Příměstská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 385, s celotýdenním rozsahem provozu, byla zavedena v roce 2000 a od té doby spojuje Prahu s městem Říčany. Časem byla prodloužena do Mukařova a do Louňovic. Dopravcem se stala společnost ČSAD Praha-Vršovice a její nástupnické organizace Connex Praha, Veolia Transport a od roku 2013 nadnárodní skupina Arriva. Na linku byly (a jsou) nasazovány autobusy standardní délky (včetně nízkopodlažních).
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 155 byla dvakrát zavedena a jednou zrušena. Vliv na její trasování měla výstavba pražské podzemní dráhy – metra. „Stopadesátpětka“ od počátku spojuje sídliště Malešice s okolím. V letech 1968 až 2012 byl jejím dopravcem pražský dopravní podnik, který na ni nasazoval standardně dlouhé autobusy (včetně nízkopodlažních). Po jejím znovuzavedení, v roce 2016, se dopravci stali firmy ABOUT ME, Stenbus a Arriva City, kteří na linku nasazovali (a nasazují) především midibusy, ale i standardně dlouhé autobusy (včetně nízkopodlažních).
Městská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 183 byla dvakrát zavedena a jednou zrušena. V letech 1975 až 1984 byla posilovou linkou, od roku 1985 je tangenciální linkou. Postupem času prošla několika změnami tras. Dopravcem „stoosmdesáttrojky“ vždy byl (a je) pražský dopravní podnik, který na ni vypravoval (a vypravuje) jak standardně dlouhé, tak i kloubové autobusy. Od podzimu 2016 se na ni vypravují obě délkové verze nízkopodlažních autobusů.
Noční autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 913 byla zavedena v roce 2017. Svým trasováním a dobou jízdy (cca 80 minut v jednom směru) patří do skupiny tangenciálních linek, neboť spojuje severní část Prahy (Dolní Chabry) s jihovýchodní částí Točnou, přičemž projíždí napříč hlavním městem. Dopravcem linky č. 913 je pražský dopravní podnik, který na ni nasazuje standardně dlouhé (nyní převážně nízkopodlažní) autobusy.
Příměstská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 316 zajišťuje spojení pěti středočeských obcí s hlavním městem Prahou. Některé vybrané spoje dále pokračují do středočeského města Kralupy nad Vltavou. Dopravcem „třistašestnáctky“ je podnik ČSAD MHD Kladno (člen nadnárodní skupiny Arriva), který sem vypravuje standardně dlouhé autobusy, ale vybrané spoje jsou garantovaně nízkopodlažní.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 156 byla dvakrát zavedena a jednou zrušena, přičemž ji lze zařadit do skupiny tzv. „napaječových“ linek. Na trasování měla vliv výstavba pražské podzemní dráhy – metra. „Stopadesátšestku“ provozoval (a provozuje) pražský dopravní podnik, který na ni v letech 1970 až 2008 nasazoval jednak standardně dlouhé, ale i kloubové autobusy. Při jejím znovuzavedení, v roce 2011, se stala midibusovou linkou s polookružní trasou.
Městská Autobusová linka číslo 201 zajišťuje spojení několika oblastí v severovýchodním okraji Prahy. Až na její první variantu, obsluhuje tuto oblast s krátkými přestávkami více než 40 let. Některými úseky dnes projíždí naprosto shodně jako při zavedení roku 1975.
Městská autobusová linka Pražské integrované dopravy číslo 158 spojuje téměř 50 let městskou část Čakovice s širším centrem Prahy, kde je možnost přestupu na kolejovou dopravu.
Městská autobusová linka Pražské Integrované Dopravy (PID), nesoucí číselné označení 141 byla během své existence v síti pražské městské hromadné dopravy čtyřikrát zavedena a třikrát zrušena. Její trasy vždy protínaly severní či severovýchodní oblast hlavního města.
Midibusová linka číslo 203 plní funkci spojení Prahy 11 s rozsáhlým areálem Nemocnice Krč. Zároveň v oblasti Jižního Města zajišťuje místní přepravní vztahy s menší poptávkou.
