Městská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 213 byla zavedena v roce 1977 a od té doby prošla několika úpravami trasy. Tyto úpravy byly vyvolány především výstavbou pražské podzemní dráhy – metra. Na „dvěstětřináctku“ vypravoval pražský dopravní podnik jednak standardně dlouhé, ale i kloubové autobusy z vršovických garáží. Od roku 2014 linku č. 213 obsluhují výhradně standardně dlouhé nízkopodlažní autobusy. Za zmínku stojí i testování elektrobusu SOR EBN 11 v letech 2015 až 2017.

Historie

Autobusová linka č. 213 byla zavedena od 16. března 1977, kdy vedla trasou: Čechovo náměstí – Kodaňská – Slavia – Bohdalec – Spořilov – Na sádce – Litochlebské náměstí – Stavební plocha IPS – Betonárka – Sídliště Jižní Město. Rozsah provozu byl celotýdenní.Od 12. února 1980 byla zastávka Kodaňská obsluhovaná pouze ve směru zpět (tzn. ve směru na Čechovo náměstí). V souvislosti s otevřením trasy metra II. C (Kačerov – Kosmonautů, nyní Háje; úsek otevřen dne 7. listopadu 1980) byla od 8. listopadu 1980  trasa „dvěstětřináctky“ prodloužena do podoby: Čechovo náměstí – Kodaňská (zastávka obsluhovaná pouze ve směru zpět) – Slavia – Bohdalec – Spořilov – Na sádce – Litochlebské náměstí – Družby – Zupkova – Kosmonautů (dříve Betonárka).

Na tomto místě doplňme, že od 12. února 1980 do 6. února 1984 byly na „dvěstětřináctku“ nasazovány kloubové autobusy Ikarus 280.08, od 6. února 1984 do 7. května 1984 pak standardně dlouhé autobusy Karosa ŠM 11 a Karosa B 731 společně s kloubovými autobusy Ikarus 280.08. Od 7. května 1984 do začátku 90. let linku obsluhovaly kloubové autobusy Ikarus 280.08 a následně (a až dodnes) se na „dvěstětřináctku“ vypravují standardně dlouhé autobusy. Po prodloužení trasy metra A do stanice Želivského došlo, od 20. prosince 1980, u autobusové linky č. 213 ke změně zakončení trasy do terminálu Želivského. Nově tak vedla trasou: Želivského – Bělocerkevská – Kodaňská – Koh-i-noor – Bohdalec – Spořilov – Na sádce – Litochlebské náměstí – Družby – Zupkova – Kosmonautů.

Počínaje dnem 12. července 1987 byla trasa „dvěstětřináctky“ prodloužena do podoby: Želivského – Bělocerkevská – Na Míčánkách (zastávka obsluhovaná pouze ve směru tam) – Kodaňská (zastávka obsluhovaná pouze ve směru zpět) – Chemapol – Koh-i-noor – Bohdalec – Spořilov – Na sádce – Litochlebské náměstí – Družby – Zupkova – Kosmonautů (nyní Háje). Až od 19. dubna 2005 byla trasa dále upravena: Želivského – Bělocerkevská – Slavia – Bohdalec – Spořilov – Chodovec – Chodovská tvrz – Opatov – Háje – Jižní Město. 

Současnost

Počínaje dnem 29. dubna 2017 došlo k prodloužení trasy autobusové linky č. 213 do podoby:  Želivského – Bělocerkevská – Slavia – Bohdalec – Spořilov – Chodovec – Chodovská tvrz – Opatov – Háje – Jižní Město – Křeslice – Nové Pitkovice – Nové náměstí – Nádraží Uhříněves, přičemž v úseku: Želivského – Jižní Město jezdí jen vybrané spoje. Autobusy jedoucí na Nádraží Uhříněves neobsluhují zastávku (obratiště) Jižní Město. 

Zajímavosti

Určitou zajímavostí linky č. 213 se stalo ukončení provozu kloubových autobusů Karosa B 741 v Praze, a to v sobotu 6. června 2015. V uvedený den byly na zvláštní pořadí „dvěstětřináctky“ vypraveny vozy ev. č. 6105, 6116, 6147, 6150, 6163 a 6166. Linka č. 213 byla zvolena proto, že zároveň probíhal Den otevřených dveří v garážích Vršovice k 60. výročí od zahájení jejich provozu, a trasa této linky vede v jejich těsné blízkosti. Další obdobné rozloučení na „dvěstětřináctce“ proběhlo v pátek 17. června 2016, a to s vozem Karosa-Renault CITY BUS ev. č. 3005.

Od 1. září 2015 probíhal zkušební provoz elektrobusu SOR EBN 11 (ev. č. 4001), a to zejména na linkách č. 163 (Želivského – Sídliště Rohožník), 188 (Želivského – Kavčí Hory) a 213 (Želivského – Jižní Město). Pro dobíjení elektrobusu byla v terminálu Želivského zřízena tzv. „DOBUDKA“ (DObíjecí BUDKA) s krátkým úsekem trolejového vedení. Elektrobus SOR EBN 11 (ev. č. 4001) byl v Praze zkoušen téměř 2 roky, než byl v září 2017 vrácen výrobci. Po skončení zkušebního provozu byla „DOBUDKA“ přestěhována do terminálu Palmovka. Zmíněný elektrobus se později v Praze znovu objevil, ovšem s námi popisovanou linkou již neměl nic společného. 

Zdroje: Vývoj linek veřejné dopravy v Praze, Linky MHD 1875 – 2015 (F. Prošek, 2016); internet: www.pid.cz; Ing. Tomáš Pfeifer (doplňující informace a fotografie)