BAKOV NAD JIZEROU

Bakov nad Jizerou (dříve Backofen an der Iser) je město Středočeského kraje s 5 tisíci obyvateli. Až do roku 1960 patřilo pod Liberecký kraj. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Městem protéká řeka Jizera, do které zde zde vlévají říčky Kněžmostka a Bělá.

Počátky města sahají pravděpodobně do 13. století. Původně se jednalo o rybářskou osadu. Obec je prvně zmiňována ve 14. století jako farní ves s kostelem svatého Bartoloměje, poddaná cisterciáckému klášteru Hradiště.

Dnes jsou součástí Bakova nad Jizerou i dříve samostatné obce Buda, Horka, Chudoplesy, Malá Bělá, Podhradí, Studénka, Zvířetice a samoty Brejlov, Malý a Velký Rečkov a Klokočka.

U cesty směrem na Mladou Boleslav se nachází přírodní rezervace Vrch Baba. Důvodem ochrany je komplex lesních i nelesních přírodě blízkých ekosystémů s koncentrací vzácných typů biotopů na rozložitém neovulkanickém vrchu.

V 19. století bylo město postiženo epidemií cholery a několika požáry. K jeho obnově přispělo především zahájení železničního provozu v roce 1865. Jednalo se o dnešní trať číslo 070 v trase Praha – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Turnov.

Postupem času se z Bakova nad Jizerou stala významná železniční křižovatka. Roku 1867 byl zahájen provoz na dnešní trati číslo 080 Bakov nad Jizerou – Česká Lípa – Jedlová a roku 1883 na dnešní trati číslo 063 Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov – Kopidlno. V koncovém úseku Dolní Bousov – Kopidlno je provoz od roku 2008 zastaven.

Roku 1949 zajížděla do Bakova nad Jizerou autobusová linka ČSAD označená 06272 vedená v trase: BĚLÁ POD BEZDĚZEM, NÁMĚSTÍ – Bělá pod Bezdězem, hostinec u Koníčka – Bělá pod Bezdězem, Štrossova továrna – Bělá pod Bezdězem, rozcestí k nádraží – Bělá pod Bezdězem, Menzlova továrna – Stará papírna – Rečkov – Malá Bělá, u splávku – Malá Bělá – BAKOV NAD JIZEROU, NÁMĚSTÍ – Bakov nad Jizerou, V sadech – Veselá – Haškov – MNICHOVO HRADIŠTĚ, NÁMĚSTÍ.

V následujícím roce byla přečíslována na 06372 v zavedena nová linka 06354 v trase: MNICHOVO HRADIŠTĚ, NÁMĚSTÍ – Haškov – Veselá – (Bakov nad Jizerou, V sadech – Bakov nad Jizerou, železniční stanice) – Trenčín – Chudoplesy – (Kosmonosy, nemocnice) – Kosmonosy, křižovatka – (Kosmonosy, Svobodova továrna) – Mladá Boleslav, Na Slovance – MLADÁ BOLESLAV, NÁMĚSTÍ DOKTORA EDVARDA BENEŠE.

V dalším roce je linka do Mnichova Hradiště opět přečíslována, tentokrát na 06282. Do 7. října 1951 navíc přibývá nová linka, označená 06355, vedená v trase: MNICHOVO HRADIŠTĚ, NÁMĚSTÍ – MNICHOVO HRADIŠTĚ, NÁMĚSTÍ – (Mnichovo Hradiště, hostinec u Jelena – KLÁŠTER-HRADIŠTĚ NAD JIZEROU – Habr – Manikovice, u Břízy – Braňka – Malý Ptýrov, odbočka – Nová Ves, hostinec u Lálů – Malá Bělá, Místní národí výbor – [Bakov nad Jizerou, náměstí – Bakov nad Jizerou, železniční zastávka (Z)] / Haškov – Veselá) – ([Trenčín] – Chudoplesy – [Kosmonosy, nemocnice] – Kosmonosy, křižovatka – Kosmonosy, Svobodova továrna) – Mladá Boleslav, Na Slovance – MLADÁ BOLESLAV, STALINGRADSKÉ NÁMĚSTÍ.

Do roku 1954 je varianta přes Klášter-Hradiště nad Jizerou opět zrušena a spoje obou mladoboleslavských linek převedeny pod číslo 06601.

