Okresní město Benešov, se zhruba 16ti tisíci obyvateli, leží ve Středočeském kraji 40 km jihovýchodně od Prahy. Ve městě funguje průmysl v podobě mlékárny Danone, pekárny Benea, výrobny jeřábů a ocelových konstrukcí Baest nebo pivovaru Ferdinand (založen již roku 1897).

V 11. století za vlády Přemyslovců probíhala kolonizace dosud neobydlených oblastí jižně od Prahy. První písemná zmínka o Benešově pochází z roku 1219 a první osídlení Benešova je na místě dnes zvaném Na Karlově, kde vznikl panský dvorec, kostel a okolo nich osada.

Jednou z místních vzácností je zvon z roku 1322, objevený v sutinách bývalého minaristického kláštera roku 1799. Přímo na hlavním náměstí v centru se nachází také piaristická kolej s kostelem svaté Anny, zdobená několika latinskými nápisy. Její stavba probíhala v letech 1703 až 1717.

Samotné město tvoří dvě katastrální území (Benešov a Úročnice), které jsou ještě rozděleny na 15 místních částí. Úročnice se dělí na centrum, Bukovou Lhotu a Vidlákovu Lhotu, Benešov pak na centrum, Babu, Bedrč, Boušice, Červený Dvůr, Dlouhé Pole, Chvojen, Konopiště, Mariánovice, Okrouhlice, Pomněnice a Radíkovice.

Železničního spojení se Benešov dočkal 3. září 1871, kdy byl zahájen provoz na trati: Praha – Tábor – Veselí nad Lužnicí. O tři roky později, 8. června 1874, byl zprovozněn navazující úsek: Veselí nad Lužnicí – České Budějovice.

Dnes je tato trať rozdělena na dvě, označené čísly 220 (Benešov – České Budějovice) a 221 (Praha – Pyšely – Benešov). Obě jsou součástí IV. tranzitního koridoru mezi Německem a Rakouskem. Z Benešova vychází ještě regionální trať číslo 222 v trase: Benešov – Vlašim – Trhový Štěpánov, zprovozněná 15. prosince 1895 (tehdy v podobě: Benešov – Vlašim), resp. 11. října 1902 (Vlašim – Trhový Štěpánov).

Trať Praha – Benešov se stala součástí příměstské železnice „Esko“ začleněné do systému Pražské Integrované Dopravy (PID) a je označena S9. V Benešově dále začínají linky S90 do Votic a Mezna, S98 do Sedlčan a S99 do Vlašimi a Trhového Štěpánova.

Od 29. února 2016 do 8. prosince 2018 byl na trati z Benešova do Prahy zaveden provoz soukromé železniční linky dopravce Arriva vlaky. Nasazovány sem byly motorové jednotky řady 645 nebo 845 a vlaky jsou vedeny jako spěšné, zastavují pouze ve vybraných městech a obcích po trase. Od 9. prosince 2018 byly tyto vlaky na linku S49 z Prahy do Roztok, spěšné vlaky z Prahy do Benešova začaly provozovat České dráhy jako součást linky S9.

Už 25. května 1909 v 10 hodin vyjel místní poštovní autobus na trase vedené z Benešova do Neveklova. Tato linka se stala vůbec první pravidelnou meziměstskou autobusovou linkou ve Středočeském kraji.  Na zavedení dalších linek poštovních autobusů se na benešovsku čekalo až do 20. let.

Prokazatelně je, v roce 1936, doloženo provozování zdejších regionálních linek pražským podnikatelem Emanuelem Jungrou. Roku 1939 jezdily od zdejší železniční stanice autobusové linky Československých Státních Drah (ČSD) do Prahy, Votic, Vlašimi (přes Divišov), Maršovic, Chrášťan (přes Václavice), Neveklova (přes Netvořice) a do Jablonné. Většina těchto spojení existuje dodnes.

Autobusové nádraží v Benešově pochází pravděpodobně z roku 1973 (samotná stavba prokazatelně probíhala ještě koncem roku 1972). Veškeré současné regionální linky jsou k 9. prosinci 2007 začleněny do sytému Středočeské Integrované Dopravy (SID). Již od 1. září 2004 zde existoval jeho předchůdce, tzv. Integrovaný Dopravní Systém Benešovska, spočívající v rozdělení dopravy mezi Benešovem a Vlašimí na 3 tarifní zóny namísto kilometrického tarifu. Provozovatelem regionálních linek se stala ČSAD a její nástupnické organizace (viz níže).

Od 1. dubna 2017 došlo ke zrušení vybraných linek Středočeské integrované dopravy a jejich nahrazení novými linkami Pražské integrované dopravy. Díky sloučení tras došlo ke zkrácení a zpravidelnění intervalů. Do Benešova jsou vedeny linky:

• 438: Benešov – Štěchovice
• 452: Benešov – Týnec nad Sázavou – Jílové u Prahy
• 453: Benešov – Týnec nad Sázavou – Neveklov
• 454: Benešov – Bystřice – Neveklov – Křečovice
• 455: Benešov – Vatěkov – Neveklov – Měřín
• 459: Benešov – Bystřice – Maršovice – Neveklov

Až do roku 1973 byly benešovští odkázáni na regionální a dálkové autobusové linky, projíždějící dál přes různé kouty města. Díky neustálému rozvoji silniční dopravy podnikem Československá Státní Automobilová Doprava (ČSAD – uvedený název se používal v období 1950 – 1990) došlo také k zavedení zdejší městské dopravy.

