KRALUPY NAD VLTAVOU

0 Comments

Kralupy nad Vltavou jsou město ležící po obou stranách řeky Vltavy přibližně 20 km severně od Prahy. Ve Středočeském kraji spadají pod okres Mělník. Žije zde přibližně 18 tisíc obyvatel. Na svou relativně malou rozlohu má město velké množství lesů, skal a vodních ploch. Název „Kralupy“ vychází ze spojení „Korlupy“, nebo psáno dnešním jazykem zní „loupání kůry“. Přívlastek rozlišuje toto město od Německých Kralup nebo-li Kralup u Chomutova, obce zaniklé v roce 1976 kvůli těžbě uhlí.

15. října 2013 – Kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1895 – Pavel Hypš

První doložená zmínka o Kralupech (považovaná za falzum) se nachází v soupisu majetku břevnovského kláštera z roku 993. Kralupy patřily za druhé světové války k nejpostiženějším českým městům, neboť velkou část města poničil těžký nálet amerických bombardérů v poledne 22. března 1945. Jeho cílem byla kralupská rafinerie. Oblak černého kouře ze zasažené nádrže zahalil celé město a další vlny bombardérů už shazovaly svůj náklad, celkem na 1500 bomb, naslepo. Nálet poškodil nádraží, zničil většinu průmyslových objektů, 117 domů a mnoho dalších domů poškodil.

7. ledna 2016 – Dnešní hlavní vstup do závodu Kaučuk – Pavel Hypš

Velkou památkou města, i přes bombardování, je zachovaný most T. G. Masaryka z roku 1926, který překlenuje Vltavu osmdesátimetrovým obloukem a dodnes slouží silniční dopravě. Při návštěvě města stojí za shlédnutí také naučná stezka s vyhlídkou Hostibejk, umístěná poblíž centra města. Kousek od Hostibejkem se nachází městské muzeum.

11. července 2013 – Výhled z Hostibejku – Pavel Hypš

Kromě centra Kralup nad Vltavou, včetně katastrálního území Lobeč, jsou dnes součástí města také dříve samostatné obce Lobeček (připojen 1919), MInice (připojeny 1960), Mikovice (připojeny pravděpodobně také 1960) a Zeměchy (připojeny 1986). Poslední jmenované území si, i přes připojení k městu, dodnes zachovává čistě venkovský charakter.

15. října 2013 – Kostel Narození svatého Jana Křtitele v Zeměchách – Pavel Hypš

Již 1. června 1850 doráží do města první parní vlak pro přepravu osob. Vyjel tehdy na trase Praha – Lovosice po dnešní trati 090. Byla součástí státní dráhy Praha – Drážďany, po jejíž celé délce byl zahájen provoz o rok později. Další trať na sebe nenechala dlouho čekat, a 30. července 1856 vyrazily první vlaky po dnešní trati 093 do Kladna-Dubí (prodloužení na kladenské nádraží přišlo až mnohem později). Soukromá Turnovsko-kralupská dráha zahájila pak 15. října 1865 provoz vlaků na trati do Neratovic (dnes 092), kde navazovala trať Praha – Turnov.

1918 – Část jízdního řádu dnešní trati 090 – web csd1918.wz.cz

Další železnice, která se v Kralupech objevila, byla už spíše jen lokálního charakteru. Po dnešní trati 111 do Velvar začaly jezdit vlaky od 18. října 1882. Vinařická dráha z kralupského předměstí do Zvoleněvse pak zahájila provoz 20. května 1884. Po dnešní přeložce z předměstí na hlavní nádraží byl zahájen provoz až v roce 1975.

10. července 2013 – Jednotka 809 ve stanici Kralupy nad Vltavou-předměstí – Pavel Hypš

O prvních autobusech na území města lze prokazatelně nalézt zmínku v 50. letech 19. století (doloženo k roku 1956). Jednalo se o tehdejší linku 01016 v trase Praha, Na Florenci – Odolena Voda, závod – Kralupy nad Vltavou, nádraží. Tato linka se i přes částečný souběh s železnicí stala stálicí.

