ČERNOŠICE

2 Comments

Černošice jsou město ve Středočeském kraji, okrese Praha – západ. Leží na jihozápadním kraji Prahy na levém břehu řeky Berounky. Díky dobrému spojení na Prahu a romantické přírodě na hranici chráněné krajinné oblasti Český kras jsou již od 20. let 20. století oblíbeným sídelním místem s množstvím výstavních vil.

3. července 2014 – Umělé vytvořené centrum města ve Vráži – Pavel Hypš

Dolní Mokropsy jsou zmiňovány již ve vyšehradské listině z roku 1088. Horní Černošice se poprvé objevují v listině kláštera Kladrubského z roku 1115. Roku 1864 byly části spojeny v jednu obec, od roku 1969 získaly statut města.

3. července 2014 – Pomník obětem okupace v Komenského ulici – Pavel Hypš

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší dochovanou stavební památkou na území města. První zmínky se objevují roku 1352 a mluví o něm jako o kostele farním. Nachází se na uměle upravené terase nad údolím Berounky na východním okraji historického jádra Horních Černošic. 

3. července 2014 – Kostel Nanebevzetí Panny Marie – Pavel Hypš

Dnešní město je tvořeno částmi Horní Černošice, Dolní Mokropsy a Vráž. Název obce Mokropsy vychází z výrazu ves u mokrých psů nebo ves s mokrými psy a má posměšný charakter. Výrazem mokří psi byli častováni rybáři žijící u starodávné mokřiny podél řeky Berounky. 

3. července 2014 – Ulice Doktora Jánského v Mokropsech – Pavel Hypš

Jednou z nejvýznamnějších událostí v historii Černošic bylo zavedení železnice. Ta zahájila svůj provoz roku 1862 jako součást jednokolejné tratě Praha – Černošice – Beroun – Hořovice – Rokycany – Plzeň.

3. července 2014 – Černošické nádraží – sbírka Pavel Hypš

Dnes je jediná železniční trať procházející Černošicemi označena číslem 171. Jsou na ní dvě zastávky – Černošice v Horních Černošicích a Černošice – Mokropsy v Dolních Mokropsech. Zastavují zde pouze osobní vlaky Pražské integrované dopravy (linka S7).

2. července 2013 – Jednotka CityElephant v zastávce Černošice – Pavel Hypš

Přívoz z Dolních do Horních Mokropsů vznikl ve 14. století, kdy nahradil dosavadní brod, a byl provozován mokropeským dvorem. Zbraslavský klášter roku 1730 prodal panskou chalupu Václavu Kocourkovi s podmínku, že bude zajišťovat převoznickou službu. V roce 1913 byl přívoz upraven na lanový, v roce 1914 se majitelé vzdali koncese a provoz již nikdy nebyl obnoven. Od roku 1862 už obce spojoval i železniční most.

1949 – Čilý lodní provoz na Berounce u Černošic – sbírka Pavel Hypš

Historický provoz přívozu z Kazína do Černošic je poprvé doložen roku 1899, koncese na provoz byla udělena ale již 16. září 1895. Je pravděpodobné, že jeho poloha byla několikrát měněna. Původně totiž stál v místě dnešní lávky, a v 30. letech, po výstavbě rekreačního areálu v Kazíně, se příbližil k těmto místům. Novodobý provoz byl zahájen roku 1992. Od roku 2008 není přívoz v provozu, kvůli majetkovým sporům o pozemek na pravém břehu. Roku 2013 měla společnost Pražské Benátky již připravenu loď Kazi pro alternativní přívoz blíže zástavbě, k zahájení však zatím nedošlo. Měl by se stát první příměstskou lodní linkou v systému Pražské integrované dopravy pod označením P7.

29. července 2013 – Místo původního černošického přívozu, dnes s lávkou – Pavel Hypš

Z dobových dokumentů pocházejících z roku 1932 se můžeme dočíst, že jak v Horních Černošicích, tak v Dolních Mokropsech tehdy provozovali živnost drožkáři. Jestli ale měli své pravidelné trasy, nebo sloužili spíše jako dnešní taxi, můžeme jen spekulovat.

Momentka s autobusem u černošického hotelu Libuše – sbírka Město Černošice

Roku 1954 je v Černošicích doložena autobusová linka ČSAD číslo 01116, vedená v trase: Praha-Smíchov – Praha-Velká Chuchle, restaurace Start – Radotín, autobusové nádraží – Černošice, železniční zastávka – (Černošice, II. škola) – Černošice, železniční zastávka – Třebotov, Solopysky – Vonoklasy, samoobsluha. Většina spojů byla ovšem vedena pouze v úseku Černošice – Vonoklasy, tedy navazovaly na vlaky ČSD. Během dalších let byla přečíslována na 01160, později 11600. V roce 1954 jezdil ještě autobus z Lipenců k černošickému přívozu, v dalším roce sem již žádné spoje nejedou.

1989 – Jízdní řád linky 11600 – sbírka Pavel Hypš

Druhá černošická autobusová linka, označená např. roku 1970 číslem 01173, byla vedena v trase: Praha-Smíchov, autobusové nádraží – Radotín, autobusové nádraží – Černošice, železniční zastávka – Černošice, Vráž – Černošice, Vráž, u transformátoru – Dobřichovice – Dobřichovice, Karlík – Mořinka, chaty I – Dolní Roblín. Na území Prahy měla popisovaná linka pouze nástupní zastávku. Málokterý spoj projížděl celou trasu, měla několik variant.

