Bezdružice jsou město v severovýchodní části okresu Tachov. Jsou sídlem pověřeného obecního úřadu a Mikroregionu Konstantinolázeňsko. Leží v krásné, neporušené krajině Tepelské vrchoviny 33 km severovýchodně od Tachova a 41 km severozápadně od Plzně, mimo důležité silniční tahy. Mají na svoji velikost relativně dobrou občanskou vybavenost.

20. dubna 2014 – Pohled na město od železničního nádraží – Pavel Hypš

První písemná zmínka o Bezdružicích pochází z roku 1227. Místní panství často střídalo majitele. Nejvýznamnější osobností spojovanou s Bezdružicemi je Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který ale z obce vůbec nepocházel, jenom byl příbuzný rodu, který zdejší kraj opustil již ve 14. století. Od 10. října 2006 obec získala status města, i přesto, že o něj žádala již od roku 1994.

20. dubna 2014 – Sousoší svatého Floriána – Pavel Hypš

Bezdružický zámek stojí  na návrší  nad  náměstím. Původně hrad vznikl již ve 13. století. Vystavěn byl v gotickém slohu, ale z této podoby se na zámku skoro nic nedochovalo. Byl renesančně přestavěn za vlády Kolovratů, v roce 1711 byl uváděn jako pustý. V 18. století byla ruina zámku zčásti zbourána a zámek byl přestavěn v barokním slohu (1772–1776). Od té doby ho až do roku 1950 obývali Löwensteinové, potom se stal rekreačním zařízením. Po revoluci byl zámek opraven a v roce 2004 opět zpřístupněn návštěvníkům jako památka.

20. dubna 2014 – Zámek Bezdružice – Pavel Hypš

Město Bezdružice má 9 místních částí: Bezdružice, Dolní Polžice, Horní Polžice, Kamýk, Kohoutov, Křivce, Pačín, Řešín a Zhořec. Většina z nich je stavebně oddělených a působí jako samostatné vesničky.

20. dubna 2014 – Náměstí Kryštofa Haranta – Pavel Hypš

V roce 1899 stavební firma Luigi Telli & Wilhelm Plenkner začala s budováním místní železniční dráhy Nový Dvůr (dnes Pňovany) – Bezdružice. V Bezdružicích vznikla nádražní budova a malá výtopna o třech stáních. Stavba šla natolik rychle, že už 6. června 1901 byla slavnostně zahájena na trati pravidelná doprava. Vozbu vlaků začaly od tohoto data zajišťovat dvě klasické lokomotivy českých lokálek řady 97.

1981 – Oslavy 80 let tratě do Bezdružic – sbírka SOA Tachov

K 15. květnu 1930 se zabydlely v bezdružické remíze dva kolejové autobusy Tatra řady M 120.2. Přinesly výrazné zvýšení cestovní rychlosti, pohodlí a na trati díky jejich operativnosti a nižším nákladům přibylo více spojů. Jízdní řád se v té době začal podobat tomu, jaký známe z trati dnes. V té době se také otevírají nové zastávky zřízené díky nasazení motorových vozů – Lomnička a Břetislav.

1981 – Oslavy 80 let tratě do Bezdružic – sbírka SOA Tachov

Po roce 1945 se zde začaly objevovat motorové vozy M130.1, nasazovány však byly až do 60. let společně s vozy staršími. Od roku 1978 je nahradily vozy řady 810, konkrétně varianta M 152. Udržely se tu až do 16. září 1997, kdy byly vystřídány, v souvislosti s přípravou na zavedení samoobslužného provozu, vozem 810 676-7 po provedené hlavní opravě. Na víkendových posilách a při záskocích za nové vozy se objevovaly starší motorové vozy M 131.1 až do roku 1983.

1981 – Oslavy 80 let tratě do Bezdružic – sbírka SOA Tachov

Velkou událostí byly oslavy 100 let od otevření tratě ve dnech 13. – 15. července 2001. Kromě tradičního připomenutí historie železnice a jejího významu pro kraj byly během oslav a v tisku prezentovány snahy obcí o prodloužení tratě do Teplé. Úspěšné oslavy výročí byly impulsem pro pořádání dalších jízd s nostalgickými a zábavními vlaky. Oslavy v roce 2006 měly velký úspěch, takže se od té doby opakují pod názvem Bezdružické parní léto a to v červencovém a srpnovém termínu. Pokaždé se jich účastní na tisíc návštěvníků nejen z Čech.

