Město Královské Vinohrady je dnes součástí hlavního města Prahy, pod názvem Vinohrady. Až do roku 1922 se však jednalo o samostatné město, a to čtvrté největší v České republice, resp. páté největší město Československa. 

Pod názvem Viničné Hory jsou Vinohrady poprvé zmiňovány roku 1788. Od roku 1849 se staly oficiální obcí s vlastní samosprávou, v roce 1867 došlo k jejich přejmenování na Královské Vinohrady (tehdy německy Königliche Weinberge). 

V roce 1875 bylo území rozděleno na dva obvody, označené Královské Vinohrady I a II. Už o dva roky byla první část odtržena a na jejím území začalo vznikat budoucí město Žižkov, druhá část přejala název Královské Vinohrady a roku 1849 byla povýšena na město. Během posledních dvaceti let 19. století stoupl počet obyvatel Královských Vinohrad čtyřikrát, na téměř 60 tisíc.  

Rozvoj pokračoval i ve století dvacátém. V roce 1922 bylo město připojeno k Velké Praze, a tehdy počet obyvatel dosahoval již 90 tisíc. Vlivem dobové ideologie a snahou odstranit vše připomínající dobu „císařpána“ došlo roku 1960 k odstranění přívlastku Královské, a pod názvem Vinohrady existuje jako pražská čtvrť dodnes. 

Jako přirozené centrum Vinohrad je již od počátku dnešní Náměstí Míru s kostelem svaté Ludmily. Dva bloky od něj se nachází Vinohradská třída, jedna z nejdelších a nejvytíženějších pražských ulic. K ní také téměř přiléhá největší vinohradský park, Riegrovy sady.

Na území Vinohrad se nachází většina pražského hlavního nádraží, které zahájilo provoz roku 1871, jako součást spojení do Vídně. Dnes se sem sbíhá celá řada tratí. Méně známý je však fakt, že Královské Vinohrady měly své vlastní nádraží, které fungovalo v letech 1888 až 1944. K jeho zrušení došlo vzhledem k nepříliš šťastné poloze blízko zatáčky u vinohradského tunelu, a také nepříliš velkému využití. Nádražní budova stojí dodnes a je využívána jako technická ústředna Českých drah.

Od června 1897 zahájila provoz městská elektrická dráha Královských Vinohrad, na trase mezi dnešní Florou, Náměstí Míru a Státní operou (u Muzea). Vozovna se nacházela v Korunní ulici, u Orionky. Po vzájemné dohodě měst Královské Vinohrady, Žižkov a Praha zahájily Elektrické podniky hlavního města Prahy provoz na zbytku tratě (k vytvoření okruhu), vedoucího od Státní opery na Floru po Seifertově ulici. Oba podniky pak jezdily na obou tratích svými vozy. Ještě v prosinci téhož roku však Královské Vinohrady svůj podíl na dráze prodaly pražským Elektrickým podnikům. 

O rok později byl zahájen provoz na trati z Náměstí Míru přes Tylovo náměstí na Nové Město, v roce 1899 došlo k vybudování tratě z Náměstí Míru do Vršovic. Další trať na území Královských Vinohrad se objevila roku 1900, kdy došlo k prodloužení linky z Královské obory přes Muzeum a I. P. Pavlova na dnešní Zvonařku. 

Roku 1904 došlo k prodloužení této tratě dnešní Bělehradskou ulicí až k železniční stanici Královské Vinohrady. Mezi lety 1907 až 1908 došlo k postupnému zavedení tramvajového provozu v dnešní Vinohradské ulici. 

Dnes zajišťuje přepravu po Vinohradech 8 denních tramvajových linek (4, 6, 10, 11, 13, 16, 22 a 23, velmi okrajově ještě 5, 15 a 26) a čtyři noční (91, 96, 97, 99). Nejvíce zastávek na Vinohradech mají linky 11 a 13, které jsou na jejich území vedeny mezi zastávkami Želivského až Zvonařka resp. Nuselské schody.

Mezi tramvajovými tratěmi v Korunní a Vinohradské ulici, ve Slezské ulici, došlo v roce 1949 k zavedení trolejbusového provozu. Trolejbusy přijížděli na Vinohrady z Karlova náměstí, z Orionky jely Benešovskou ulicí do Vršovic. Ve zkrácené trase Karlovo náměstí – Orionka pražské trolejbusy ukončily provoz, roku 1972. Mezi lety 1953 až 1966 existovala ještě odbočná trať z křižovatky s ulicí Šumavská přes Žižkov do Vysočan. 

Na západním okraji Vinohrad se dnes nacházejí tři stanice linky metra C, a to Hlavní nádraží, Muzeum a I. P. Pavlova, jež byly součástí prvního úseku pražského metra, jež byl zprovozněn roku 1974. Mnohem významnější pro Vinohrady však byl vznik linky metra A. Nejprve došlo k otevření stanice metra Náměstí Míru (rok 1978, dnešní úsek Dejvická – Náměstí Míru), poté přibyly v roce 1980 na Vinohradech ještě stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského.

Autobusové linky tvořily, zejména kvůli husté síti tramvajových tratí, pouze okrajový doplňkový prostředek. Pokud pomineme linky, zastavující v zastávkách I.P.Pavlova, Hlavní nádraží a Želivského,  jež jsou všechny na hranicích katastru, má dnes pro obsluhu Vinohrad význam pět autobusových linek, a to v těchto úsecích: 

135: Jana Masaryka – Náměstí Míru – Římská – Na Smetance – Náměstí Winstona Churchilla 

136, 175, 913: Flora – Orionka – Vlašimská 

155: Želivského – Nemocnice Vinohrady 

Zdroje: web wikipedia.cz (A (linka metra v Praze), C (linka metra v Praze), Praha hlavní nádraží, Praha Královské Vinohrady (nádraží), Seznam tramvajových linek v Praze, Trolejbusové tratě v Praze, Vinohrady (Praha))