Londýn je hlavním městem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, ležící na jihovýchodě ostrova na řece Temži. Žije zde více než 8 milionů obyvatel. Zejména poválečná migrace vytvořila z Londýna multikulturní město mezinárodního významu.
První obec na místě dnešního města, zvanou Londonium, založili roku 43 Římané. Již ve druhém století zde žilo kolem 60 tisíc obyvatel. Až ve 12. století však Londýn převzal po Winchesteru postavení hlavního města. Mezi lety 1831 až 1925 se jednalo o největší město světa.
V počátcích vzniku města zde stáli dvě samostatně rozvíjející oblasti – Londýn (dnes čtvrť zvaná City) a královská čtvrť Westminster. Obě se postupně rozšiřovaly až došlo k jejich sloučení. Největší nárůst však nastal až roku 1965, kdy bylo kompletně změněno administrativní členění města, byly připojeny další dříve samostatné obce a od té doby je užíván pojem Velký Londýn, do nějž se řadí City a 32 městských obvodů.
Výčet turistických zajímavostí v Londýně by vydal na celou řadu samostatných článků. Při návštěvě města byste však určitě neměli opomenout most Tower Bridge, obří vyhlídkové kolo London Eye nebo královský Westminsterský palác s přilehlou věží Big Ben.
První parní železnice vyjela v Londýně roku 1836, jednalo se tehdy o trať z Tooley Street (dnes London Bridge) na Greewich. V roce 1839 přibyla odbočka na Croydon. Do konce 19. století již fungovala v Londýně celá síť tras, vlastněná čtyřmi společnostmi.
Dnes je po městě celkem 13 nádraží a celá řada dalších železničních zastávek. Rychlovlaky Eurostar zajišťují spojení Londýna s Paříží (doba jízdy 2 hodiny 15 minut) a Bruselem (1 hodina 51 minut).
V prosince 1861 se objevily v Londýně první tramvaje, projíždějící Westminsterskou Victoria Street. Jejich síť se začala postupně rozrůstat a roku 1901 byl poprvé místo koněspřežného provozu zaveden provoz elektrických vozů. Později však začaly být tramvaje považovány za překonaný dopravní prostředek, po roce 1935 došlo k likvidaci řady tras a v červenci 1952 vyjely londýnské tramvaje naposledy.
Zrušení londýnského tramvajového provozu však nebylo definitivní. Od roku 2000 je totiž zahájen na jihu Londýna provoz celkem tří tramvajových linek, setkávajících se u železničního nádraží West Croydon. Vypravováno sem je 24 souprav Flexity Swift z vídeňského závodu Bombardier.
Neustálý nárůst počtu obyvatel v 19. století se stal impulsem k výstavbě úplně prvního metra na světě, které v Londýně vyjelo roku 1863. Dnes je v provozu celkem 12 linek a denně přepraví přibližně 3 miliony cestujících.
Stanice metra je snadné najít díky výraznému červenomodrému logu Underground u všech vstupů z povrchu, které se využívá již od roku 1916. Jednotlivé linky od sebe nejsou odlišeny číslicemi ani písmeny, ale mají vlastní jména (Bakerloo, Central, Circle, District, Hammersmith, Jubilee, Metropolitan, Northern, Piccadilly, Victoria a Waterloo) a ke každé je přiřazena unikátní barva.
I přesto, že ani jedna z linek londýnského metra není plně automatizovaná, nejmladší linka metra z roku 1979 zvaná Jubilee line, může takto vypadat. Podél nástupišť jsou totiž vystavěny skleněné přepážky, které se automaticky otevírají až po zastavení metra ve stanici. Jejich dosavadním účelem je však, aspoň prozatím, zajištění vyšší bezpečnosti na nástupišti a udržení chladného vzduchu uvnitř tubusu.
Na většině linek metra jsou v provozu šesti až osmi vozové soupravy (vyjma linky Waterloo se čtyř vozovými soupravami) vozů Stock. Některé původní stanice však nejsou upraveny pro provoz takto dlouhých souprav, a tak zůstávají poslední dva vozy stát v tunelu. U každých dveří soupravy jsou vypsány stanice, kde se z posledních vozů nedá vystoupit a cestující jsou také předem informováni rozhlasem.
Orientace v metru je velmi snadná a na každé křižovatce přestupních chodeb jsou informační tabule obsahujících názvy všech stanic, kam jedou soupravy zastavující na nástupišti, kam chodby vedou. V některých stanicích se však potkává až 5 linek metra a při přestupech je nutné počítat s časovou rezervou. Kromě standardních eskalátorů jsou v některých přestupních stanicích také pohyblivé chodníky, pro zkrácení času přesunu.
Síť metra byla v druhé polovině 20. století postupně doplňována síti nadzemní dráhy. Systém zvaný Overground funguje v dnešní podobě od roku 2007, kdy převzal většinu regionálních tratí na území města.