1956 – Jízdní řád linky 01016 – Knižní jízdní řád středočeského kraje

V 70. letech byla přečíslována na 10160 a začali na ní vznikat různé varianty vedení spojů, většinou ale upravené v blízkosti Prahy. V 90. letech po privatizaci závodů ČSAD převzal její provoz dopravce JUDr. Jan Hofmann a jeho linka z pražského nádraží Palmovka nesla číslo 250109.

1989 – Jízdní řád linky 10160 – Knižní jízdní řád Středočeského kraje

Fungování tohoto dopravce nemělo dlouhou historii a ještě v průběhu 90. let většinu jeho linek přebírá společnost ČSAD Střední Čechy, nástupce původních závodů ČSAD v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi a Mělníce. Počínaje 30. zářím 2001 linka vstupuje do systému Pražské integrované dopravy (PID) pod číslem 370 a je ukončena v terminálu u stanice pražského metra Nádraží Holešovice.

SONY DSC

26. září 2012 – Autobus linky číslo 370 poblíž zastávky Lobeček – Pavel Hypš

V úseku Odolena Voda – Kralupy nad Vltavou ji doplňuje ještě další linka PID, a to číslo 413 (dnes označená 663). Po otevření dalšího terminálu u metra, Kobylisy, dne 26. června 2004, je kromě odklonu do této konečné zavedena ještě varianta trasy označená číslem 372, zajíždějící mezi Odolenou Vodou a Kralupy do obcí Dřínov a Zlosyň.

26. září 2012 – Autobus linky číslo 413 u kralupského nádraží – Pavel Hypš

V systému Pražské integrované dopravy jsou dnes kromě uvedených linek a železnice zapojeny ještě další linky:

  • 316: Praha, Bořislavka – Velké Přílepy – Holubice – Kralupy nad Vltavou
  • 466: Kralupy nad Vltavou – Veltrusy – Spomyšl – Mělník
  • 470: Kralupy nad Vltavou – Veltrusy – Chlumín – Mělník
  • 496: Kralupy nad Vltavou – Veltrusy – Ledčice
  • 620: Kralupy nad Vltavou – Blevice – Kladno

V minulosti do Kralupy nad Vltavou zajížděli ještě linky číslo 348 (Praha, Českomoravská – Neratovice – Kralupy nad Vltavou), 454 (Kralupy nad Vltavou – Jeviněves – Mělník), 455 (Kralupy nad Vltavou – Spomyšl – Mělník) a 456 (Kralupy nad Vltavou – Holubice).

19. července 2016 – Iveco Crossway na lince číslo 455 v Lobečku – Pavel Hypš

V minulosti do Kralupy nad Vltavou zasahovaly také linky Středočeské integrované dopravy. První z nich byla linka A50 z Kralup nad Vltavou do Kladna, nahrazená v srpnu 2017 linkou PID číslo 620. Druhá z nich, linka A51, jezdila z Kralup nad Vltavou do Velvar. K jejímu zrušení došlo bez náhrady v prosinci 2017, v posledním období provozu na ní byl veden pouze jeden spoj v každém směru.

 25. října 2013 – Autobus Karosa C934 na lince A50 před odjezdem do Kladna – Pavel Hypš

Je nutné ještě zmínit, že paradoxně v prosince 2017, kdy byly všechny místní autobusové linky konečně začleněny do systému Pražské integrované dopravy, objevila se na území města zcela nová, avšak neintegrovaná autobusová linka dopravce ČSAD Slaný, označená 220060, v trase: Slaný – Kralupy nad Vltavou, Dýhárna – Modletice, Kaufland. Jedná se však pouze o zaměstnanecký autobus, který je z provozních důvodů nově veden jako linka běžné veřejné dopravy.

