Bukurešť (rumunsky București) je hlavní a největší město Rumunska. Nachází se na jihovýchodě země, přibližně 225 km západně od Černého moře, 75 km severně od bulharské hranice a necelých 1400 km východně z Prahy. Žije zde téměř 2 miliony obyvatel.

První písemné zmínky o Bukurešti pocházejí z roku 1459. Po vzniku samostatného Rumunska (1859) se hned v roce 1862 stává jeho hlavním městem. Přesný původ názvu města není znám, avšak bývá často označováno jako město radosti podle rumunského výrazu pro radost – bucurie.

Mnoho bukurešťských památek bylo zničeno během druhé světové války. Od roku 2016 je centrum města zapsáno jako ohrožené na seznamu Světového památkového fondu. Nejvýznamnější památkou je Palác Parlamentu, jež je postaven v 80. letech, a je největší budovou parlamentu na světě.

Bukurešť je dnes centrem rumunské železniční sítě CFR. Největší nádraží ve městě je Severní (Gară de Nord), ze kterého jezdí jak vlaky regionální, tak řada vlaků mezinárodních, například do Vídně, Budapešti, Varny nebo Sofie.

První myšlenky na výstavbu metra v Bukurešti pocházejí již z roku 1909. S výstavbou se nakonec započalo až v roce 1975 a první úsek metra M1 byl uveden do provozu 19. listopadu 1979. Roku 1986 přibyla linka druhá, 1989 linka třetí, 2000 linka čtvrtá a 2020 linka pátá.

Poměrně rozsáhlý systém metra je provozovaný jinou firmou, nežli zbytek veřejné městské dopravy, která nese název Metrorex. Provoz na všech pěti linkách je zajišťován vozy IVA Astra, Bombardier Movia a španělské CAF.

Prvním prostředkem veřejné dopravy v Bukurešti však byly, ještě dříve než metro, koněspřežné tramvaje, které zahájily provoz roku 1871. Elektrické tramvaje zahájily provoz v roce 1894 mezi stanicemi Obor a Cotroceni. Největší rozvoj sítě proběhl mezi lety 1900 až 1935.

Současnou tramvajovou síť tvoří 24 linek v číselné řadě 1 až 55 (mnoho čísel historickým vývojem chybí) a jsou v provozu denně od cca 4 hodin ráno do půlnoci. V minulosti tvořily většinu vozového parku československé tramvaje Tatra T4R, postupně rekonstruované rumunským závodem Atelierele Centrale na typ V3A. Od roku 2007 jsou navíc nahrazovány novými nízkopodlažními vozy Bucul LF.

Městské autobusy se připojily k tramvajím v roce 1936. Dnes autobusovou síť STB Bukurešť tvoří 73 pravidelných městských linek, 5 expresních linek na mezinárodní letiště Henri Coandă a 42 příměstských linek do okolních obcí a měst.

Nejmladším dopravním prostředkem v Bukurešti jsou trolejbusy, jejichž provoz byl zahájen 10. listopadu 1949, na trase mezi zastávkami Piața Victoriei – Hipodrom (dnes Piața Presei Libere). Roku 1956 se přidala linka druhá, směřující z centra k Severnímu nádraží.

Dnes ulice Bukurešti brázdí 17 trolejbusových linek. Jejich provoz je zajišťován téměř 300 vozidly, vyjíždějícím ze čtyř vozoven. Dříve nejrozšířenější vozidla Rocar jsou dnes již velkou vzácností. Většinu spojů zajišťují rumunské vozy Astra Ikarus 415 a Astra Irisbus Citelis (s kastlemi Iveco vyrobenými částečně ve Vysokém Mýtě).

Zdroje: web wikipedia.cz (Bukurešť, Rumunsko), web wikipedia.ro (Autobuzele din București, Metroul din București, Tramvaiul din București, Troleibuzele din București), web mapy.cz