28. srpna 2015 – Legendární lanová dráha z Horního Hanychova na Ještěd – Pavel Hypš

Město

Liberec (německy Reichenberg) je statutární město na severu Čech a krajské město Libereckého kraje. Má přibližně 104 tisíc obyvatel a je tak pátým největším městem České republiky (třetím v Čechách). Spolu se sousedním Jabloncem nad Nisou a okolními obcemi vytváří širší sídelní aglomeraci. 

Patrně na konci 13. století začala na obchodní cestě z Čech do Lužice, na brodě přes Harcovský potok, vznikat osada, kde si obchodníci mohli po náročném přechodu Ještědského hřebene odpočinout. První zmínka o této obci je z roku 1352. V té době byl Liberec proti sousednímu Hrádku nad Nisou nebo Frýdlantu bezvýznamný. O rozvoj města se zasloužili Redernové, svobodní páni původem ze Slezska, kteří založili liberecký zámek s nádhernou kaplí, špitál a další stavby a za jejichž panování císař Rudolf II. roku 1577 povýšil Liberec na město. 

Takzvaný „Velký Liberec“, ve kterém žilo 70 tisíc lidí, vznikl 1. května 1939 připojením měst Horní Růžodol a Rochlice a předměstských obcí Dolní Hanychov, Františkov, Harcov, Janův Důl, Pavlovice a Ruprechtice. Později se připojilo ještě několik dalších obcí, včetně Stráže nad Nisou, jež tvoří městu enklávu.  

V centru města na náměstí Dr. E. Beneše se nachází jeden ze symbolů města – novorenesanční radnice z roku 1893. Liberecký zámek je dnes poněkud zapadlý v okolní zástavbě na Šaldově náměstí. Nejznámějším symbolem města je však něco zcela jiného – televizní vysílač na Ještědu, dostavěný roku 1973. 

Železnice

Železniční doprava dorazila do Liberce roku 1859, kdy došlo k zahájení provozu na tratích z Liberce přes Semily do Pardubic a z Liberce do německé Žitavy. V roce 1875 se vlaky rozjely z Liberce přes Frýdlant do Černous (do roku 1993 s přímými vlaky do polského Zawidowa), v roce 1888 přibyla trať do Jablonce nad Nisou (později prodlužovaná až do polské Sklářské Poruby) a nakonec roku 1900 byla do Liberce prodloužena trať z České Lípy přes Mimoň. 

Všechny čtyři tratě jsou dnes součástí Integrované dopravy Libereckého kraje, ve které jsou označeny následujícím způsobem: 

• L1: Liberec – Jablonec nad Nisou – Smržovka – Tanvald – Harachov (- Sklářská Poruba); dopravce České dráhy 
• L2: Liberec – Mimoň – Česká Lípa – Benešov nad Ploučnicí (- Děčín); dopravce České dráhy 
• L3: Liberec – Turnov – Železný Brod – Semily – Stará Paka (- Nová Paka); dopravce Arriva vlaky 
• L6: Liberec – Raspenava – Frýdlant – Černousy; dopravce České dráha 
• L61: Liberec – Raspenava – Frýdlant – Jindřichovice pod Smrkem; dopravce České dráhy 
• L62: Liberec – Raspenava – Bílý Potok pod Smrkem; dopravce České dráhy 
• L7: Liberec – Hrádek nad Nisou (- Žitava – Varnsdorf – Rybniště / Seifhennersdorf); dopravce Die Länderbahn 

Tramvaje

Tramvaje se v Liberci poprvé rozjely 25. srpna 1897, kdy byl slavnostně zahájen provoz na trati od železničního nádraží přes centrum do konečné Městský lesík (dnes Botanická zahrada) a ještě v listopadu téhož roku byla prodloužena na dnešní konečnou Lidové sady. 

K zahájení provozu na druhé tramvajové trati došlo 14. září 1899. Vedla ze Soukenného náměstí (poblíž dnešního terminálu do Fügnerova) na Poštovní náměstí v tehdy ještě samostatném městě Rochlice. Nejpozději do roku 1904 přibyla ještě trať od liberecké radnice na náměstí v Růžodolu V prosinci 1929 byla prodloužena ještě o cca 700 metrů napříč Růžodolem k restauraci Letka. 

Dne 16. října 1912 došlo k prodloužení původní tratě z Lidových sadů přes centrum a nádraží až do Horního Hanychova, pod horu Ještěd, a nápadně již připomínala dnešní linku číslo 3. Od 13. prosince 1924 bylo zavedeno číselné označování linek, jež tehdy vypadly takto (použity dnešní názvy zastávek): 

• 1: Nádraží – Soukenné náměstí – Náměstí Dr. E. Beneše – Lidové sady 
• 2: Růžodol – Soukenné náměstí – Náměstí Dr. E. Beneše – Rochlice 
• 3: Soukenné náměstí – Horní Hanychov 
• 4: Lidové sady – Náměstí Dr. E. Beneše – Soukenné náměstí – Staré Pekárny 

Při cestě do Horního Hanychova resp. Pekáren byly tramvaje vedeny mimo nádraží. Spojka mezi nádražím a viaduktem vznikla až v roce 1934, původní trať ze Soukenného náměstí byla tím zrušena.  Mnohem významnější milník v liberecké tramvajové historii nastal však až roku 1955, kdy došlo k propojení jablonecké a liberecké tramvajové sítě meziměstskou tratí přes Vratislavice nad Nisou. 

