Chrudim je okresní město, druhé největší v Pardubickém kraji. Leží 11 km jižně od Pardubic. Žije zde přes 23 tisíc obyvatel. Spolu se sousedními Slatiňanami a přilehlými obcemi tvoří městskou aglomeraci, která má zhruba 30 tisíc obyvatel.

12. března 2014 – Kostel svaté Kateřiny pod náměstím – Pavel Hypš

Centrum Chrudimi má zachovanou středověkou strukturu a památkově významnou zástavbu se starými hradbami, které bylo roku 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou. První zmínka o opevnění pochází z roku 1349, ale je pravděpodobné, že bylo vystavěno již dříve, patrně po vzniku města ve 13. století.

12. března 2014 – Chrudimský hřbitovní kostel – Pavel Hypš

První železniční trať v Chrudimi zahájila osobní provoz 1. června 1871. Dnes nese označení 238 a vede v trase Pardubice – Chrudim – Chotěboř – Havlíčkův Brod. Další rozvoj železniční dopravy nastal roku 1899, kdy byly uvedeny do provozu tratě Chrudim – Borohrádek (dnes 016) a Chrudim – Heřmanův Městec (017).

8. července 2008 – Vlakové nádraží Chrudim – Jiří Vařečka

Na poslední jmenované trati byl v nedávných letech postupně omezován provoz. Roku 1988 zde bylo vypravováno devět osobních vlaků, 2002 jich bylo sedm a v roce 2009 už jen čtyři. Od vyhlášení nových GVŘ v prosinci 2010 je provoz osobních vlaků na trati zcela zrušen a číslo 017 je v současné době obsazeno tratí Česká Třebová – Chornice.

12. března 2014 – Jednotka 810 na chrudimském nádraží – Pavel Hypš

Na konci roku 1937 byla zahájena výstavba letiště v Chrudimi. V letech 1938 až 1945 sloužilo armádě především pro bombardovací letouny. Po skončení války a poničení letiště německou armádou bylo následně zrekonstrováno a město zde vystavělo šturmanské a spojovací učiliště. Letištní plochu a budovu zároveň od roku 1945 až dodnes využívá chrudimský sportovní aeroklub. Pro odbavování veřejných letů nikdy nesloužilo.

12. března 2014 – Letouny odstavené u chrudimského letiště – Pavel Hypš

Prokazatelně již 8. ledna 1902 žádaly Lázně Bohdaneč, kvůli získání klientely, o zavedení přímé autobusové linky z Chrudimi. K jejímu zavedení ale pravděpodobně nikdy nedošlo, a i o mnoho let později bylo pro tuto cestu nutné přestupovat v Pardubicích. Regionální autobusovou dopravu zajišťuje od 50. let závod Chrudim státního podniku ČSAD Hradec Králové, později postupně transformovaný v Connex Východní Čechy, Veolia Transport Východní Čechy až do dnešní podoby – provoz Chrudim dopravce Arriva Východní Čechy. Například v letech 1960 až 1961 jsou doloženy z Chrudimi autobusové linky do Čankovic, Heřmanova Městce, Horního Bradla, Hrbokova, Chroustovic, Janovic, Křižanovic, Miřetic, Našešic, Lipovce, Pardubic, Ronova nad Doubravou, Rtenína, Seče a Včelákova. Autobusové nádraží funguje od začátku roku 1962.

8. července 2008 – Autobusové nádraží Chrudim – Jiří Vařečka

Nesplněným záměrem bylo propojení Pardubic s Chrudimí trolejbusovou dopravou. Projekt z podzimu 1952 podrobně řešil výstavbu sítě z pardubických Jesničánek až na točnu do Mikulovic, kde bylo naznačeno prodloužení do Chrudimi. Až do roku 1956 probíhala jednání obou měst, iniciovaná zejména národním podnikem Transporta, jehož zástupci nabízeli vystavět a vyzbrojit stožáry až k Mikulovicím. K realizaci těchto plánu ale nikdy nedošlo, a tak byl od 1. únoru 1960 zahájen provoz na chrudimské městské autobusové lince číslo 52000 jedoucí okružně po městě. V jednom směru nesly autobusy písmenné označení „A“, v opačném „B“. Dopravcem se stala ČSAD (Československá Státní Automobilová Doprava), dopravní závod 508 Chrudim, která do roku 1963 spadala pod okresní podnik ČSAD Hradec Králové. Jelikož se jednalo o okružní trasy linek po městě, vedly následovně:

• A/B (vedla opačně): NEMOCNICE – Obce Ležáků – ČSAD – Dukelská, Okresní ústav národního zdraví – (Kino) – Nádraží Československých drah – Fučíkovo náměstí – (Topolská – Rubešova) – (Náměstí 9. května – Moravská ulice / Tovární-sladovna) – Stromovka dolní – Stromovka horní – V Tejnecku – Václavská ulice – Nemocnice

11. února 1960 – Zpráva o zavedení městské dopravy v Budovateli chrudimského okresu – sbírka SOA Chrudim

Koncem 60. let přibývá varianta označená písmenem „C“ v trase:

• C: Nádraží Československých drah – Markovice, U hřiště – Transporta – Rozhledna – Nádraží Československých drah

Počátek 80. let – Autobus sice nebyl cílem fotografa, i přesto se objevil na dobové pohlednici, včetně autobusového stanoviště na náměstí – sbírka Pavel Hypš

Prokatelně roku 1977 jsou již linky označeny číslicemi. Linky číslo 1 a 2 jsou vedeny ve shodných trasách, „trojka“ pokračuje z nádraží po ulici SNP k nemocnici. Zároveň se objevuje linka číslo 4, vedená dvěmi páry spojů v následující trase:

• 4: NEMOCNICE – Ulice SNP I stadion – Ulice SNP II – Pivovar – Závod ČSAD – OÚNZ – (Autobusové nádraží stanoviště číslo 17) – Elite národní podnik (T) – Fučíkovo náměstí – Sladovna – DOMÁCÍ POTŘEBY

1977 – Jízdní řád linky číslo 4 – sbírka Pavel Hypš

Na přelomu 70. a 80. let proběhla reorganizace linkového vedení městské dopravy. Existence „čtyřky“ z tohoto období není prokázána. Linky číslo 1 a 2 jsou polookružně ukončeny na autobusovém nádraží a linka číslo 3 vedena v následující trase:

• 3: ULICE SNP, NEMOCNICE – Ulice SNP, Stadion – Ulice SNP, Sídlištš – Ulice SNP, Pivovar – Ulice obce Ležáků, ČSAD – Dukelská, OÚNZ – AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ ČSAD STANOVIŠTĚ ČÍSLO 13 – (TRA, Starý závod) – (TRA, Nový závod) – TRA, Slévárna – Rozhledna, Ulice LM – Opos, Školky – Markovice, I – Markovice, Jednota (T) – Markovice II (Z) – MARKOVICE, SÍDLIŠTĚ a zpět

Jízdní řád linky číslo 3 z roku 1985 – web mhd-chrudim.cz

Po dokončení městského silničního okruhu na konci 80. let je od roku 1988 městská doprava upravena do následující podoby:

·        1: TRANSPORTA-NOVÝ ZÁVOD – Rozhledna – Transporta, Starý závod – Fučíkovo náměstí – Školní náměstí – V Tejnecku – Topolská – V MALECKU a zpět

·        2: AUTOBUSOVÉ STANOVIŠTĚ – Dukelská, Borzna – Obce Ležáků, ČSAD – SNP, Odbočka pivovar – SNP, Sídliště – SNP, Stadion – SNP, Nemocnice – Družstevní – Stromovka, Horní – Stromovka, Dolní – Poděbradova, Sladovna – Fučíkovo náměstí – AUTOBUSOVÉ STANOVIŠTĚ (vybrané spoje zajíždí k Transportě?); v provozu v uvedeném směru

·        3: AUTOBUSOVÉ STANOVIŠTĚ – Fučíkovo náměstí – Školní náměstí – Opletalova ulice, DOS – Rudé armády, OÚNZ – Doktora Malíka – SNP, Nemocnice – SNP, Stadion – SNP, Sídliště – SNP, Odbočka pivovar – Obce Ležáků, ČSAD – Dukelská, Borzna – Autobusové stanoviště – Transporta, Starý závod – Transporta, Nový závod – Rozhledna, Ulice LM – Opos, Školky – Markovice I – Markovice, Jednota (T) – Markovice II (Z) – MARKOVICE, SÍDLIŠTĚ a zpět