Jedná se o městské vlaky, které využívají na svých trasách bývalé železniční tratě, současné železniční tratě a v několika případech dokonce i koleje metra. Jezdí ve výrazně delších intervalech než metro a využívány jsou především pro dojíždění z okrajových částí města.
Od roku 1987 je síť metra doplněna linkami lehké kolejové dopravy (Docklands Light Railway, DLR), používající menší soupravy bez řidiče. Většina tras je vedena po povrchu a pokrývají především východ Londýna a okolí Greenwiche.
I přes výborné pokrytí města kolejovou dopravou je autobusová síť v Londýně jednou z největších na světě. První omnibus vyjel do Londýnských ulic roku 1829 na trase ze City do Paddingtonu.
Denně vyjíždí na přibližně 700 linek téměř 8 tisíc autobusů. Jedním ze symbolů města jsou dvoupatrové červené autobusy Doubledecker, které tvoří více než polovinu vozového parku.
Provoz je zajišťován výhradně soukromými dopravci, kteří však musí dodržovat přísné standardy kvality vozového parku. Provoz ikonických vozů AEC Routemaster byl sice ukončen roku 2013, ale jejich moderní následovníky dnes vyrábějí výrobci Wrightbus, Volvo nebo Alexander-Dennis.
Vybrané autobusové linky, zejména v centru města, jsou v provozu 24 hodin, nebo mají alespoň vybrané spoje během noci. Paralelně s nimi je však v provozu během noci také síť nočních autobusových linek s centrálním přestupním bodem na náměstí Trafalgar Square, které nahrazují především přerušený provoz linek metra a nadzemní dráhy.
Součástí městské dopravy je několik lodních linek provozovaných po Temži. Pouze v jednom případě se však jedná o přívoz (ve čtvrti Woolwich), zbytek lodí pluje po proudu řeky a tvoří zde zajímavý systém, jelikož každá linka má určeny pouze vybraná přístaviště, kde zastavuje, a lodě se tak i vzájemně na Temži předjíždějí nebo se mezi nimi dá přestupovat.
Jelikož na lodích platí standardní městský tarif, zejména v centrální části města jsou hojně využívány turisty (běžné vyhlídkové jízdy přijdou na přibližně 10x tolik).
Jízdné v městské dopravě se hradí prostřednictvím nepříliš výhodných jednorázových jízdenek, nebo prostřednictvím o poznání výhodnější Oyster Card. Jedná se o kartu, na kterou nahrajete vámi zvolenou sumu, a v jednotlivých vozidlech nebo na turniketech v metru se vložené prostředky postupně odečítají. Při pořízení karty je účtována záloha 5 liber, která je při vrácení karty vratná. Pořídit se dá v řadě obchodů a automaty jsou umístěny také ve všech stanicích metra, železničních stanicích, přístavištích atd. Všechny automaty umí kartu nejen nabíjet, ale i ji přímo vydávat. Na kartách je nastaven denní limit (od půlnoci do půlnoci), který když překročíte, daný den již cestujete zdarma. V současnosti činí 4,50 liber při cestování pouze autobusy a tramvajemi, resp. až 8,40 liber při jízdách metrem nebo po železnici. Placení jízdného hotově v dopravních prostředcích není možné.
Na okraji města, ze čtvrti Greenwich do doků Royal Victoria je v provozu 24 hodin denně 7 dní týdnů velmi pozoruhodná lanová dráha, provozovaná leteckou společností Emirates.
Její délka je více než 1 km, kterou překonává 34 kabin rychlostí 6 m/s ve výšce až 90 metrů nad zemí. Není sice integrována do systému veřejné doprava, avšak při platbě pomocí kreditu z Oystercard je jízda o libru levnější.
Podle průzkumu televize BBC v roce 2006 byla i přes občasné výpadky nebo přehuštění zvolená londýnská veřejná doprava za nejlepší na světě. Jejím organizátorem je společnost Transport for London (TfL), vedená přímo starostou města.
Většinu regionální autobusové dopravy v Londýně zajišťuje dopravce National Express levostrannými autobusy Salvador Caetano několika provedení.
Centrální autobusové nádraží se nachází u stanice města Victoria. Zajíždějí sem také české autobusy RegioJet nebo slovenský dopravce SAD Prešov.
Londýn tvoří také velmi významnou křižovatku letecké dopravy. Městské letiště Heathrow odbaví ročně nejvíce cestujících ze všech letišť na světě. Ve městě a jeho nejbližším okolí se dále nacházejí letiště City, Gatwick, Stansted, Luton, Southend a Biggin Hill.
Zdroje: web cs.wikipedia.org (British Rail, Londýn, Městská autobusová doprava v Londýně, Tramvajová doprava v Londýně), web en.wikipedia.org (Emirates Air Line (cable car), History of rail transport in Great Britain to 1830, Jubilee line, London and Croydon Railway, London and Greenwich Railway, London Overground, London Underground)