Krakov (polsky Kraków) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsko. Žije zde přibližně 750 tisíc obyvatel, jedná se tedy o druhé největší polské město podle poštu obyvatel. Leží na řece Visle, v nejužším místě tzv. Krakovské brány, která spojuje Sandoměřskou a Osvětimskou kotlinu.

Nejstarší část města se nachází na opevněném Wawelském návrší. Jednalo se o jedno z nejdůležitějších opevnění kmenového v kmenovém knížectví Vislanů ve Velkomoravské říši. První zmínka o obchodním hradišti Krakov pochází z roku 966, roku 1038 se stává hlavním polským městem. O tuto pozici přichází až v roce 1609, kdy se hlavním městem stává Varšava.

Krakov je jedním z nejdůležitějších polských turistických center s cennými památkami z různých epoch. Po Wawelském návrší s hradním areálem je významné také krakovské hlavní náměstí, kde najdeme Mariánský kostel, kostel svatého Vojtěcha, tržnici Sukiennice, radniční věž, pomník Adama Mickiewicze a řadu pamětních desek.

 V roce 1951 bylo ke Krakovu připojeno město Nová Huť (Nowa Huta). Založeno bylo v roce 1949, spojením tehdejších vesnic Mogiła, Płaszów a Krzesławice. Celkově má tedy dnes Krakov 8 čtvrtí, dále rozdělených na 18 městských částí (rozlišených římskými číslicemi).

Krakov je významnou železniční křižovatkou pro celé Polsko. Hlavní směry do Varšavy a Gdaňsku zajišťují vlaky PKP InterCity, do Vídně pak EuroCity. Stanice Krakov hlavní nádraží se nachází v centru města na ulici Lubicz. Dalším význam nádražím je Krakov Plaszow. Železniční stanici Nová Huť nevyužívají vlaky osobní dopravy, je však významným překladištěm.

Z roku 1867 je doložen provoz koňských dostavníků, které spojovaly hlavní vlakové nádraží se čtvrtí Kazimierz. Přesné datum vzniku této linky není známo, z uvedeného roku je však dochována nejstarší koncese na provozování živnosti. První návrhy na zřízení koňské tramvaje, tzv. koňky, pocházejí z roku 1871. Po dlouhých jednáních byl provoz zahájen 31. října 1882. První tramvajová linka téměř kopírovala trasu původního dostavníku. Trať byla o rozchodu 900 mm.

Druhá linka se objevuje 1. září 1896. Je vedena z náměstí (Rynek) do krakovského parku (Park Krakowskiego), na konci ulice Karmelickiej. V dalších letech byla provedena postupná elektrifikace první tratě a elektrické tramvaje tu vyjely poprvé slavnostně 16. března 1901.

V roce 1902 již byly provozovány tramvajové linky čtyři, s přestupem v centru města na náměstí. Od roku 1912 byla zahájena kompletní rekonstrukce všech tratí, kdy byly rozšířeny na rozchod 1435 mm a všechny ukončeny smyčkami. Rekonstrukce byla dokončena 20. prosince 1913.

Během první světové války došlo k výraznému omezení provozu, ještě v roce 1917 je však zprovozněn úsek ke smyčce na Salvátora. Z roku 1926 je doložen provoz šesti linek. Roku 1927 vzniká také první městská autobusová linka. Průběžně docházelo k výstavbě dalších úseku, před vypuknutím druhé světové války jezdilo devět linek. Válka však provoz téměř zastavila, některé tratě byly zdemolovány. Vozový park byl vyměněn za tramvaje německé výroby, jediná trať do Bronowic se dočkává dokončení stavebních prací.

Po skončení války začalo docházet k postupnému obnovování provozu, v dezolátním stavu však byly všechny mosty přes Vislu. Po několik let tak byla tramvajová síť rozdělena na dvě nezávislé části. První most byl obnoven v roce 1948. Ve stejném roce byl zaveden také noční provoz. V roce 1949 dochází k prodloužení tratě na Lubicz.

K 3. lednu 1953 dochází k likvidaci posledního úzkorozchodného úseku, který se v té době využíval již jen pro manipulační přejezdy. Nové úseky tramvajových tratí neustále přibývají, v dalších letech je síť rozšiřována především v Nové Huti a Podhůří.