·        4: AUTOBUSOVÉ STANOVIŠTĚ – Fučíkovo náměstí – Poděbradova, Sladovna – Stromovka, Dolní – Stromovka, Horní – Družstevní – SNP, Nemocnice – SNP, Stadion – SNP, Sídliště – SNP, Odbočka pivovar – Obce Ležáků, ČSAD – Dukelská, Borzna – AUTOBUSOVÉ STANOVIŠTĚ; v provozu pouze v uvedeném směru 

8. července 2008 – Karosa B732 na lince číslo 1 – Jiří Vařečka

V září 1990, po výstavbě sídliště Na Šancích, byla zavedena ještě linka číslo 5:

·        5: TRANSPORTA, NOVÝ ZÁVOD – Sídliště U stadionu – Nemocnice – SÍDLIŠTĚ NA ŠANCÍCH; provoz pouze ve špičkách pracovních dnů

Jízdní řád linky číslo 3 z roku 1992 – web mhd-chrudim.cz

K 1. prosinci 1993 dochází k výraznému prodloužení intervalů všech linek na 1 – 2 hodiny. Od května 1995, již za dopravce ČSAD BUS Chrudim, dochází ke kompletní změně linkového vedení:

·        1: MARKOVICE – Rozhledna – Autobusové stanoviště – Nemocnice – Tyršovo náměstí – STROMOVKA – Rozhledna – MARKOVICE; v provozu pouze v uvedeném směru

·        2: AUTOBUSOVÉ STANOVIŠTĚ – Nemocnice – Stromovka – Tovární – AUTOBUSOVÉ STANOVIŠTĚ; v provozu pouze v uvedeném směru

·        3: MARKOVICE – Rozhledna – STROMOVKA – Tyršovo náměstí – Nemocnice – Autobusové stanoviště – Rozhledna – MARKOVICE; v provozu pouze v uvedeném směru

·        4: AUTOBUSOVÉ STANOVIŠTĚ – Tovární – Stromovka – Nemocnice – AUTOBUSOVÉ STANOVIŠTĚ; v provozu pouze v uvedeném směru

·        5: AUTOBUSOVÉ STANOVIŠTĚ – Školní náměstí – Doktora Malíka – Stromovka – STROMOVKA, SÍDLIŠTĚ a zpět

·        6: AUTOBUSOVÉ STANOVIŠTĚ – Vrcha – Markovice – Rozhledna – AUTOBUSOVÉ STANOVIŠTĚ a zpět

·        7: AUTOBUSOVÉ STANOVIŠTĚ – Tovární – Stromovka – Tyršovo náměstí – Nemocnice – AUTOBUSOVÉ STANOVIŠTĚ; provoz pouze v uvedeném směru o sobotách a nedělích

·        8: AUTOBUSOVÉ STANOVIŠTĚ – Nemocnice – Tyršovo náměstí – Stromovka – Tovární – AUTOBUSOVÉ STANOVIŠTĚ; provoz pouze v uvedeném směru o sobotách a nedělích

8. července 2008 – Karosa B732 na lince číslo 5 – Jiří Vařečka

Od 1. července 1999 je linka číslo 1 zobousměrně a zkrácena do trasy Autobusové stanoviště – Stromovka, zatímco linka číslo 3 je naopak zobousměrněna v trase Markovice – Autobusové stanoviště (tedy podobně jako jezdila před rokem 1990). Vybrané spoje linky číslo 5 jsou prodlouženy do Topolu.

