|

CHARLEROI

Město Charleroi (valonsky Tchålerwè) se nachází v belgické provincii Henegavsko (francouzsky Hainaut), 50 km jižně od Bruselu, na řece Sambre. Z hlediska počtu obyvatel, který se pohybuje kolem 200 000, je Charleroi největší obec ve Valonsku a třetí největší v Belgii. Rozloha města činí 102,08 km². Od 1. ledna 1977, kdy v Belgii vstoupil v platnost zákon o slučování obcí, se město Charleroi skládá z 15 bývalých obcí.

4. března 2018 – Radnice s velmi výraznou věží – Pavel Hypš

Charleroi je oproti jiným belgickým městům poměrně mladé – založeno bylo až roku 1666, kdy byla poblíž vesnice Charnoy vybudována pevnost s půdorysem ve tvaru hvězdy. V 19. století bylo město ovlivněno průmyslovou revolucí a stalo se důležitým centrem hutnictví a sklářství. Jeho rozvoji napomáhala jeho příznivá poloha v oblasti bohaté na černé uhlí. Uhelné doly jsou dnes již uzavřeny, poslední z nich fungoval do roku 1984. Dnes se v Charleroi rozvíjejí nová průmyslová odvětví jako chemický průmysl, elektronika a letecký průmysl (vyrábějí se zde např. některé součástky k raketám Ariane a k letadlům Airbus).

4. března 2018 – Panorama města je dodnes plné průmyslových objektů – Pavel Hypš

Centrum Charleroi se dělí na Horní a Dolní město. Jádrem Horního města je náměstí Karla II. (Place Charles II), na kterém se nachází neoklasická radnice z roku 1936. V radnici nalezneme Muzeum Julesa Destréeho (Musée Jules Destrée) nedaleko stojí Muzeum krásných umění s městským divadlem (Musée des Beaux-Arts). Dolní město se rozprostírá v okolí náměstí Alberta I. (Place Albert Ier), kde se nacházejí moderní obchodní centra.

4. března 2018 – Zelené náměstí do dolní části města – Pavel Hypš

Městem prochází několik železničních tratí, jejichž přirozeným středem je nádraží Charleroi-Jih (Charleroi-Sud). Přímé železniční spojení je odtud zajišťováno především do belgického hlavního města Brusel, dále např. do měst Leuven, Namur nebo Mons a také na jih do Francie.

4. března 2018 – Vlaková linka InterCity z Charleroi do Bruselu – Pavel Hypš

Od 3. září 2018 došlo k vytvoření systému S-Bahn na regionálních tratí v okolí Charleroi. V pravidelném intervalu 60 minut tak jezdí regionální vlaky na čtyřech linkách:

  • S61: Jambes – Namur – Charleroi – Ottignies
  • S62: Charleroi – La Louviére – Luttre / Braine-le-Comte
  • S63: Charleroi – Erquelinnes
  • S64: Charleroi – Couvin

Od 60. let 20. století funguje v Charleroi systém lehkého metra, působící ale spíše jako tramvaje. Využívá původního belgického projektu vlakotramvaje, a díky tomu jsou vozy vedeny zcela mimo silniční síť po vlastních mostech nebo tunelech.

4. března 2018 – Původní vůz charleroiských příměstských tramvají SNCB, vystavený ve stanici Palais des Beaux-Arts – Pavel Hypš

Dnes jsou v provozu čtyři linky, označené M1 až M4. Linky M1 a M2 jezdí z obce Anderlues přes město Fontaine-l’Évêque do Charleroi, a vzájemně se liší pouze směrem objezdu centra města. Linka M3 obsluhuje trať z centra na severní okraj Charleroi, M4 trať k východnímu okraji města.

4. března 2018 – Vůz lehkého metra v podzemní stanici Palais des Beaux-Arts (Palác krásného umění) – Pavel Hypš

Kolejová doprava je doplněna celou řadou autobusových linek místního dopravce TEC. Kromě autobusových linek vedených pouze po městě (včetně městské linky City-Bus) je součástí systému také několik regionálních autobusových linek (včetně autobusové linky číslo 365 do Bruselu) a expresní linka A na letiště Charleroi.

4. března 2018 – Autobus VanHool A330 na lince číslo 18 u zastávky Horní město (Ville Haute) – Pavel Hypš

Letiště Charleroi je umístěno na severu města ve čtvrti Gosselies. Oficiálně je označováno jako „Letiště Brusel – Jih Charleroi“ a slouží především pro odbavování nízkorozpočtových letů po Evropě, včetně Prahy. Z letiště jsou zajišťovány autobusové přípoje do Bruselu, a také do Lucemburska a Francie.

4. března 2018 – Boeing 737-800 na letišti Charleroi před letem do Prahy – Pavel Hypš

Zdroje: web cs.wikipedia.org (Charleroi), web fr.wikipedia.org (Charleroi, Réseau express régional de Charleroi), web letec.be, web mapy.cz, poznatky autora

Podobné příspěvky