V Břeclavi žije na 25 tisíc obyvatel a protéká jí řeka Dyje. Kromě památek v okolí města, které tady zanechali Lichtenštejnové, jsou k vidění i dva zajímavé kostely přímo ve městě – kostel svatého Václava a kostel Navštívení Panny Marie.

2. dubna 2014 – Náměstí TGM v Břeclavi – Pavel Hypš

Ve městě je možné navštívit muzeum, výstavy v synagoze či Lichtenštejnském domě, kde je k vidění i miniatura Lednicko-valtického areálu. Za shlédnutí stojí i místní starý židovský hřbitov.

2. dubna 2014 – Břeclavský zámek čekající na rekonstrukci – Pavel Hypš

Právě do Břeclavi přijel 6. června 1839 vůbec první vlak v českých zemích. Trať Břeclav – Vídeň se tehdy stala prvním českým úsekem Severní dráhy císaře Ferdinanda. Výstavba pokračovala rychle, a již 7. července (za 1 měsíc a 1 den (!)) pokračovala parní železnice z Břeclavi do Brna.

2. dubna 2014 – Železniční stanice Břeclav – Pavel Hypš

V roce 1872 zahájila c. k. privilegovaná společnost Dráhy Břeclav – Mikulov – Hrušovany nad Jevišovkou (k. k. privilegierte Lundenburg – Nikolsburg – Grußbacher Eisenbahn) provoz na „stejnojmenné“ dráze. Ta se stala pokračováním již existujícího úseku z Hrušovan nad Jevišovkou do Znojma. Na tuto trať navazovala, dnes již zrušená, odbočka z Novosedel přes Laa a. d. Thaya do Sigmundshersbergu.

2. dubna 2014 – Souprava osobního vlaku tažená lokomotivou řady 242 na lince S3 do Tišnova – Pavel Hypš

Roku 1900 se ke jmenovaným tratím přidala ještě dráha, dnes součást 1. železničního koridoru, která vede přes Lanžhot do Kút. Stejně jako v případě první popsané tratě, byla i jejím stavitelem společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda, od které byla zestátněna už v roce 1906.

29. dubna 2014 – Vůz Bfhpvee 295 ve stanici Břeclav – Filip Dittrich

Od 14. prosince 2008 jsou zdejší železniční tratě zařazené do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, a to v následujících trasách:

• S3: Břeclav – Brno – Kuřim – Tišnov – Nihov
• S8: Břeclav – Mikulov; od 1. července 2010 prodloužena z Mikulova do Znojma
• S9: Břeclav – Hodonín – Moravský Písek; od 11. prosince 2010 prodloužena z Břeclavi do Lanžhotu
• S53: Břeclav – Lanžhot; od 11. prosince 2010 zrušena a nahrazena prodloužením linky S9
• R5: Brno – Břeclav – Hodonín – Moravský Písek

29. dubna 2014 – Lokomotiva řady 362 ve stanici Břeclav – Filip Dittrich

Autobusové linky ČSAD byly v Břeclavi zastoupeny v hojném počtu. Například v roce 1986 byly frekventované regionální linky ve směrech Mikulov, Valticem, Moravská Nová Ves nebo Velké Bílovice, dálkové linky do Brna, Znojma nebo Židlochovic, a také mezinárodní linky do Crikvenice, Makarska, Siófoku, Sozopolu nebo Splitu.

1978 – Autobusy ČSAD u břeclavské železniční stanice – sbírka Pavel Hypš

Počátky dnes téměř dominantního autobusového dopravce Bors Břeclav sahají do roku 1949, kdy vyčleněním z Autosprávy podniku ČSAD Kyjov vznikl dopravní závod 1004 Hustopeče u Brna (později provozovna dopravního závodu ČSAD 604 Břeclav). V rámci reorganizace krajů v roce 1960 vznikl jeden závod se sídlem v Břeclavi (označen číslem 604), s provozovnami v Hustopečích, Rosicích a v Mikulově. V roce 1991 byl závod ČSAD Břeclav i se svými provozovnami přetransformován na státní podnik. V rámci druhé vlny kupónové privatizace vznikla 1. ledna 1994 akciová společnost, rozděleněná na provozovny Břeclav, Hustopeče a Mikulov. Od roku 2001 naplňuje ČSAD Břeclav a. s. své cíle pod novým obchodním názvem BORS Břeclav a. s. Tento název není žádnou zkrátkou, nýbrž jménem jednoho z rytířů kultého stolu krále Artuše, které symolizovalo dravost, vytrvalost a čestné jednání.