Během reorganizace krajů koncem 50. let je Bakov nad Jizerou převeden ze správy Severočeského kraje do kraje Středočeského. Dochází k vytvoření nové páteřní linky, označené 01681.  Je vedena z Prahy přes Brandýs nad Labem, Starou Boleslav a Benátky nad Jizerou do Mladé Boleslavi. Dále se spoje větví, a to buď přes Kosmonosy a Bakov nad Jizerou do Mnichova Hradiště, a nebo přes Hrdlořezy do Bělé pod Bezdězem.

Spojení Mladé Boleslavi s Mnichovým Hradiště přes Bakov nad Jizerou a Kosmonosy zajišťovaly v té době ještě dvě linky regionálního charakteru. Linka označená 01725 byla vedena přímo přes Haškov a Veselou, linka označená 01726 přes Klášter-Hradiště nad Jizerou, obdobně jako původní linka 06355.

Do roku 1970 získává linka do Prahy ještě rychlíkovou variantu 01681A, zastavující pouze v nácestných městech. Do dopravní obsluhy Bakova nad Jizerou přibývají ke stávajícím linkám ještě linky 01706 (Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Český Dub), 01751 (Bělá pod Bezdězem – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště) a 01756 (Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Bitouchov).

Nejpozději roku 1973 přibývá ještě linka 01737 (Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Loukov – Žehrov). V roce 1974 nastává plošné přečíslování a reorganizace linkového vedení, po které Bakovem projíždějí následující linky:

• 16810: Praha – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště
• 17060: Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Český Dub
• 17240: Mladá Boleslav – Zalužany – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště
• 17250: Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště
• 17260: Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Klášter Hradiště nad Jizerou – Mnichovo Hradiště
• 17370: Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Loukov – Žehrov
• 17380: Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Boseň – Mužský
• 17510: Bělá pod Bezdězem – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště
• 17560: Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Bitouchov

Do roku 1978 přibývají ještě linky 17020 (Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Kněžmost – Dobšín) a 17331 (Kněžmost – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště). O 10 let později, v roce 1988, je linkové vedení téměř shodné, chybí pouze linka 17020. Roku 1989 přibývá závlek do Bakova ještě na lince 17391 (Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Loukovec).

Po roce 1989 autobusové spojení do Bakova nad Jizerou zajišťovali především regionální linky dopravce Arriva Střední Čechy a jeho přímých předchůdců. Nejčastější provoz je do okolních měst – Bělá pod Bezdězem, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mimoň a Kněžmost. Významným cílem je také Praha. V nedávné minulosti do města zajížděl také zastávkový spoj Praha – Špindlerův Mlýn dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí.

Kvůli uzavírce silnice z Bakova nad Jizerou – Budy do Kněžmostu byl od 5. května do 31. července 2014 upraven jízdní řád linky 260020. Díky tomu existoval po tuto dobu městský spoj, fyzicky jedoucí kvůli negačním poznámkách pouze v období 5. května až 27. června 2014. Jel v trase: Trenčín – Železniční stanice – Horka – Zájezdy – Buda.

Významným datem se pro místní dopravu v Bakově nad Jizerou stal 13. prosince 2015. Od tohoto data začaly poprvé v historii autobusy zajíždět do místní části Zvířetice, a to linka 260560 vedená v trase: Mladá Boleslav, autobusové stanoviště – Bítouchov, Dalešice – Bakov nad Jizerou, Podhradí – (Bakov nad Jizerou, náměstí) – Bakov nad Jizerou, Malá Bělá, mlýn – Bítouchov – Bakov nad Jizerou, Zvířetice.

Počínaje 12. prosince 2021 došlo k začlenění všech regionálních autobusových linek v Bakově nad Jizerou a okolí do systému Pražské integrované dopravy. Jsou tudy vedeny následující linky:

• 315 Praha – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště
• 345 Praha – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Hodkovice nad Mohelkou – Liberec
• 715 Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Žďár, Žehrov
• 719 Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Bakov nad Jizerou, Zvířetice
• 739 Bělá pod Bezdězem – Bakov nad Jizerou – Kněžmost
• 997 (Cyklobus2) Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Kněžmost – Sobotka

Zdroje: jízdní řády ČSAD pro Středočeský kraj z let 1970, 1973, 1974, 1978, 1988 a 1989,
web wikipedia.cz (Bakov nad Jizerou, Vrch Baba), web portal.idos.cz