Autobusová linka číslo 202 dnes vytváří tangenciální spojení Kbel, Miškovice, Čakovic, Ďáblic, Dolních Chaber, Čimic a Bohnic. V této trase je poměrně krátce, přesto se číselné značení „202“ objevuje v síti pražské MHD již přes 50 let. Pojďme se tedy ve stručnosti podívat na jeho historii.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 142 byla třikrát zavedena v podobě městské linky a jednou vznikla z účelové linky. Celkem třikrát došlo k jejímu zrušení. Trasování významně ovlivnil rozvoj sítě pražské podzemní dráhy – metra. Dopravcem „stočtyřicetdvojky“ vždy byl (a i nyní je) pražský dopravní podnik, který na ni nasazoval (a nasazuje) jak standardně dlouhé, tak i kloubové autobusy (včetně nízkopodlažních).
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 148 byla nejprve zavedena v roce 1967, kdy částečně nahradila trolejbusovou linku č. 61. Od té doby až do roku 2013 primárně zajišťovala dopravní obslužnost Podolí s okolím, přičemž se na „stočtyřicetosmičku“ nasazovaly standardně dlouhé autobusy (včetně nízkopodlažních). Znovu na scéně se linka č. 148 objevuje od podzimu 2016, kdy došlo k přečíslování původní midibusové linky č. 291.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 149 byla dvakrát zavedena a jednou zrušena. Po jejím prvním zavedení, v roce 1967, zajišťovala spojení Dejvic, Strahova, Košíř a Jinonic, ovšem v omezeném rozsahu provozu. Takto existovala 45 let. Ke znovuzavedení linky č. 149 došlo v roce 2015, v téměř totožné trase, ale už s celotýdenním rozsahem provozu.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID), označená č. 143 primárně zajišťuje spojení oblasti Dejvic se strahovským stadionem, a to prakticky po celou dobu své existence. V nedávné době jezdila až do Nových Butovic. Námi popisovaná linka patří do skupiny linek s poměrně malým počtem změn a především s odlišnými vlastnostmi rozsahu provozu.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 169 nejprve existovala v letech 1970 až 1997, kdy byla tangenciální linkou. Po jejím znovuzavedení, v roce 2006, se stala napaječovou linkou, která spojuje stanici metra Kobylisy s katastrem Dolních Chaber a končí v obratišti Sídliště Čimice.
S autobusovou linkou Pražské Integrované Dopravy (PID) číslo 131 se můžeme v síti pražské městské hromadné dopravy setkávat více než půl století. Má význam především pro dopravní obsluhu území Dejvic a Bubenče, přičemž jako jedna z mála částečně vede místy kudy kdysi jezdil trolejbus.
Autobusová linka pražské integrované dopravy (PID) č. 182 byla dvakrát zavedena a jednou zrušena. Dlouhá léta zajišťovala dopravní obslužnost v jižním cípu Prahy. Od podzimu 2016 se stala tangenciální linkou, která spojuje severní a jižní (či jihovýchodní) část Prahy.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 138 byla třikrát zavedena a dvakrát zrušena. Vliv na trasování měly zrušené trolejbusové tratě a především výstavba sítě pražského metra.
Autobusová linka číslo 108, resp. její předchůdkyně, byla v rámci pražské městské hromadné dopravy zavedena na sklonku 30. let hned dvakrát. Tehdy byla označena písmenem, od počátku 50. let nese číselné označení. V 60. a 70. letech prošla několika výraznými změnami a úpravami.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 128 existovala v síti pražské městské hromadné dopravy už od počátku 60. let. Od té doby byla čtyřikrát zavedena a třikrát zrušena. Její trasování ovlivnily také sítě ostatních druhů dopravních prostředků v Praze (trolejbusy, metro, tramvaje).
Číslo 200 bylo v síti pražských autobusů použito dvakrát. Nejprve, koncem šedesátých let, pro rekreační linku a od roku 1975 pro napaječovou linku, která začala spojovat bohnická sídliště se stanicemi metra na lince C.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 137 byla zavedena v roce 1969, kdy společně s dalšími linkami nahrazovala zrušené trolejbusové linky. Tehdy nové autobusové linky spojovaly především oblasti Jinonic a Smíchova, přičemž „stotřicetsedmička“ pokračovala přes centrum Prahy až do Strašnic. Při otevírání některých úseků metra byla její trasa několikrát zkrácena. V novodobé historii však došlo k prodloužení trasy a k dalším úpravám.
Městská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 215 byla zavedena v roce 1980, a to kvůli dopravní obslužnosti vznikajících sídlišť na Lhotce a v Libuši. Za celou dobu své existence prošla jedinou změnou trasy a některými dílčími úpravami zastávek. Díky provoznímu charakteru „dvěstepatnáctka“ patří mezi napáječové linky.
