Město

Kladno (německy Kladen) je statutární město ve středních Čechách, má přibližně 69 tisíc obyvatel a je tak největším městem Středočeského kraje a třináctým největším městem České republiky. Je známo pro svou těžbu černého uhlí v minulosti a také místní hokejový klub. 

Poprvé se Kladno zmiňuje v zemských deskách roku 1318. Už sám název (související se slovem kláda) odkazuje na lesnatou polohu někdejší osady. V polovině 16. století Jiří Žďárský ze Žďáru povýšil Kladno na městečko. Roku 1850 byl otevřen první důl Lucerna, roku 1889 ocelárny Poldi. Kladno se tak stalo jedním z průmyslových center Čech a rychle rostlo počtem obyvatel, rozlohou i významem. Od roku 1870 bylo Kladno městem. 

Zámek z doby kolem 1740 leží severně od náměstí starosty Pavla. Barokní trojkřídlá budova s využitím starší budovy (východní křídlo) s věžičkou, snad podle návrhu K. I. Dienzenhofera. Dnes je zde sídlo městské galerie. Za zámkem je park obehnaný zdí. 

Železnice

Roku 1830 byla na Kladně uvedena do provozu koněspřežná železnice, určená tehdy hlavně pro převoz dřeva. Vedla z Brusky (dnes Praha-Dejvice) na Vejhybku (dnes Kladno-Výhybka). Šlo o druhou veřejnou železnici na evropské pevnině. 

Dnes je vedena z Kladna železniční doprava po tratích 120 do Prahy a na opačnou stranu do Rakovníka a po trati 093 do Kralup nad Vltavou. Do roku 1982 vedla z Kladna-Dubí ještě trať číslo 110 do Zvoleněvse. Od roku 2014 jsou po její části, z Dubí do dolu Mayrau ve Vinařicích, vedeny turistické vlaky. 

Autobusy

Už z roku 1905 je doložen provoz městského dostavníku z kladenského nádraží do centra města, později ovšem nahrazený taxíky. Dne 18. dubna 1924 začaly na této trase jezdit autobusy soukromého dopravce Václava Záruby. Od 26. března 1928 byl zahájen provoz autobusové linky Jana Mory z Kladna na Rozdělov, později došlo k prodloužení vybraných spojů až do obce Mšec.

Mezitím, pravděpodobně od roku 1927, zahájil dopravce Matěj Bendák provoz na autobusové lince z Kladna do Prahy. Československé dráhy zajišťovaly od 28. října 1928 linku z nádraží do centra města a od 12. srpna 1935 z Kladna do Karlovy Hutě.

K zahájení provozu oficiální městské dopravy na Kladně došlo podle Pamětní knihy města 21. Února 1949, kdy začaly státní autobusy jezdit na trasách od nádraží do Hnidous a z Dubí do sousedního města Libušín. Podle krajských jízdních řádů ještě v témže roce přibyly linky k dolu Gottwald, do Dříně a do Stehelčevsi.

Dne 9. září 1953 převzal provoz tehdy již pěti linek Dopravní podnik města Kladna, ještě do konce roku zavedl linku šestou. K 1. červenci 1963 byl Dopravní podnik zrušen, resp. Začleněn do místního závodu ČSAD. Ke stejnému datu byla do systému MHD začleněna původní regionální linka do Libušína. 

V období 1966 až 1969 byla do městské dopravy začleněna původní linka ČSAD číslo 01351 vedená v trase Kladno, závod SONP – Kladno, Tyršova ulice – Závod Gottwald I – Libušín. Ta byla označena číslem 7. V období 1971 až 1974 došlo k zastavení provozu linky číslo 3 a k drobným úpravám názvů zastávek. Jízdní řád z roku 1976 uvádí šest městských linek:

• 1 Kladno, sídl. Vítězného února, OD Siréna – Kladno, Kročehlavy, sídl. okrsek 0
• 2 Kladno, Rozdělov – Švermov – Švermov, závod Gottwald III.
• 4 Kladno, Průmstav – Kladno, žel. st. – Vrapice, u kostela – Kladno, Dříň, Poldi 2
• 5 Kladno, Ostrovec I. – Kladno, nám. Klementa Gottwalda – Kladno, žel. st.
• 6 Kladno, Rozdělov jih – Kladno, Kročehlavy, sídl. 9. května
• 7 Kladno, tř. P. Bezruče – Libušín, závod Gottwald I. – Libušín

Ve druhé polovině 70. let 20. století došlo k dalším změnám tras autobusových linek a ke znovu zavedení linky číslo 3. V roce 1980 byla zavedena další linka číslo 8. O dva roky později vypadaly trasy linek kladenské městské dopravy takto:

• 1 Kladno, Kročehlavy, sídl. okrsek 0 – Kladno, nám. Klementa Gottwalda
• 2 Kladno, Rozdělov – Kladno, Švermov – Kladno, závod Gottwald III.
• 3 Kladno, Kročehlavy, sídl. Okrsek 2 – Kladno, nám. Klementa Gottwalda
• 4 Kladno, žel. st. – Kladno, Dříň, závod Poldi 2
• 5 Kladno, Ostrovec I. – Kladno, Kročehlavy, sídl. okrsek 2
• 6 Kladno, Kročehlavy, sídl. 9. května – Kladno, Rozdělov-jih
• 7 Kladno, tř. P. Bezruče (zanedlouho změna ukončení v zastávce Kladno, divadlo) – Libušín
• 8 Kladno, Kročehlavy, sídl. 9. května – Kladno, Rozdělov-jih.