2. dubna 2014 – Karosa C954E na spoji příměstské linky číslo 573 z Břeclavi do Hrušek – Pavel Hypš

Základem městské autobusové dopravy v Břeclavi se staly 1. října 1956dvě autobusové linky:

·        Břeclav – Nádraží – Stará Břeclav

·        Břeclav – Nádraží – Poštorná – Charvatská Nová Ves

5. října 1956 – Zpráva o zřízení městské dopravy – Břeclavsko v práci a budoucnosti (sbírka SOA Mikulov)

V 60. letech se síť rozrosta na pět autobusových linek směřujících radiálně od železniční stanice Břeclav do vzdálenějších částí města: Linky číslo 1 a 2 přes Poštornou do Charvátské Nové Vsi, linka číslo 3 na jih Poštorné k chemickému závodu Fosfa, linka číslo 4 přes polikliniku a cukrovar do Staré Břeclavi a linka číslo 5 přes Starou Břeclav na odbočku do Ladné, případně až do samotné Ladné. Všechny tyto linky měly druhou větev vedoucí kolem průmyslových závodů (Gumotex, pila) na městský hřbitov, obsluhované vybranými spoji (především v době ranní, odpolední a večerní výměny směn; „pětka“ celodenně).

70. léta – Autobusy odstavené před železniční budovou – sbírka  Pavel Hypš

Po výstavbě velkého sídliště Na Valtické na západním okraji města přibyla prokazatelně roku 1986 linka číslo 6, která jela z autobusového nádraží přímou cestou do Poštorné právě k Valtické a přes Transportu zpět. Mezi lety 1988 až 1989 přibyla ještě linka čísla 7, jedoucí od železniční stanice tento okruh v opačném směru.

1989 – Jízdní řád linky číslo 7 – sbírka Pavel Hypš

Pravděpodobně roku 1991 bylo na několik let zavedeno spojení „trojkou“ na nově otevřený hraniční přechod Poštorná/Reintal (dva spoje denně). V roce 1995 vznikly nové linky: „8“ (krátká dopolední linka z autobusového nádraží k poliklinice a nemocnici) a „9“ (kombinující trasu linek číslo 3 a 1, provozovaná jen o víkendových a volných dnech). Linka číslo 6 v té době již byla přesměrována také na konečnou u železniční stanice.

20. března 2006 – Karosa B941 na lince číslo 6 vyjíždí z náměstí TGM – Martin Janda

Pro zlepšení dopravní obslužnosti sídliště Na Valtické byla roku 1998 vybudovaná na jeho západním okraji nová točna, kam zajižděly nejen linky číslo 1, 2, 6 a 7, ale také nová linka číslo 10, trasovaná jako nejkratší spojení této točny s železniční stanicí a provozovaná stejně jako „šestka“ a „sedmička“ jen ve špičkách pracovních dnů. Roku 1999 byly trasy linek číslo 1 a 2, resp. 6 a 7 změněny ze vzájemně inverzních na různě vedené (linka číslo 7 tím získala v zásadě stejnou trasu jako linka číslo 10), ale reálné objezdy vozidel zůstaly stejné, takže spoje linky číslo 1 (resp. 6) na točně (Charvatská Nová Ves, resp. Valtická) změnily číslo a vracely se jako linka číslo 2 (resp. 7) a naopak.

