BEROUN

Beroun je okresním městem ve Středočeském kraji od roku 1936. Město leží na soutoku Berounky a Litavky, asi 30 km jihozápadně od Prahy. Beroun je svým strategickým umístěním na spojnici Prahy a Plzně již od středověku významnou křižovatkou, místem obchodu i výroby. Po zavedení rychlého spojení s Prahou po dálnici D5 se čím dále tím více stává i součástí příměstské oblasti české metropole, odkud lidé dojíždějí pracovat do Prahy.

4. ledna 2013 – Berounské náměstí s povánoční výzdobou – Pavel Hypš

První zmínka o královském městě Beroun pochází z roku 1265, i když místo bylo osídleno již dřív. Město, založené pravděpodobně v době vrcholně středověké vlny zakládání měst v Česku, bylo však brzy téměř opuštěno a muselo být znovu vybudováno koncem 13. století. Tehdy bylo silně opevněno a vybaveno dvěma branami. Hradby vystavěli naši předci až v první polovině 14. století.

18. července 2014 – Pražská brána – Pavel Hypš

Dodnes se v Berouně dochovaly zbytky hradeb a také obě vstupní brány – Plzeňská a Pražská. Dominantou náměstí je gotický farní kostel sv. Jakuba staršího. Na dolním konci náměstí stojí budova radnice, která byla v roce 1903 přestavěna podle plánů Františka Coufala v novobarokním stylu. Zajímavé jsou i některé další domy na náměstí a v jeho blízkém okolí a filiální – původně hřbitovní – kostel Zvěstování Páně.

3. února 2014 – Kostel Svatého Jakuba – Pavel Hypš

Beroun se skládá ze čtyř částí: Centrum, Město, Zavadilka a Závodí. Katastrálně pod něj spadají i okolní stavebně oddělené obce, a to Hostim, Jarov a Zdejcina. Se sousedním městem Králův Dvůr  tvoří městskou aglomeraci, dnes spojenou obchodní zónou.

18. července 2014 – Medvědi chovaní na Městské hoře – Pavel Hypš

Město Beroun je důležitým železničním uzlem Středočeského kraje, prochází jím 3. železniční koridor, tedy tratě číslo 170/171 vedoucí z Prahy do Plzně a Chebu. V Berouně také začíná trať číslo 174 směřující do Rakovníka a trať číslo 173 vedená do Prahy přes Rudnou u Prahy.

17. června 2017 – Historický vlak při oslavách berounského dne PID – Pavel Hypš

Železniční tratě číslo 170 Beroun – Plzeň – Cheb a číslo 171 Praha – Beroun jsou dvoukolejné, elektrizované celostátní trati zařazené do evropského železničního systému, jsou součástí 3. koridoru. Doprava z Prahy do Plzně byla zahájena roku 1862. Na území města leží odbočná železniční stanice Beroun.

17. června 2017 – Historické vlaky při oslavách berounského dne PID – Pavel Hypš

Železniční trať číslo 174 Beroun – Rakovník je jednokolejná celostátní trať, na níž byla doprava  zahájena roku 1876. Železniční trať číslo 173 Praha-Smíchov – Rudná u Prahy – Beroun je jednokolejná celostátní trať. Doprava z Rudné do Berouna zahájila provoz roku 1897. Na území města leží odbočná železniční stanice Beroun (tratě číslo 170, 171, 173 a 174) s „moderní“ nádražní budovou dokončenou v roce 1972 a odbočná železniční stanice Beroun-Závodí (tratě číslo 173 a 174).

19. června 2013 – Jednotka RegioNova na lince PID S7 Beroun – Praha na berounském nádraží – Pavel Hypš

Počátky autobusové dopravy na berounsku měly v režii soukromníci, jako první existovalo spojení  Berouna se Skryjemi ve 20. letech. První linka provozována Československými státními dráhami byla uvedena do provozu až 15. května 1931, a to na trase vedené do Prahy. Z protektorátních autobusových linek zasahovala v roce 1944 do Berouna pouze linka 1506d, vedená v trase: Kladno – Unhošť – Beroun – Karlova Huť (dnes součást Králova Dvora).