12. března 2014 – SOR BN8.5 na lince číslo 1 u železniční stanice – Pavel Hypš

Počínaje 28. května 2000 došlo u linek číslo 1 a 3 k poněkud chaotickým úpravám. „Jednička“ byla v provozu pouze z autobusového stanoviště na Větrník (dříve Stromovka), zatímco „trojka“ jela úsekem Větrník – Autobusové stanoviště – Markovice – Autobusové stanoviště. Od 10. prosince 2006 pak jezdila linka číslo 1 v trase Markovice – Autobusové stanoviště – Větrník – Autobusové stanoviště a linka číslo 3 Větrník – Autobusové stanoviště – Markovice. Nejpozději k tomuto datu došlo také úpravě tras linek číslo 5 a 6, a to následovně:

• 5: AUTOBUSOVÉ STANOVIŠTĚ – (Transporta) – Poděbradova – NA VĚTRNÍKU – TOPOL
• 6: TOPOL – NA VĚTRNÍKU – (Stromovka) – Tyršovo náměstí – Nemocnice – Autobusové stanoviště – (Transporta) – Na rozhledně – MARKOVICE, HŘIŠTĚ

12. března 2014 – SOR NB12 na lince číslo 3 v zastávce Sídliště u stadionu – Pavel Hypš

K 12. prosinci 2010 došlo ke zkrácení linky číslo 3 do trasy Autobusové stanoviště – Markovice. Ke stejnému datu je na Větrník zkrácena linka číslo 4 a současně je zobousměrněna (přes nemocnici).

12. března 2014 – SOR NB12 na lince číslo 4 u železniční stanice – Pavel Hypš

Pravděpodobně od prosince 2011 je stav linkového vedení následující:

• 1: ŽELEZNIČNÍ STANICE – Poděbradova (T) – Autobusové stanoviště (Z) – Masarykovo náměstí (Z) – Tovární, sladovna – Tovární, Hasičská stanice (T) – Topolská (T) – Topolská, Pošta (T) – Tovární, Průmyslová oblast (Z) – U Kapličky (Z) – V Malecku (Z) – Stromovka (Z) – Na Větrníku, Hřiště (Z) – NA VĚTRNÍKU a zpět
• 2: ŽELEZNIČNÍ STANICE – Kalábrie (T) – Obce Ležáků – Pivovar – Sídliště u stadionu – Stadion – Nemocnice – Family centrum (T) – Topolská (T) – Topolská, pošta (T) – Borzna (Z) – Družstevní (Z) – NA VĚTRNÍKU a zpět
• 3: NA VĚTRNÍKU – Topolská, Pošta (Z) – Topolská (Z) – Stromovka – Družstevní – V Tejnecku – Tyršovo náměstí – Myslivecký dům – Na Valech – Novoměstská – Doktora Malíka – Nemocnice – Stadion – Sídliště u stadionu – Pivovar – Obce Ležáků – Družstevní (T) – Borzna (T) – Kalábrie (Z) – Železniční stanice – Transporta, Starý závod – Na rozhledně – Čáslavská – Markovice, Horní – Markovice, Prodejna (T) – Markovice, Hřiště (T) – MARKOVICE, SÍDLIŠTĚ a zpět
• 4: NA VĚTRNÍKU – Stromovka – V Malecku – U Kapličky – Tovární, Průmyslová oblast – Tovární, Sladovna – Masarykovo náměstí (T) – Autobusové stanoviště (T) – Poděbradská (Z) – ŽELEZNIČNÍ STANICE – Transporta, Starý závod – Transporta, Průmyslová zóna – PRŮMYSLOVÁ ZÓNA a zpět
• 33: NA VĚTRNÍKU – Stromovka – Tyršovo náměstí – Nemocnice – U stadionu – Železniční stanice – PODĚBRADOVA; pouze školní spoj ráno a odpoledne

12. března 2014 – SOR NB12 na lince číslo 33 poblíž zastávky Obce Ležáků – Pavel Hypš

Autor: Pavel Hypš
Editace textu: Zdeněk Liška
Zdroje: knižní jízdní řády ČSAD Východočeského kraje z vybraných let, noviny Budovatel chrudimského okresu ročník 1960 a 1961 (sbírka SOA Chrudim), sbírky Okresního národního výboru Chrudim (SOA Chrudim), publikace 50 let trolejbusové dopravy v Pardubicích 1952 – 2002 (Ladislav Podivín), publikace Poštovní autobusy 1908 – 1914 (Petr Hoffman), web mhd-chrudim.cz, (Historie MHD Chrudim, Linkové vedení), web wikipedia.cz (Chrudim, Železniční trať Chrudim-město – Heřmanův Městec), web zelpage.cz (Trať 016, 238)
Poslední aktualizace:  26. dubna 2014