20. března 2006 – Karosa C734 na lince číslo 5 v zastávce Jana Palacha – Martin Janda

Po roce 2000 také došlo k dalším změnám na městských linkách. Jejich počet byl opět redukován na sedm; spoje „devítky“ byly převedeny pod „trojku“, „desítku“ nahradila „šestka“ a „sedmička“, které byly opět přetrasovány na inverzní, ale opačně než předtím. „Jednička“ a „dvojka“ se vrátily k původním trasám. K další změně dochází roku 2005, kdy je obnovena linka číslo 8, avšak v trase podobné dřívější lince číslo 9, a linky číslo 6 a 7 začínají nově jezdit v delším intervalu také dopoledne a večer. Linky číslo 1 a 2 jsou opět převedeny na vzájemně různé trasy, tentokrát ale už i prakticky (nedochází ke změně čísla linky na točně). Linka číslo 3 je omezena na špičkový provoz a současně došlo ke zrušení zajíždění k hraničnímu přechodu. Linky číslo 2 a 8 v pracovních dnech nově jedou v obou směrech závlekem přes polikliniku (dosud sem zajížděla pouze linka číslo 4).

20. března 2006 – Spoj linky číslo 7 ukončený na náměstí TGM – Martin Janda

Roku 2006, v reakci na osamostatnění místní části Ladná od Břeclavi, nastalo zrušení zajíždění „pětky“ do Ladné (nahrazeno novou regionální linkou). Roku 2008 byla zavedena nová „devítka“, spojující západní místní části (Poštorná, Charvatská Nová Ves) s novým obchodním areálem na severovýchodním okraji města (při odbočce na Ladnou). Jedná se o první linku břeclavské městské dopravy, která nevede přes železniční ani autobusové nádraží.

2. dubna 2014 – Karosa B952 na lince číslo 567 u náměstí TGM – Pavel Hypš

Od prosince 2008 je břeclavská MHD začleněna do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (tarifní zóna 575). Z toho důvodu muselo být změněno číslování linek (čísla 1 – 99 jsou obsazena linkami MHD v Brně) a číslům břeclavských linek bylo předřazeno dvojčíslí 56 (tedy linky 561 až 569). Trasy břeclavské městské dopravy jsou vedeny následovně:

• 561: Gumotex – Železniční stanice – Poštorná, kostel – Charvatská Nová Ves, Obránců míru
• 562: Městský hřbitov – Gumotex – Železniční stanice – Poštorná, kostel – Poštorná, Valtická točna – Charvatská Nová Ves, Obránců míru
• 563: Železniční stanice – Poštorná, kostel – Poštorná, Fosfa
• 564: Městský hřbitov – Gumotex – Železniční stanice – Stará Břeclav, Domov důchodců – Stará Břeclav, Křižovatka Ladná a zpět
• 565: Městský hřbitov – Gumotex – Železniční stanice – Stará Břeclav, Křižovatka Ladná – Stará Břeclav, Mánesova a zpět
• 566: Gumotex – Železniční stanice – Poštorná, kostel – Poštorná, Nádražní – Poštorná, Valtická točna a zpět
• 567: Gumotex – Železniční stanice – Poštorná, kostel – Poštorná, Valtická točna – Poštorná, Nádraží a zpět
• 568: Železniční stanice – Poštorná, kostel – Poštorná, Nádražní – Poštorná, Valtická točna – Poštorná, Fosfa
• 569: Charvatská Nová Ves, Obránců míru – (Poštorná, Valtická točna – Poštorná, Nádražní) – Poštorná, kostel – Stará Břeclav, Křižovatka Ladná

2. dubna 2014 – Iveco Citelis na lince číslo 562 u Domu kultury – Pavel Hypš

Autor: Pavel Hypš
Editace textu: Zdeněk Liška
Zdroje: Jízdní řády ČSAD Jihomoravský kraj 1986/1987, 1987/1988, 1989/1990, 1990/1991, web breclav.org, web idos.cz, web wikipedia.cz (Městská autobusová doprava v Břeclavi, Železniční trať Havlíčkův Brod – Kúty), web bors.cz (O nás)
Text zveřejněn: 7. dubna 2016