Další významná změna libereckých tramvají byla bohužel opačného rázu. K 31. říjnu 1960 došlo ke zrušení tratí do Růžodolu i Rochlic a jejich nahrazení autobusy. V roce 1984 došlo k přeložení tratě mimo centrální Náměstí Dr. E. Beneše, do dnešní polohy. 

Liberecké tramvaje jezdily po celou dobu po kolejích o rozchodu 1000 mm, jelikož oproti jiným českým městům nikdy nedošlo k jejich výměně. Až 28. srpna 1998 byl zahájen provoz na trati do Lidových sadů o rozchodu 1435 mm. Do roku 2005 došlo k výměně kolejí zbytku městské tratě, avšak na meziměstské trati do Jablonce nad Nisou je dodnes šíře rozchodu 1000 mm a díky tomu jsou v centru Liberce stále vidět koleje obou rozchodů.

V listopadu 2018 byl v Liberci ukončen pravidelný provoz posledních dvou tramvají typu T2 na světě. Veřejná rozlučka s nimi proběhla 17. listopadu 2018, poté došlo k jejich přesunu do Prahy, kde jsou vypravovány na nostalgickou linku číslo 23.

Dnes je v Liberci v provozu tedy již pouze jedna hlavní městská trať a meziměstská trať do Jablonce nad Nisou. V této síti jsou v provozu čtyři linky: 

• 2: Lidové sady – Fügnerova – Nádraží – Viadukt – Dolní Hanychov 
• 3: Lidové sady – Fügnerova – Nádraží – Viadukt – Dolní Hanychov – Horní Hanychov 
• 5: Viadukt – Nádraží – Fügnerova – Vratislavice nad Nisou, výhybna 
• 11: Viadukt – Nádraží – Fügnerova – Vratislavice nad Nisou, výhybna – Jablonec nad Nisou 

Městské autobusy

Již zmíněné městské autobusy se k tramvajím připojily v roce 1927. První, a nadlouho jediná linka vedla od radnice do Ruprechtic. Město ji provozovalo do roku 1933, kdy ji převzala soukromá firma, a v roce 1939 se opět navrátila městu. 

V srpnu 1948 byla zavedena linka do Jablonce nad Nisou, nahrazená roku 1955 tramvajemi, v roce 1960 naopak autobusy nahradily zrušené tramvajové tratě do Rochlic a Růžodolu. 

V současnosti je v provozu celkem 45 městských autobusových linek, z čehož 10 je školních, 6 nočních a 2 přepravují k obchodním centrům. Dopravcem všech linek je dnes Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou. V minulosti se na provozu podíly jako subdodavatelé také ČSAD Liberec, ČSAD Jablonec nad Nisou (dnes součást firmy BusLine) a do roku 2004 na linkách 16 a 33 také soukromý dopravce Ivan Pacák. 

Dálkové autobusy

Zajímavým a pestrým vývojem si prošlo autobusové spojení Liberce a Prahy. Kvůli nevýhodnému železničnímu spojení bylo vždy žádané a konkurenční boj vyvrcholil až jízdným za 1,- Kč. V současnosti již však na lince vydrželi pouze dopravci Flixbus a RegioJet, pro druhého jmenovaného jezdí jako subdodavatel také Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou.

Lanová dráha

Nejmladší, avšak neméně známou dopravou v Liberci je pak lanová dráha na Ještěd. K  jejímu zprovoznění došlo 27. června 1933. Jednalo se o kabinovou lanovku František Weisner (dnes Transporta), délka trati byla 1183 metrů. Od roku 2012 je kabina původní lanovky majetkem Severočeského muzea v Liberci a probíhá její renovace do původní podoby. 

Mezi lety 1971 až 1975 došlo ke kompletní rekonstrukci lanové dráhy, při níž byla nepatrně prodloužena na 1188 metrů. Nové kabiny dodala opět firma Transporta. Dopravcem lanovky jsou České dráhy. 

Zdroje

web wikipedia.cz (Doprava v Liberci, Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje, Ještěd (Hotel a vysílač), Kabinová lanová dráha na Ještěd, Liberec, Městská autobusová doprava v Liberci, Tramvajová doprava v Liberci, Tramvajová trať Liberec – Rochlice, Tramvajová trať Lidové sady – Horní Hanychov, Železniční trať Liberec – Česká Lípa, Železniční trať Liberec – Tanvald – Harrachov, Železniční trať Liberec – Zawidów, Železniční trať Pardubice – Jaroměř – Liberec)