1970 – Jízdní řád linky 01173 – sbírka Pavel Hypš

Černošicemi byly, a jsou dodnes, vedeny i dálkové linky směr Beroun. Většinou se ale jedná o rekreační spoje do chatových oblastí, jedoucích pouze několikrát ročně, a pro obsluhu města mají minimální význam. Obě výše popisované linky neprocházely během své existence téměř žádnými změnami, a staly se i základy linek Pražské integrované dopravy, která byla v Černošicích zavedena 7. května 1996. Jejich dopravcem byl závod ČSAD Praha – západ. Dvě z nich se staly historicky prvními v tomto systému, které nezajížděly do Prahy, a navazovaly pouze na regionální železnici. Vedly v následujících trasách:

  • 313: Černošice, Železniční zastávka – Černošice – Roblín – Praha, Nádraží Radotín
  • 314: Černošice, II. škola – Černošice, Železniční zastávka – Černošice – Vonoklasy
  • 315: Černošice, Železniční zastávka – Černošice, Vráž – Dobřichovice – Karlík

28. května 2002 – Linka 314 u železniční zastávky v Černošicích – Roman Vanka, web citybus.cz

Počínaje 1. březnem 2002 provoz všech tří linek přebírá soukromá dopravní firma Spojbus. Ke stejnému datu jsou také linky nezasahující do Prahy přečíslovány o 100 výše – v našem případě tedy 314 na 414, resp. 315 na 415.

20. listopadu 2009 – Linka PID číslo 414 projíždí Karlštejnskou ulicí v Černošicích – Pavel Hypš

Číslo 315 je znovu obsazeno zanedlouho, konkrétně 31. srpna 2002. Pod tímto označením vyjíždí nová přímá linka v trase: Černošice, Vráž – Černošice, Železniční zastávka – Praha, Sídliště Radotín. Narozdíl od ostatních černošických linek je od zahájení dodnes vedena pouze několika spoji ve špičkách pracovních dnů.

2. července 2013 – Linka PID číslo 315 u železniční zastávky – Pavel Hypš

Počínaje 29. listopadem 2003 získávají Černošice také noční obsluhu. Stává se její první příměstská noční linka číslo 601 v trase: Praha, Chaplinovo náměstí – Praha, Slivenec – Praha, Lochkov – Praha, Nádraží Radotín – Černošice, Železniční zastávka – Černošice, Vráž, U transformátoru. Linka byla za Prahou opakovaně prodlužována a zkracována, dnes končí v následující obci Dobřichovice.

13. října 2012 – Linka PID číslo 601 na jedné z konečných zastávek, v Letech – Pavel Hypš

Černošice nejsou nikterak velkým městem, i přesto zde najdeme neoficiální městskou dopravu. Existence těchto spojů je dána hlavně vyšší polohou čtvrtě Vráž nad údolím. Již roku 1970 jsou na lince ČSAD číslo 01173 spoje vedené pouze v trase Železniční zastávka – Vráž – Vráž, u transformátoru. Bylo jich pouze několik ve špičkách pracovních dnů, pro zkrácení souhrnného intervalu v tomto čase. S transformací linky do PID tyto spoje zůstávají pod linkou číslo 315 nadále.

20. listopadu 2009 – Městský spoj linky PID číslo 415 u železniční zastávky – Pavel Hypš

Významná změna přichází k 6. dubnu 2008, kdy jsou vytvořeny na lince číslo 415 (dříve 315) spoje, objíždějící celé město, v následující trase: Železniční zastávka – Vráž – Vráž, u transformátoru – Slunečná – U Kamenného mostu – Mokropsy, železniční zastávka – Doktora Jánského – Železniční zastávka. Nahradily posilové spoje jedoucí pouze do Vráže, v jednoduché trase k transformátoru a zpět zůstaly pouze 2 páry spojů o víkendech.

22. května 2013 – Linka PID číslo 415 u samoobsluhy ve Vráži – Pavel Hypš

Autor: Pavel Hypš
Editace textu: Tomáš Slavětínský
Zdroje: text DW o lince PID číslo 314, web idos.cz, web wikipedia.cz (Přívoz Kazín – Dolní Mokropsy)
Poslední aktualizace: 6. srpna 2014

2 Replies to “ČERNOŠICE

  1. Pingback: Native Smokes

Napsat komentář

Related Posts

STRAKONICE

Strakonice jsou okresním městem v Jihočeském kraji. Leží 50km od Českých Budějovic na soutoku Otavy a Volyňky. Jejich rozloha je 3 468 ha a žije zde necelých 23 tisíc obyvatel. Původně zde stály čtyři malé vesničky (Strakonice,…

PARDUBICKÝ KRAJ

Pardubický kraj leží na východě Čech, kde sousedí se Středočeským, Královehradským, Jihomoravským, Olomouckým krajem, krajem Vysočina a také polským Dolnoslezským vojvodstvím. Žije zde přes 500 tisíc obyvatel. Trolejbusovou dopravu najdeme v Pardubicích, odkud zasahuje až…

JIHOČESKÝ KRAJ

Jihočeský kraj, dříve nazývaný také Budějovický kraj, leží na jihu Čech při hranicích s Rakouskem (Dolní a Horní Rakousy) a částečně také Německem (Bavorsko). Skládá se z okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek,…