V roce 1978 vzniká tramvajový tunel pod hlavním vlakovým nádraží. V něm je umístěna i zastávka, připomínající spíše stanici podzimní dráhy. Pokračuje i výstavba nových úseků do okrajů města, například do Nových Biezanow.

V roce 1986 byl zrušen noční provoz tramvají. K jeho obnově došlo až 27. září 2012, kdy byly zavedeny zvláštní noční linky 62 a 64. Zajišťují přepravu ve čtyřech nejvytíženějších směrech z centra. Větší podíl přepravených cestujících v noci mají však nadále autobusy.

Pro dopravní fandy i běžné turisty je zajímavostí turistická tramvajová linka s označením 0, jež jezdí v letní sezóně každou neděli a svátek čtyřikrát za den z Muzea městského inženýrství k Wandině mohyle a zpět, pokaždé lehce odlišnou trasou. Vypravováno je na ni hned několik muzejních exponátů.

V 70. letech byla velká snaha o výstavbu metra, jakožto páteře krakovské dopravy. I přes vysoké investice do projektu nikdy ani žádný přesný nevznikl a nedošlo k výstavbě žádné z částí. Stejně tak se nepodařilo ani propojit tramvajovou a vlakovou dopravu, což bylo první myšlenkou při výstavbě tramvajového tunelu. Jediným realizovaným projektem se nakonec staly rychlíkové tramvaje (číselná řada 5x), využívající však pouze běžné tratě s dalším provozem.

Pouze po území města je vedeno cca 150 autobusových linek, číselných řad 1xx a 2xx. Převážnou část vozového parku dnes tvoří autobusy Solaris několika generací, v provozu jsou dále rozšířeny autobusy Mercedes-Benz, Jelcz nebo Sanos.

Příměstské autobusové linky jsou vedeny v číselných řadách 3xx, 4xx a 5xx. Řada z nich zajíždí do centra města a kopírují městské linky, se kterými jsou proloženy. Jednou z nejčastějších linek je linka číslo 304 do nedalekého města Wieliczka.

Noční autobusové linky jsou označeny číslo 6xx (jedoucí pouze po území města), resp. 9xx (příměstské linky). Jelikož je nočními tramvajovými linkami obsluhována zhruba jedna desetina kolejové sítě, noční autobusy mnohdy nahrazují i trasy denní tramvajových linek.

Většinu autobusových linek zajišťuje městský dopravní podnik MPK Krakow. Výjimka však potvrzuje pravidlo, a přibližně deset autobusových linek zajišťuje soukromá firma Mobilis Varšava, ze svých garáží v Krakově. Jedná se mj. o jedinou možnost zde potkat autobusy Iveco.

Regionální autobusové linky do vybraných směrů bohužel dodnes integrovány nejsou a zajišťuje je řada soukromníků na podnikatelské riziko. Setkat se dá s moderními příměstskými autobusy, stejně jako s řadou modifikací dodávek a mikrobusů.

Od 22. června 2009 funguje na Visle zvláštní projekt vodní tramvaje. Parník společnosti Aqua Fun projíždí trasu se šestnácti zastávkami, denně dle jízdního řádu. V provozu je pouze v letních měsících, v zimě jde ve vybraných relacích využít tramvajovou linku číslo 1 nebo autobusovou linku číslo 112.

Od roku 1964 najdeme na okraji města civilní mezinárodní letiště. Od roku 2007 se skládá ze dvou terminálů, starší terminál číslo 1 je po rozsáhlé rekonstrukci z roku 2010. Od roku 2007 areál nese název „Letiště Jana Pavla II.“.

Z České republiky je možné dostat se do Krakova vlaky Českých drah (z Prahy, Ostravy nebo Olomouce), stejně jako s několika autobusovými dopravci. Mezi nejvýznamnější patří RegioJet (z Brna, Ostravy a Olomouc), Flixbus (z Prahy, Brna a Ostravy) nebo Ecolines (z Prahy a Hradce Králové).

Zdroje: web wikipedia.com (John Paul II International Airport Kraków-Balice), web wikipedia.cz (Krakov), web wikipedia.pl (Autobusy miejskie w Krakowe, Kraków, Tramwaj wodny w Krakowie, Tramwaje w Krakowie, Wodni tramwaj v Krakowie)