BĚLÁ NAD RADBUZOU

Město Bělá nad Radbuzou (německy Weissensulz) se nachází v okrese Domažlice, uvnitř Plzeňského kraje, nedaleko hranic s Německem. Žije zde přibližně 1700 obyvatel. Díky umístění v chráněné krajinné obblasti je výhodným výchozím bodem pro cesty do Českého lesa.

11. února 2015 – Panorama města od železniční stanice – Pavel Hypš

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1121. Rozvoj Bělé určovala její poloha na jedné ze středověkých obchodních cest, z Horšovského Týna do Bavor. Od 17. století vzniklo ve městě asi 10 skláren, což tvořilo velkou část místní obživy. V roce 1964 byla obec povýšena na město.

11. února 2015 – Náměstí s kostelem – Pavel Hypš

Ve městě se nachází vyhořelý zámek ze 17. století, přestavěný z původní tvrze z roku 1614. Na náměstí najdeme sochu svatého Jana Nepomuckého. Významné jsou i dva mosty, a to barokní se sochami přes řeku Radbuzu, a klasicistní přes Bezděkovský potok.

11. února 2015 – Barokní most přes Radbuzu – Pavel Hypš

Pod město patří i 11 přilehlých obcí: Bystřice, Čečín, Černá Hora, Doubravka, Hleďsebe, Karlova Huť, Nový Dvůr, Pleš, Smolov, Újezd Svatého Kříže a Železná. Některé z nich jsou dnes již bez trvale žijících obyvatel. V Újezdě Svatého Kříže se nachází kostel Nalezení svatého Kříže z 12. století.

23. května 2015 – Hraniční přechod do Železné – Pavel Hypš

Městem prochází železniční trať číslo 184, která je vedena v trase: Domažlice – Bělá nad Radbuzou – Tachov – Planá u Mariánských Lázní. Provoz zde byl zahájen 1. srpna 1910. Na území města se nacházejí tři stanice: Újezd Svatého Kříže, Bělá nad Radbuzou a Bělá nad Radbuzou-zastávka.

11. února 2015 – Nádraží Bělá nad Radbuzou – Pavel Hypš

Roku 1914 je v Bělé doložen provoz poštovní dostavníkové linky číslo 1888 v trase: Eisendorf (Železná) – Weissensulz (Bělá nad Radbuzou) – Hostau (Hostouň) – Muttersdorf (Mutěnín) – Schwarzach in Bohmen (Švarcava). Poslední obec dnes již neexistuje, k jejímu vybydlení došlo po 2. světová válce. Roku 1928 je doložena poštovní autobusová linka 1138 v trase: Bělá nad Radbuzou, nádraží – Bělá nad Radbuzou, poštovní úřad – Železná, poštovní úřad.

1914 – Jízdní řád linky 1888 – sbírka Poštovní muzeum Praha

Počet autobusových linek v Bělé nad Radbuzou nikdy nebyl vysoký. V počátcích provozu autobusových linek ČSAD, podle jízdních řádů platných od října 1949, jezdila do města jediná linka, označená 03701, v trase: Horšovský Týn – Újezd Svatého Kříže – Bělá nad Radbuzou, nádraží – Bělá nad Radbuzou, náměstí – Smolov – Eisendorf (dnes Železná). Mezi lety 1954 až 1955 byla přečíslována na 03319. Z roku 1971 je doložen provoz také linek do Karlovy Huti a přes Bystřici a Čečín do Horšovského Týna.

1951 – Jízdní řád linky 03701 – sbírka Národní knihovna Praha

Z ekonomických důvodů se městský úřad Bělá nad Radbuzou rozhodl od roku 1996 sám provozovat místní autobusovou dopravu. V provozu byly dvě linky: 403010 (Hostouň – Bělá nad Radbuzou – Železná) a 403011 (Bělá nad Radbuzou – Bystřice). Vypravoval na ně minibus Renault Master, doplněný v roce 1999 ještě vozem SOR C7,5. Kvůli změnám v dotování dopravy přešly obě linky od roku 2008 opět pod ČSAD.

19. listopadu 2008 – Vůz SOR C7,5 na lince 403010 v zastávce Bělá nad Radbuzou, město – Martin Janda, web seznam-autobusu.cz

Dnes je v Bělé provozována podnikem ČSAD autobusy Plzeň linka 400010, obsahující spoje obou výše uvedených linek, a cyklobus 440444 (Plzeň – Horšovský Týn – Bělá nad Radbuzou – Přimda). Soukromý dopravce Pavel Pajer zajišťuje linku 490010 (Rozvadov – Přimda – Bělá nad Radbuzou – Tachov) se dvěmi páry spojů v pracovní dny.

11. února 2015 – Karosa C935 na lince Rozvadov – Tachov na náměstí v Bělé nad Radbuzou – Pavel Hypš

Od roku 2008 je doložen provoz dvou neveřejných autobusových linek, zajišťující dopravu k podniku KEL-montážní technika v Bělé nad Radbuzou. Jejich označení je 490001 (do Domažlic) a 409002 (do Horšového Týna).

11. února 2015 – SOR CN9.5 na lince 490002 do Horšovského Týna – Pavel Hypš

Počátky místní dopravy sahají do roku 1928, kdy byl na výše uvedené lince 1138 veden jeden pár spojů pouze po městě, z nádraží k poštovnímu úřadu. Místní dopravou byly v podstatě i obě linky provozované městským úřadem. Na první jmenované byla zhruba polovina spojů vedena pouze po městě, druhá linka z katastrálního území města vůbec nevyjela.

1928 – Jízdní řád linky 1138 – sbírka Poštovní muzeum Praha

Prokazatelně v roce 1956 byl součástí linky 03319 spoj vedený pouze po dnešním katastrálním území města, z náměstí do Nového Dvora. V praxi se však jednalo pouze o nájezd autobusu zaparkovaného na náměstí do Nového Dvora pro odjetí spoje v celé trase.

11. února 2015 – Rekonstruovaná Karosa C734 na místní lince 400010 vyjíždí od železniční stanice – Pavel Hypš

Na dnešní lince 400010 jsou vedeny místní spoje v několika variantách:

• (Nádraží) – Město – Rozcestí Železná – Smolov, statek – Smolov, konzum – Smolov, Chrz – (Smolov, Hvozd – Rozcestí kaplička – Železná)
• Město – Kovobel – Čečín
• Město – Bystřice
• Kovobel – Město – Rozcestí Železná – Smolov, statek – Smolov, konzum – Smolov, Chrz – Smolov, Hvozd – Rozcestí kaplička – Železná

11. února 2015 – Rekonstruovaná Karosa C734 na místní lince 400010 odstavená na náměstí – Pavel Hypš

Spojení z města ke státní hranici v Železné bylo několikrát zrušeno a opět obnoveno. Stabilně je v provozu od 12. října 1991. Počínaje rokem 2012 jsou víkendové spoje z náměstí do Železné součástí cyklobusové linky 440444.

23. května 2015 – Cyklobusová linka 440444 na konečné zastávce v Železné – Pavel Hypš

Autor: Pavel Hypš
Zdroje: jízdní řád poštovních linek z let 1914, 1925, 1928 a 1930 (sbírka Poštovní muzeum Praha), kronika města Bělá nad Radbuzou z let 1971 až 1993 (sbírka SOA Domažlice), web portal.idos.cz, web seznam-autobusu.cz, web sumavanet.cz, web wikipedia.cz (Bělá nad Radbuzou, Čečín, Černá Hora (Bělá nad Radbuzou)), web zelpage.cz (trať 184)
Poslední aktualizace: 24. července 2015