Bystřice nad Pernštejnem je město v okrese Žďár nad Sázavou. Leží v kraji Vysočina, 24 km východně od Žďáru nad Sázavou. Žije zde přes 8000 obyvatel. Město, založené ve 13. století, získalo svoje pojmenování díky říčce Bystřice, která tímto městem protéká. Samotný hrad Pernštejn se nachází na zalesněném vrcholku asi 9 km jihovýchodně od Bystřice.

6. ledna 2014 – Pohled na město – Pavel Hypš

Hlavní kostel svatého Vavřince byl postaven v raně gotickém stylu ve 13. století a později došlo k jeho barokní přestavbě. Najdeme tu však ještě jeden kostel, a to svaté Trojice, původně sloužící evangelíkům. Pochází z roku 1615. Dnes jde o kostel hřbitovní.

6. ledna 2014 – Masarykovo náměstí s mariánským sloupem a kostelem Sv. Vavřince – Pavel Hypš

První návrhy železnice přes Českomoravskou vrchovinu spadají již do let 1836 a 1868. K jejich realizaci došlo až na konci 19. století. Tehdy vznikly místní dráhy Brno – Tišnov (1885) a Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou (1898). Definitivní projekt jejich spojnice (Havlíčkův Brod – Nové Město na Moravě – Bystřice nad Pernštejnem – Tišnov) byl schválen roku 1901, kdy bylo rovněž provedeno  vyvlastnění pozemků. Slavnostní zahájení provozu na dráze proběhlo 25. června 1905 (některé prameny uvádí zahájení provozu již 23. června 1905).

6. ledna 2014 – Poměnrně odlehlé železniční nádraží v Bystřici nad Pernštejnem – Pavel Hypš

Dnes je po této trati denně vedeno, v celé trase, sedm párů spojů osobních vlaků a další vložené spoje jezdí jen v některých jejích úsecích. O víkendech se lze svézt z Brna do Žďáru nad Sázavou jedním párem přímých spěšných vlaků, označených „Pernštejn“.

6. července 2008 – Spěšný vlak Pernštejn mimořádně vedený v historické soupravě – Petr Nohel (web spz.logout.cz)

V kronice města Bystřice se lze dočíst k 1. březnu 1927 následující: „Zahájena z Jimramova na bystřické nádraží doprava autobusem, jejž si pořídili dva mladíci z Chudobína. Zdá se, že je to podnik dobrý, je autobus pokaždé naplněn. I pro Bystřici má autobus význam zvlášť od večerního vlaku“. Uvedené datum proto lze považovat za termín zavedení autobusové dopravy. V březnu 1931 existuje v kronice zmínka o tom, že je v provozu také autobusová linka vedená z bystřického nádraží do Velkého Mezíříčí.

6. ledna 2014 – Autobusové nádraží s vozy dopravce ZDAR – Pavel Hypš

V roce 1949, po zřízení státního podniku ČSAD (Československá Automobilová Doprava – tento název používán do roku 1950, poté a až do roku 1990 Československá Státní Automobilová Doprava), byly všechny soukromé linky znárodněny. Státní linky byly od té doby provozovány čtyři, a to:

·        Bystřice – Dalečín – Jimramov

·        Bystřice – Štěpánov – Vír – Ubušínek

·        Bystřice – Zlatkov – Rožná – Dolní Rožínka – Moravec – Pikárec

·        Bystřice – Vír – Olešnice – Trpín

Uvedené linky jezdily dvakrát denně. Celkem tvořily osm párů spojů, které navazovaly na příjezdy vlaků a sloužily také pro rozvoz zdejších obyvatel po městě.

6. ledna 2014 – Dnešní verze nejstarší bystřické autobusové linky do Jimramova – Pavel Hypš

Dnes je většina regionálních i dálkových linek provozována dopravcem ZDAR ze Žďáru nad Sázavou. Na místní regionální linky vypravuje své autobusy též z bystřické garáže, která se nachází v bývalém areálu ČSAD. Zajímavostí je linka dopravce Zlatovánek do Poličky, která slouží pouze pro přesun autobusu městské dopravy z / do garáže. Jako jediná také přímo nezajíždí na autobusové nádraží, staví pouze v jeho blízkosti v zastávce městské dopravy Zahradnictví. Níže umístěná tabulka dokládá přehled současných regionálních autobusových linek ve městě:

Historie městské autobusové dopravy v Bystřici nad Pernštejnem dosud není probádaná. Nejstarší  jízdní řád, městské linky číslo 846001 (označované také pouze číslem „1“), který měl autor k dispozici, pochází z roku 2005. Trasa „jedničky“ vede z centra do Domanínku a její provoz zajišťoval také dopravce Vladimír Beran ze Stříteže, jež se v současnosti zabývá neveřejnou a smluvní dopravou. Zároveň došlo ke změně názvu firmy na „Pernštejn tour“. Od roku 2006 se stala dopravcem městské linky firma Zlatovánek z nedaleké Poličky.

Jízdní řád původní linky MHD dopravce Vladimíra Berana – web bystricko.cz

Zpočátku provoz zajišťovaly autobusy Karosa B 732. V září 2008 byl pro městskou dopravu získán  bezbáriérový minibus SOR BN9.5. V případně jeho výpadku musí vyčkávat na příjezd jiného vozu z Poličky.

6. ledna 2014 – Linka městské dopravy u železniční stanice – Pavel Hypš

Městská doprava je provozována pouze ve všední dny cca do 17 hodin. Ráno jezdí dvakrát do hodiny a odpoledne jen jednou do hodiny. Její úlohou je, kromě spojení centra s odlehlou zástavbou v Domanínku a Domaníně, také spojení autobusového a železničního nádraží, která jsou přesně na opačných stranách města.

6. ledna 2014 – Linka městské dopravy v zastávce Zahradnictví poblíž autobusového nádraží – Pavel Hypš

Na východě města najdeme vrch Spojence (591 metrů nad mořem). Jedna z možností, jak se na něj dostat, je využití lyžařského lanového vleku. Jeho délka činí 280 metrů a překonává převýšení 37 metrů. Jelikož sjezdovka není uměle zasněžována, bývá vlek provozován pouze za vhodných klimatických podmínek a výhradně při napadnutí přírodního sněhu.

6. ledna 2014 – Zatím opuštěný vlek v Bystřici nad Pernštejnem čeká na příchod zimy v roce 2014 – Pavel Hypš

Autor: Pavel Hypš
Zdroje: web wikipedia.cz (Bystřice nad Pernštejnem, Městská autobusová doprava v Kraji Vysočina, Železniční trať Žďár nad Sázavou – Tišnov), web seznam-autobusu.cz, web is.vspj.cz (Cestovní ruch v Bystřici nad Pernštejnem a okolí), web bystricko.cz
Poslední aktualizace: 17. ledna 2014