O této novince pojednával, v červnu 1973, místní plátek Jiskra: „Naší benešovskou veřejnost čekalo počátkem měsíce překvapení. Dne 3. června vyjely na svou první cestu překrásné moderní autobusy místní dopravy, aby na dvou trasách o celkové délce 11 km křižovaly naše město a pomocí 26 zastávek umožnily veřejnosti spojení s odlehlými částmi našeho města. Město dostává tak do vínku vymoženost, po které se dlouho volalo a věříme, že občané ji plně využijí“.

První, celodenně provozovaná (v pracovní dny a v sobotu pouze od 6.30 h do 13.30 h) linka byla trasovaná v podobě: Benešov, U jatek – železniční stanice – Poměnice a druhá, provozovaná pouze v pracovní dny: Benešov, skl. plynu – železniční stanice – Konopiště. Jízdní řád z roku 1974 uvádí tento, již samoobslužný, provoz pod číselným označením 12270.

Později, ve druhé polovině 70. let, prokazatelně v roce 1979, k výše uvedeným přibyla třetí linka: Benešov, aut. nádr. (aut. stanoviště) – Pod pivovarem – Černý Les, provozovaná pouze v pracovní dny od 5.50 h do 18.50 h.

V roce 1984 dochází k úpravám linkového vedení a to následovně: linka číslo 1 je vedena v trase: Černý Les – U jatek – Hrázského – Gymnasium – Žel. stanice – Nemocnice – Poměnice (provoz v pracovní dny od 5.20 h do 18.40 h, ve dnech pracovního volna od 6.48 h do 10.35 h); číslo 2: Spořilov – Náměstí – Žel. stanice – Konopiště – Pekárny – Technometra (provoz jen v pracovní dny; 1985 dochází k drobné úpravě trasy spočívající v ukončení v konečné zastávce Spořilov II, mateřská škola) a číslo 3: Žel. stanice – Pod pivovarem – Černý Les (provoz jen v pracovní dny), která je od roku 1986 upravena do podoby: Spořilov II, mateřská škola – Žel. stanice – Pivovar (sídliště) – Černý Les.

V roce 1989 je u „jedničky“ a „dvojky“ uváděn omezený provoz ve dnech pracovního volna a pracovního klidu a rok poté jsou jednotlivé linky přečíslovány na 12271 – 12273 (linky číslo 1 – 3 v uvedeném pořadí), ovšem celý městský provoz je zveřejněn i nadále pod souhrnným číslem 12270.

V roce 1991 jsou z jízdního řádu patrné drobné úpravy u linek číslo 1 a 2. „Jednička“ tedy měla trasu: Černý les – SOU – Konečná stanice – U jatek – Zapova – Táborská kasárna – žel. st. – Nemocnice – ČSAD – Poměnice – Staviva a „dvojka“: Spořilov II,MŠ – sklad plynu – Pražská – žel. st. – Mydlářka – Konopiště – Pekárny – Mariánovice – Hydraulika.

V následujícím roce jezdily všechny tři linky pouze v pracovní dny. Ze zcela nepochopitelného důvodu se od roku 1993 (knižní jízdní řád platný pro období 1993 – 1994) provozy městských doprav bývalé ČSAD nevyskytují v dalších knižních jízdních řádech z 90. let. Jisté však je, že byla linka číslo 3 zrušena ještě před rokem 2000. Provozovatelem benešovské městské a regionální dopravy se stal místní dopravní závod ČSAD 114 Benešov. Po rozpadu státních podniků ČSAD, v roce 1990, fungoval dále dopravce ve formě státního podniku. Až v letech 1993 – 1994 došlo k transformaci na akciovou společnost a v roce 2000 se stal členem koncernu ICOM Transport.

Linky Benešovské městské dopravy prošly drobnými úpravami a nyní jsou provozovány pouze ve všední dny několika spoji v různých variantách tras. Zřejmě od roku 1995 jsou také označeny šestimístnými licenčními čísly.

Dnes se s nimi můžeme setkat v podobě: číslo 1 (licenční číslo 205 001) Kaufland – konečná stanice – u jatek – Zapova – aut. st. – Kaufland – Poměnice a číslo 2 (205 002) Plavecký stadion – Černý les – pekárny – aut. st. – Pražská – Spořilov II–MŠ.

Až do nedávna v této městské dopravě fungovalo Mechanické Odbavování Cestujících (MOC), což byl  systém obdobný samoobslužnému provozu. Městská doprava je součástí systému Středočeské integrované dopravy, avšak pouze pro držitele čipové karty s nahranou zónou číslo 67. V případě koupě papírové jízdenky se setkáte s jednou jedinou, a to nepřestupní v hodnotě 10 korun.

Vozový park městské dopravy se skládal z různých typů autobusů, protože několik spojů bývalo zajištěno přejezdy z regionálních linek. Z městských autobusů uvádíme modely Karosa ŠM 11, Karosa B731 a B732. V novodobé historii brázdí město dva městské vozy Mercedes Conecto.

Od roku 2012 funguje pro cesty na zámek Konopiště sezónní turistický autovláček. V provozu je denně od dubna do září 3 až 5 spojů (podle ročního období) v trase: Masarykovo náměstí – Zámek Konopiště – Pivovar Ferdinand – Zámek Konopiště.

Zdroje: Knižní jízdní řády ČSAD pro Středočeský kraj z vybraných let, článek z regionálního tisku Jiskra, web Icomtransport.cz, web idos.cz, web wikipedia.cz (Středočeská integrovaná doprava, Benešov), web ropid.cz, web zelapage.cz (Popisy tratí), poznatky autora