1956 – Náměstí v Berouně, sloužící dříve jako autobusové stanoviště – sbírka Zdeněk Liška

V poválečném Československu se pozvolna obnovovala a rozvíjela veškerá doprava ve státě. Velkým přínosem se stalo, od 1. ledna 1949, zřízení státního podniku ČSAD (Československá automobilová doprava – od roku 1950 Československá státní automobilová doprava), zajišťujícího veškerou silniční dopravu v celém tehdejším Československu. Veřejná silniční doprava měla v Berouně své zázemí již od konce 40. let a to hned v několika objektech. K výstavbě dopravního závodu ČSAD Beroun-Králův Dvůr došlo až roku 1959. Místní závod provozoval 13 regionálních linek v roce 1956, 17 v roce 1962, 27 v roce 1966, 28 v roce 1974, 27 v roce 1980 nebo 28 v roce 1991. Do těchto údajů je zahrnuta také zdejší městská doprava a sezónní linka směřující na hrad Karlštejn, provozovaná v 60. a 70. letech.

2001 – Kloubový autobus dopravce Probo Trans Beroun na berounském autobusovém nádraží – NSČ, web k-report.net

Dnešní regionální autobusovou dopravu z velké části zajišťuje Arrriva Střední Čechy divize Králův Dvůr, nástupce původního závodu ČSAD. Výjimkou jsou dvě linky provozované ČSAD MHD Kladno, jezdící na Chyňavu a do Kladna. Většina regionální linek je zařazena do systému Středočeské integrované dopravy s počátečním písmenem B, kladenské linky s písmenem C. Dříve do Berouna zajíždělo několik dálkových linek, dnes zbyla již pouze nedělní linka dopravce Miroslava Hroudy z Prahy do Zbirohu a Radnice.

4. ledna 2013 – Linka SID C21 spojující Beroun a Hořovice – Pavel Hypš

Výjimkou v tarifu SID jsou linky Pražské integrované dopravy, a to denní linky číslo 380 (Praha, Zličín – Rudná – Beroun, autobusové nádraží), 384 (Praha, Zličín – Rudná – Beroun, Hostim), 425 (Mořina – Beroun, Plzeňka) a noční linka 952 (Praha, Sídliště Řepy – Rudná – Beroun, autobusové nádraží).

4. ledna 2013 – Linka PID číslo 380 na Autobusové stanici – Pavel Hypš

Přesné datum zahájení berounské městské autobusové dopravy není známo, ale její začátky sahají do období let 1961 – 1962. Právě v roce 1962 prokazatelně křižovaly Beroun dvě městské linky: číslo 1 Beroun, nemocnice – Králův Dvůr – Popovice a č. 2 Beroun, Sídliště – nádraží – Jarov – Beroun, nemocnice. Celý provoz byl uváděn pod souhrnným číslem 01285. Nejpozději v roce 1966 ke dvěma uvedeným linkám přibyla třetí. V roce 1970 byly provozovány tři městské linky v následujících trasách:

·        1: Beroun, nemocnice – Beroun, u železničního podjezdu – Beroun, Závodí, U lávky – Beroun, Závodí, železniční stanice – Beroun, Závodí, Na kovárně – Beroun, U černého koně – Beroun, Plzeňská brána – Beroun, Plzeňka – Beroun, dřevařské závody – Beroun, sídliště – Králův Dvůr, garáže ČSAD – Králův Dvůr, Na Knížecí – Králův Dvůr, U tří zvonků – Králův Dvůr, Počáply – Králův Dvůr, Fučíkova ulice – Králův Dvůr, u Karla IV. – Králův Dvůr, Popovice

·        2: Beroun, nemocnice – Beroun, u železničního podjezdu – Beroun, Závodí, U lávky – Beroun, Na kovárně – Beroun, U černého koně – Beroun, sídliště, třída Míru – Beroun, Velké sídliště – Beroun, domy Tiba – Beroun, Jungmannova ulice – Beroun, u Zelených – Beroun, u hřbitova – Beroun, sídliště, Nerudova ulice – Beroun, ulice Václava Kopeckého – Beroun, Okresní národní výbor – Beroun, náměstí Marie Poštové – Beroun, rozcestí k železniční stanici – Beroun, železniční stanice – Beroun, rozcestí k železniční stanici – Beroun, Zavadilka – Beroun, Jarov, rozcestí – Beroun, Jarov