V průběhu dalších let docházelo k masivnímu rozšiřování linek. Okolo roku 1984 došlo na lince číslo 4 k prodloužení trasy o úsek Kladno, žel. st. – Průmstav – Kladno, závod OSP a linka číslo 6 byla ze zastávky Kladno, Kročehlavy, sídl. 9. května prodloužena přes zastávky Zdravotní středisko a Závod Sázavan do konečné Kladno, závod OSP. Pravděpodobně v roce 1985 došlo k úpravám názvů zastávek a ke zřízení linky číslo 9 vedené v trase Kročehlavy, sídl. okrsek 0 – Žel. st. Zanedlouho, v roce 1986, obohatila kladenskou městskou dopravu linka číslo 11 vedená v trase Kročehlavy, sídl. okrsek 4 – náměstí Klementa Gottwalda. K prodloužení trasy linky číslo 7 došlo v roce 1987, kdy nově jede do konečné Dubice. V roce 1989 zavedl kladenský závod ČSAD dalších pět linek a upravil linkové vedení městské dopravy, přičemž vypadalo takto:

• 1 Okrsek 0 – nám. Klementa Gottwalda
• 2 Rozdělov – Švermov – Hnidousy
• 3 Masokombinát – Okrsek 2 – Důl Zápotocký
• 4 OSP – Poldi 2, východ
• 5 Okrsek 2 – Ostrovec I.
• 6 VKD – Masokombinát
• 7 Libušín – Újezd
• 8 Rozdělov, jih – Poldi 2, Dříň
• 9 Okrsek 4 – Důl Gottwald III.
• 10 Poldi 2, Dříň – Újezd
• 11 Barré – Ostrovec I.
• 12 Okrsek 0 – Kablo (provoz pouze v přepravních špičkách pracovních dnů)
• 13 Rozdělov – Důl Gottwald III. (provoz pouze v přepravních špičkách pracovních dnů)
• 14 Barré – Železniční stanice
• 15 Okrsek 0 – Poldi 2, Dříň (provoz pouze v přepravních špičkách pracovních dnů).

I v dalších letech docházelo k neustálému rozšiřování počtu spojů, počet linek kladenské městské dopravy se vyšplhal až na 23. Od roku 2006 byla městská doprava začleněna do systému Středočeské integrované dopravy, byť ovšem nedošlo (jako v jiných městech) k přečíslování linek. 

K 26. srpnu 2017 byla většina autobusové dopravy na Kladensku převedena pod Pražskou integrovanou dopravu, na území města Kladna však platí několik tarifních výjimek. Došlo k přečíslování linek přičtením hodnoty 600, některé však lehce změnily trasy. Dnes (březen 2021) jsou v provozu městské linky na Kladně: 

• 601: Kladno, Okrsek 0 – Kladno, Rozdělov 
• 602: Kladno, Náměstí Svobody – Kladno, Ronovka
• 603: Kladno, Oaza – Kladno, Hřbitovy 
• 604: Kladno, Dvorská – Kladno, U zvonečku 
• 605: Kladno, Okrsek 0 – Kladno, Aquapark 
• 606: Kladno, Oaza – Kladno, Energie 
• 608: Kladno, U Kauflandu – Kladno, Pekárna 
• 609: Kladno, Oaza – Slaný, autobusové nádraží
• 610: Kladno, Tržnice – Kladno, Zádušní 
• 611: Kladno, Okrsek 0 – Kladno, Průmyslová 
• 613: Kladno, Oaza – Kladno, Sokolovna 
• 614: Kladno, Dříň – Kladno, Pekárna
• 616: Kladno, Náměstí Svobody – Kladno, Pekárna 

Galerie

Zdroje

web wikipedia.cz (Kladno, Matěj Bendák, Městská autobusová doprava Kladno, Středočeská integrovaná doprava), web mestokladno.cz, web omk.cz (Z historie městské hromadné dopravy na Kladně), Knižní jízdní řády ČSAD pro Středočeský kraj z vybraných let, Materiály z připravované knihy o autobusové dopravě ČSAD ve Středočeském kraji, web www.kladnominule.cz (článek o kladenské městské dopravě)

Poděkování

Historii linkového vedení na Kladně sepsal Zdeněk Liška, spolupráce Ing. Tomáš Javořík, materiály zapůjčil Ing. Jan Ryšánek