20. dubna 2014 – Nádraží Bezdružice s jednotkou RegioShark, vypravovanou zde při zvláštních příležitostech – Pavel Hypš

První autobusová linka se v Bezdružicích objevuje pravděpodobně roku 1929. Podnikatel Röhling z Konstantinových Lázní ji provozoval v trase: Mariánské Lázné – Lestkov – Konstantinovy Lázně – Bezdružice. V Konstantinových Lázních byl možný přestup na linku do Teplé. V roce 1961, již pod národním podnikem ČSAD, jsou v Bezdružicích provozovány následující linky:

• 03110: Planá – Michalovy Hory – Boněnov – Hanov – Zhořec – Pačín – Řešín – Bezdružice
• 03931: Stříbro – Záchlumí – (Cebiv / Poloučany) – Horní Kozolupy – Kokašice – Konstantinovy Lázně – Bezdružice – Úterý
• 03942: Stříbro – Záchlumí – Cebiv – Okrouhlé Hradiště – Konstatinovy Lázně – Kokašice – Bezdružice – Řešín – Pačín – Zhořec
• 03976: Tachov – Vítkov – Planá – Ovčín – Vysoké Jamné – Lestkov – Kokašice – Konstantinovy Lázně – Bezdružice

1977 – Vůz Škoda 706 RTO na náměstí v Bezdružicích – sbírka SOA Tachov

Revoluční novinkou bylo zavedení přímého autobusového spojení Bezdružicka s Prahou. Dnes 22. května 1977 (městská kronika uvádí 1. června) vyjel první spoj na linku Bezdružice – Konstantinovy Lázně – Pernarec – Město Touškov – Plzeň – Rokycany – Praha Florenc. Po roce 1990 docházelo v Československu k postupnému útlumu dálkových linek, nakonec zbyl na bezdružické lince po roce 1994 pouze jeden pár nedělních spojů, na které autobus vystavoval podnik ČSAD Praha – západ. Přímé spojení Bezdružic s Prahou bylo nakonec ukončeno v roce 2000. V roce 2008 zahájil soukromý dopravce KODISP provoz linky Praha – Plzeň – Úterý – Konstatinovy Lázně – Mariánské lázně – Lázně Kynžvart. Nejprve jedním párem o nedělích, v roce 2009 byl provoz rozšířen také na pracovní dny ve zkrácené podobě do Mariánských Lázní, ovšem provoz linky byl náhle ukončen v červnu téhož roku.

1977 – Vůz Škoda 706 RTO na náměstí v Bezdružicích – sbírka SOA Tachov

Dnes je autobusová doprava směrově velmi podobná té v 60. letech. V provozu jsou linky do Plané, Stříbra, Tachova nebo Úterý. Od prosince 2010 je navíc zajištěno přímé spojení do Manětína, a také jeden pár spojů do Plzně. Zajímavostí je i zajištění „městské dopravy“, tedy spojů jedoucích pouze po katastrálním území města. Jsou vedeny v trase: Autobusové stanoviště – Řešín – Horní Polžice – Pačín – Zhořec. Dva páry těchto spojů jsou zařazeny do linky 490310, jeden spoj navíc ještě také na lince 490470.

20. dubna 2014 – Vůz SOR C9.5 na autobusovém stanovišti Bezdružice – Pavel Hypš

Pokud by někoho zajímala historie místní dopravy více do hloubky, doporučuji navštívit web Bezdručické lokálky – text o železnici, text o autobusové dopravě

Autor: Pavel Hypš
Editace textu: Tomáš Slavětínský
Zdroje: Kronika obce Bezdružice 1954 – 1988 (sbírka SOA Tachov), Příloha ke kronice obce Bezdružice 1981 – 1994 (sbírka SOA Tachov), web bezdruzickalokalka.cz (Autobusy na Bezdružicku, Historie), web idos.cz, web wikipedia.cz (Bezdružice)
Poslední aktualizace: 30. dubna 2014