·        3: Beroun, Eternitka – Beroun, závod PAL – Beroun, Závodí – Beroun, U černého koně (železniční stanice Beroun) – Beroun, Plzeňská brána – Beroun, Plzeňka – Beroun, Jungmannova ulice – Beroun, doma Tiba – Beroun, Velké sídliště – Beroun, sídliště, třída Míru – Beroun, dřevařské závody – Beroun, sídliště – Králův Dvůr, garáže ČSAD – Králův Dvůr, Na Knížecí (náměstí) – Králův Dvůr, U tří zvonků – Králův Dvůr, Počáply

1970 – Soupis městské dopravy Beroun v jízdních řádech ČSAD – sbírka Pavel Hypš

Nejpozději do roku 1974 nastává rozšíření městské dopravy. Linka 1 a 3 zůstávají stejné. Na „dvojce“ je přidán mezi zastávkami Na kovárně a U černého koně závlek k závodu BEZ, a mezi zastávkami na třídě Míru a Velkém sídlišti dokonce závlek až do Počápel v Králově Dvoře. Přibývají zároveň dvě linky zcela nově:

·        4: Beroun, nemocnice – Beroun, u železničního podjezdu – Beroun, u lávky – Beroun, Závodí, Na Kovárně – Beroun, Eternitka – Beroun, PAL – Beroun, Závodí, Lidická ulice – Beroun, U černého koně – Beroun, Plzeňka – Beroun, Jungmannova ulice – Beroun, domy Tiba – Beroun, sídliště, třída Míru – Beroun, Plzeňská brána – Beroun, Plzeňka – Beroun, dřevařské závody – Beroun, sídliště – Králův Dvůr, garáže ČSAD – Králův Dvůr, náměstí

·        5: Beroun, Zdejcina – Beroun, V lužánkách – Beroun, Brdatky – Beroun, Hlinky – Beroun, u hřbitova – Beroun, ulice Václava Kopeckého – Beroun, Československé armády – Beroun, nemocnice – Beroun, u železničního podjezdu – Beroun, Závodí, u lávky – Beroun, Závodí, Na kovárně – Beroun, U černého koně – Beroun, Okresní národní výbor – Beroun, železniční stanice – Beroun, náměstí Marie Poštové – Beroun, Plzeňská brána – Beroun, Plzeňka – Beroun, dřevařský závod – Beroun, sídliště – Králův Dvůr, garáže ČSAD – Králův Dvůr, náměstí

1997 – Linka městské dopravy C přijíždí do Jarova – NSČ, web k-report.net

Ani tento stav nezůstal konečný. Docházelo k významnému rozšiřování místního průmyslu, což si vyžadalo neustále dopravu inovovat. Na Závodí bylo vybudováno nové autobusové nádraží, na které začaly zajíždět všechny linky, které projížděly kolem. Nejpozději roku 1988 začala linka číslo 1 zajíždět k berounskému vlakovému nádraží. Linka číslo 2 byla zkrácena do zastávky „Sídliště, třída Míru“, po které byl doplněn (ve směru do centra) závlek do zastávek Košťálkova a Sovětské armády. V centru tak jela namísto přes náměstí Marie Poštové kolem Plzeňky. Linka číslo 3, jako náhrada „dvojky“, začala zajíždět k nemocnici, v centru byla vedena přes Hlinky a změna trasy proběhla i v Králově dvoře. Na lince číslo 4 bylo zavedeno stejné zajíždění na sídliště jako na „dvojce“. Linka číslo 5 je odkloněna z Plzeňky k železniční stanici a dále po trase „dvojky“ do Jarova. V neposlední řadě opět přibývají nové linky:

·        6: Beroun, Zdejcina – Beroun, V Lužánkách – Beroun, Brdatky – Beroun, Československé armády – Beroun, Václava Kopeckého – Beroun, u hřbitova – Beroun, Bezručova – Beroun, Okresní národní výbor – Beroun, Plzeňská brána – Beroun, Plzeňka – Beroun, dřevařský závod – Beroun, sídliště – Králův Dvůr, garáže ČSAD – Králův Dvůr, náměstí