Během obnovy města se po 2. světové válce začal opět silně rozvíjet ve městě průmysl, byla vystavěna nová sídliště a k městu připojeny také okrajové obce. To si vyžadovalo nutnost zavedení spojů místního charakteru. Poprvé se v roce 1962 setkáváme s linkou regionálního charakteru číslo 01652 Mikovice, rozcestí – Kralupy nad Vltavou, ČSAD – Kralupy nad Vltavou, nádraží – Kralupy nad Vltavou, II, Revoluční. O čtyři roky později, roku 1966, jsou vybrané spoje prodlouženy až do obce Veltrusy. 

50. léta – Jeden z mála dochovaných snímků s autobusem v Kralupech – Ivan Kubrt, web motorsportsazena.cz

Ještě na přelomu 60. a 70. let se setkáváme s variantní linkou 16550 (původní linka již mezitím přečíslována na 16520), jezdící v podstatě ve shodné trase z Mikovic do Veltrus, lišící se pouze zajížděním ke kralupskému hřbitovu. Pravděpodobně v roce 1974 (prokazatelně doloženo roku 1976 – vychází se pouze ze zmínky v novinovém tisku) jsou pak obě jmenované linky zrušeny a nahrazeny novou sítí oficiální městské dopravy Kralupy nad Vltavou.

 1976 – Soupis městské dopravy Kralupy v knižních jízdních řádech středočeského kraje

Jednalo se tehdy o čtyři linky, vycházející z variant jednotlivých spojů původních linek. Linka číslo 1 jezdila v trase Kralupy nad Vltavou, hřbitov – Kralupy nad Vltavou, železniční stanice – Kralupy nad Vltavou, Revoluční – Kralupy nad Vltavou, koupaliště. Jezdila celodenně a celotýdenně, stejně jako linka číslo 2 Kralupy nad Vltavou, Minice – Kralupy nad Vltavou, železniční stanice – Kralupy nad Vltavou, Kaučuk – Veltrusy – Veltrusy, OÚNZ. V delších intervalech byl zajišťován provoz linky číslo 3 Kralupy nad Vltavou, Mikovice, rozcestí – Kralupy nad Vltavou, železniční stanice – Kralupy nad Vltavou, Kaučuk. Pouze pro návoz dělnictva byla pak určena linka číslo 4 v trase Kralupy nad Vltavou, železniční stanice – Kralupy nad Vltavou, Dýhárna.

26. září 2012 – Autobus městské dopravy číslo 1 u bývalého obchodního střediska Máj – Pavel Hypš

Od roku 1987 byla linka číslo 3 z Mikovic prodloužena do sousední obce Zeměchy, jinak si provoz městské dopravy zachovával velmi ustálený charakter. Až v průběhu 90. let byl provoz kompletně upraven. Ze všech čtyř linek byla v podstatě vytvořena jedna linka (číslo 1) a pro obsluhu okolních obcí byla zřízena polookružní linka číslo 2. Linka číslo 1 v trase Zeměchy – Kralupy nad Vltavou, Mikovice, rozcestí – Kralupy nad Vltavou, Minice – Kralupy nad Vltavou, hřbitov – Kralupy nad Vltavou, železniční stanice – Kralupy nad Vltavou, Dýharna – Kralupy nad Vltavou, Revoluční – Kralupy nad Vltavou, koupaliště – Kralupy nad Vltavou, kaučuk a linka číslo 2 v trase Kralupy nad Vltavou, železniční stanice – Nelahozeves, Lešany – Nelahozeves – Nová Ves, Miřejovice, most – Veltrusy – Kralupy nad Vltavou, kaučuk – Kralupy nad Vltavou, železniční stanice. Provoz obou linek byl celodenní a celotýdenní. Výjimkou byla obsluha Veltrus, kam linka zajížděla až do 1. září 2011 pouze o víkendech. Po tomto datu sem jezdily i dva páry spojů v pracovní dny. K prodloužení obou linek k OC Tesco došlo 12. listopadu 2005. 

