy.

1978 – Ikarus 280.08 ev. č. 4005 na lince č. 177 v konečné Sídliště Bohnice. Tehdy v Praze začínal provoz kloubových autobusů – Archiv DP Praha

Ke změně konečné zastávky došlo od 20. července 1981, kdy se trasa dostala do upravené podoby: Sídliště Bohnice – Prosek – Harfa – Hloubětín – Sídliště Hloubětín – Sídliště Lehovec – Sídliště Černý Most. Na opačném konci byla, od 30. srpna 1982, trasa odkloněna do konečné Sídliště Bohnice, jih (později Nisa a nyní Poliklinika Mazurská). Další změna vstoupila v platnost ke dni 28. ledna 1984, kdy se trasa linky č. 177 dostala do podoby: Sídliště Bohnice, jih – Prosek – Harfa – Hloubětín – Sídliště Hloubětín – Sídliště Lehovec – Hejtmanská – Bouřilova – Sídliště Černý Most (nové obratiště). 

23. 6. 2004 – Karosa B 741.1922 ev. č. 6074 na lince č. 177 v obratišti Poliklinika Mazurská – Zdeněk Liška

V souvislosti s otevřením úseku metra II. B (Florenc – Českomoravská; úsek otevřen ke dni 22. listopadu 1990) byla, od 23. listopadu 1990, trasa „stosedmdesátsedmičky“ upravena do podoby: Nisa – Prosek – Harfa – Tesla Hloubětín, přičemž v úseku: Harfa – Tesla Hloubětín jezdily ve špičkách pracovních dnů pouze vybrané spoje. Počínaje dnem 18. listopadu 1995 autobusová linka č. 177 začala jezdit prakticky současnou trasou: Nisa (nyní Poliklinika Mazurská) – Podhajská pole – Ládví – Prosek – Harfa (nyní Nádraží Libeň) – K Žižkovu – Spojovací – Sídliště Malešice – Limuzská – Skalka – Zahradní Město – Na Groši – Na Košíku – Donovalská – Opatov – Volha – Chodov.

30. 10. 2003 – Karosa B 741.1922 ev. č. 6102 na lince č. 177 v zastávce Volha – Zdeněk Liška

Od 1. září 2012 v Praze začala fungovat síť metropolitních autobusových linek, tzv. „metrobusů“, kam byla zařazena také „stosedmdesátsedmička“, a která se díky své trase stala nejvytíženější „metrobusovou“ linkou. Dosud poslední změna vstoupila v platnost od 15. října 2016, kdy byly na lince č. 177 zavedeny vložené spoje, jezdící pouze úsekem: Chodov – Volha. Tyto spoje jezdí v pracovní dny celodenně, o sobotách jen v pozdních večerních hodinách, o nedělích a svátcích od cca 18 h do cca 0:30 h. Zpočátku se na uvedené spoje nasazovaly standardně dlouhé autobusy, nyní jsou obsluhovány převážně kloubovými autobusy. Ve zmíněném úseku tak vložené spoje nahrazují zkrácenou a upravenou autobusovou linku č. 193.

7. února 2019 – Vložený spoj linky č. 177 na Volhu zajištěný zapůjčeným vozem Volvo 7900 LAH ev. č. 6000 – Pavel Hypš

Na základě požadavku Prahy 15 došlo od 4. března 2018 k zavedení nové školní linky číslo 254 v trase: Přeštická – Hostivařské náměstí – Na Vartě – Nové Petrovice – Morseova a také k zavedení čtyř posilových spojů linky číslo 177, jedoucích na konci ranní špičky pouze v jednosměrné trase: Přeštická – Hostivařské náměstí – Skalka.

Zdroje: Linky MHD v Praze 1829 – 2015, web Ropid.cz, poznatky autora

Napsat komentář

Related Posts

162

11. dubna 2014 – Karosa B 951.1713 ev. č. 4020 na lince číslo 162 ve výstupní zastávce Dolní Chabry – Zdeněk Liška V červnu roku 2019 uplyne 50 let od zavedení autobusové linky Pražské integrované…

305

Jedna z nejdelších autobusových linek Pražské (PID) číslo 305 spojuje Prahu, Nové Strašecí, Lubenec, Bochov, Karlovy Vary a celou řadu nácestných obcí. Dopravce Transdev Střední Čechy sem vypravuje standardně dlouhé autobusy, na vybraných spojích i…

202

15. prosince 2008 – Karosa B731 ev. č. 7145 na lince číslo 202 v zastávce Osecká – Pavel Hypš Autobusová linka číslo 202 dnes vytváří tangenciální spojení Kbel, Miškovice, Čakovic, Ďáblic, Dolních Chaber, Čimic a…