Bechyně je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji, ležící 19 km jihozápadně od Tábora, na soutoku Smutné a Lužnice. Žije zde přes 5 tisíc obyvatel. Je známo především výrobou keramiky a lázněmi. Zachovalé historické jádro města bylo v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou. 

Na místě dnešní Bechyně bývalo již v 9. století slovanské hradiště. Další zmínku o Bechyni, již jako o městě, nacházíme ve spisu Přemysla Otakara II. z roku 1268. Až do roku 1776 byla Bechyně krajským městem, pak přišel úpadek na město okresní a postupně ztrácela svůj význam.

Zámek Bechyně nechal postavit v 16. století Petr Vok z Rožmberka. Kvůli zadlužení rodu připadlo však již roku 1596 celé rožmberské panství Šternberkům. Komplex bechyňského zámku je dnes veřejně přístupný a prohlídková expozice představuje především první roky jeho užívání. 

Pod město Bechyně dnes katastrálně spadá i nedaleká ves Hvožďany. Od centra města je vzdálena necelé 3 km jihozápadním směrem. Ve 101 domech zde žije 147 obyvatel. Známé jsou především jako chatová oblast a zóna kempování.

Na železniční trati z Bechyně do Tábora byl slavnostně zahájen provoz 21. června 1903. Byla postavena ve spolupráci s Františkem Křižíkem a jednalo se o první elektrifikovanou dráhu na našem území, která nebyla klasifikována jako tramvaj.

V Bechyni trať končila na levém břehu Lužnice, na bývalém nádraží těsně před řekou. Roku 1928 byl dostavěn bechyňský most a trať prodloužena o 1 km až do centra města. Původní nádraží slouží od roku 1929 jako nákladiště dřeva.

Prvním místní doloženou poštovní linkou byla roku 1914 linka 1815 vedená v trase: Bechyně, nádraží – Bechyně – Chrášťany. V provozu byly čtyři páry spojů po Bechyni a dva páry spojů do Chrášťan. V roce 1928 je tato linka označena číslem 1074 a v provozu je již pouze jeden pár spojů do Chrášťan.

Roku 1951 je v Bechyni doložen provoz linek ČSAD 02402 (Týn nad Vltavou – Bechyně – Černýšovice), 02554 (Soběslav – Veselí nad Lužnicí – Klečaty – Bechyně), 02556 (Soběslav – Hlavatce – Bechyně), 02754 (Březnice – Bechyně – Milevsko) a 02762 (Bernartice – Bechyně – Týn nad Vltavou).

V roce 1970 zajíždělo do Bechyně celkem 13 autobusových linek ČSAD. Jejich nejčastějšími cíli byly města Tábor, Týn nad Vltavou, České Budějovice a Praha, a samozřejmě okolní obce, především Sudoměřice. Do roku 1990 se počet linek zvýšil na 16, směrově však zůstaly shodné nebo podobné.

Dnes do Bechyně zajíždí 8 regionálních a 3 dálkové autobusové linky. Regionální linky zajišťují dopravci Comett Tábor, ČSAD Jihotrans a ČSAD autobusy České Budějovice. Na dálkových linkách se navíc podílí ještě pražští dopravci Jan Kukla a Arriva Praha.

Regionální linky zajišťují spojení především do okolních vesnic, pro něž je Bechyně přirozeným centrem. Linky dopravce Comett Tábor navíc spojují Bechyni také s městy Březnice a Tábor, linky dopravce ČSAD autobusy České Budějovice s městy Týn nad Vltavou, Milevsko a Prachatice. Dálkové linky jedou všechny tři přes Tábor do Prahy.

Pro místní obsluhu má největší význam linka 390220, kterou provozují společně dopravci Comett Tábor a ČSAD Jihotrans. Na katastrálním území města má celkem 9 zastávek a vybrané spoje jezdí pouze z autobusového nádraží na náves ve Hvožďanech.

Zdroje: jízdní řády poštovních autobusů z let 1914, 1925, 1928 a 1930 (sbírka Poštovní muzeum Praha), web portal.idos.cz, web wikipedia.cz (Bechyně, Hvožďany (Bechyně), Elektrická dráha Tábor – Bechyně)