15. října 2013 – Autobus městské dopravy číslo 2 na konečné u železničního nádraží – Pavel Hypš

V posledním období samostatného provozu městské dopravy stálo základní jízdné placené u řidiče 10 Kč. Zajímavostí bylo, že na několika místech po městě jsme mohli koupit jízdenky i v předprodeji. Za lístek v hodnotě 8 Kč nám pak po nástupu řidič vydal z kasy novou jízdenku a lístek odebral. Za 250 Kč si šlo pořídit i měsíční papírovou legitimaci, bez nutnosti pořizovat si čipovou kartu.

Jízdenka po předložení kupon a kupon koupený z předprodeje – sbírka Pavel Hypš

Bez vlivu na trasy byly obě jmenované linky městské dopravy zařazeny od 1. ledna 2016 do systému Pražské integrované dopravy, pod čísly 457 (základní městská linka) a 458 (zastávkové spoje do Nelahozevse). Na linkách ovšem i nadále zůstal současně i tarif městské dopravy, kdy na jízdenku za 12,-Kč lze překročit časovou platnost 15 minut, není však přestupní. V srpnu 2017 došlo k prodloužení linky číslo 458 do trasy: Kralupy nad Vltavou – Nelahozeves – Kralupy nad Vltavou – Holubice.

 8. února 2016 – SOR CN8,5 na lince číslo 457 poblíž zastávky U Čejků – Pavel Hypš

Autor: Pavel Hypš
Poděkování patří Zdeňku Liškovi za editaci textu a poskytnutí dobových materiálů
Zdroje: web wikipedia.cz (Kralupy nad Vltavou, Historie železniční dopravy v Česku, Lobeček, Minice (Kralupy nad Vltavou), Mikovice, Rakouské spol. státní dráhy, Severní stární dráha, Turnovsko-kralupsko-pražská dráha, Zeměchy (Kralupy nad Vltavou), Železniční trať Praha – Vraňany – Děčín, Železniční trať Neratovice – Kralupy nad Vltavou), web turisticky-denik.cz (Hostibejk, Most T. G. Masaryka), web szdc. (Historie našich železnic v kostce), web zelpage.cz (Popis tratí 091, 092, 093, 110, 111), knižní jízdní řády středočeského kraje z let 1956, 1974, 1976 a 1989, web Kralup nad Vltavou, web spvd.cz (Kralupy nad Vltavou), web csad-me.cz (Jízdní řády 2006), web bus.zastavka.net (ČSAD Střední Čechy), web csd1918.wz.cz (Jízdní řády), web motorsportsazena.cz (Historie Kralup nad Vltavou), web mapy.cz
Text zveřejněn: 7. prosince 2017

Napsat komentář

Related Posts

PARDUBICKÝ KRAJ

Pardubický kraj leží na východě Čech, kde sousedí se Středočeským, Královehradským, Jihomoravským, Olomouckým krajem, krajem Vysočina a také polským Dolnoslezským vojvodstvím. Žije zde přes 500 tisíc obyvatel. Trolejbusovou dopravu najdeme v Pardubicích, odkud zasahuje až…

MNÍŠEK POD BRDY

Mníšek pod Brdy je město v okresu Praha-západ. Nachází se 27 km jihozápadně od Prahy na úpatí Brdského hřebene. V letech 1960 - 1974 bylo město součástí okresu Příbram, od 1. července 1974 přešlo, v…

VYSOČINA

BrtniceBystřice nad PernštejnemČernoviceČervená ŘečiceGolčův JeníkovHabryHavlíčkův BrodHorní CerekevHořepníkHrotoviceHumpolecChotěbořJaroměřice nad RokytnouJemniceJihlavaKamenice nad LipouLedeč nad SázavouMoravské BudějoviceNáměšť nad OslavouNové Město na MoravěPacovPelhřimovPočátkyPolnáPřibyslavSvětlá nad SázavouSvratkaTelčTřebíčTřešťVelká BítešVelké MeziříčíŽdírec nad DoubravouŽďár nad SázavouŽirovnice