·        7: Beroun, Eternitka – Beroun, závod PAL – Beroun, autobusové stanoviště – Beroun, U Slavašova – Beroun, U černého koně – Beroun, Plzeňská brána – Beroun, Plzeňka – Beroun, dřevařský závod – Beroun, sídliště – Králův Dvůr, garáže ČSAD – Králův Dvůr, Na Knížecí I – Králův Dvůr, U tří zvonků – Králův Dvůr, Fučíkova – Králův Dvůr, Královodvorské železárny, II. Vrátnice – Králův Dvůr, Výšiny

·        8: Beroun, Jarov – Beroun, Jarov, rozcestí – Beroun, Zavadilka – Beroun, železniční stanice – Beroun, Pod dálnicí – Beroun, Plzeňka – Beroun, Plzeňská brána – Beroun, Okresní národní výbor – Beroun, Československé armády – Beroun, Václava Kopeckého – Beroun, U hřbitova – Beroun, U Zelených – Beroun, Jungmannova – Beroun, Velké sídliště – Beroun, sídliště, třída Míru – Králův Dvůr, garáže ČSAD – Králův Dvůr, Na Knížecí I – Králův Dvůr, U tří zvonků – Králův Dvůr, Počaply

·        9: Beroun, nemocnice – Beroun, u železničního podjezdu – Beroun, Eternitka – Beroun, autobusové stanoviště – Beroun, U Slavašova – Beroun, U černého koně – Beroun, Plzeňská brána – Beroun, Plzeňka – Beroun, Pod dálnicí – Beroun, železniční stanice – Beroun, Zavadilka – Beroun, Jarov, rozcestí – Beroun, Jarov

1988 – Soupis městské dopravy Beroun v jízdních řádech ČSAD – sbírka Pavel Hypš

V následujícím roce, 1989, vzniklá poslední desátá linka:

·        10: Beroun, nemocnice – Beroun, u železničního podjezdu – Beroun, autobusové stanoviště – Beroun, U Slavašova – Beroun, U černého koně – Beroun, Plzeňská brána – Beroun, Plzeňka – Beroun, dřevařský závod – Beroun, sídliště – Králův Dvůr, garáže ČSAD – Králův Dvůr, Na Knížecí I – Králův Dvůr, U tří zvonků – Králův Dvůr, Počaply

cca 1993 – Schéma sítě autobusových městských linek v Berouně – NSČ, web k-report.net

Nejpozději do roku 1993 je linka číslo 5 zkrácena k železniční stanici. V průběhu 90. letech se stal dopravcem na městské dopravě soukromník Zdeněk Fedorka – FEDOS. Provozoval MHD o třech linkách označených písmeny A až C. Od roku 2001 se pak dopravcem na MHD stává Probo Trans Beroun, dnes součást Arrivy Střední Čechy.

4. ledna 2013 – Linka C odbavuje cestující z Wágnerova náměstí – Pavel Hypš

Dnes jsou v provozu linky MHD A a B spojující Beroun a Králův dvůr, linka C spíše příměstského charakteru a linka H spojující autobusové nádraží s částí Hostim. Na linkách platí tarif MHD, a čipová karta sloužící zde jako předplatní jízdenka platí i v souběžných linkách SID.

4. ledna 2013 – Linka B v zastávce U Slavaše – Pavel Hypš

Zatím poslední změnou v provozu městské i regionální dopravy v Berouně bylo dne 13. prosince 2015 otevření nového autobusového nádraží u železniční stanice, tedy na opačné straně města než původní stanoviště na Závodí. V souvislosti s tím došlo k drobným úpravám linek městské dopravy. Linka A zajíždí v pracovní dny na náměstí Míru v Králově Dvoře, linka B zajíždí na nové autobusové nádraží a linka H je prodloužena přes město na nové autobusové nádraží. Linky C se změny nedotkly.

14. prosince 2015 – Prodloužená linka H odbavuje cestující v zastávce U černého koně – Pavel Hypš

Autor: Pavel Hypš
Editace textu: Zdeněk Liška
Zdroje: jízdní řády ČSAD Středočeského kraje 1970/1971, 1974/1975, 1988/1989, 1989/1990, noviny Můj Beroun, web wikipedia.cz (Beroun, Václav II.)
Text zveřejněn: 4. ledna 2013
Poslední aktualizace: 2. prosince 2012