LUBLAŇ

28. září 2019 – Irisbus Citelis 12M CNG na lince číslo 27 poblíž zastávky Bavorský dvůr (Bavarski dvor) – Pavel Hypš

Lublaň (slovinsky Ljubljana) je hlavní město Slovinska a je zároveň největší obcí ve Slovinsku. Je zeměpisným, kulturním, vědeckým, ekonomickým, politickým a administrativním centrem státu. Město zaujímá plochu 164 km² a v roce 2019 zde žilo okolo 293 000 obyvatel. 

Oblast Lublaně byla osídlena už v době Římanů, kteří zde zřídili tábor nazvaný Emona. Roku 1144 dostala německý název Laibach a od 13. století byla pod nadvládou habsburské říše jako hlavní město Kraňska až do roku 1918, s výjimkou let 1809–1813, kdy byla sídelním městem Francouzi zřízených Ilyrských provincií. Při vzniku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců byla kulturní metropolí Slovinců. Metropolí Slovinska se Lublaň stala oficiálně roku 1963, nezávislé Slovinsko zde bylo vyhlášeno v červnu roku 1991. 

Ústředním náměstím v Lublani je Prešerenovo náměstí (Prešernov trg), na kterém leží františkánský kostel Zvěstování (Frančiškanska cerkev). Postaven byl v letech 1646 až 1660 (zvonice následovaly později), nahradil starý gotický kostel na stejném místě. Mnoho z původních fresek bylo zničeno trhlinami ve stropě způsobenými zemětřesením v roce 1895. 

V roce 1869 měla Lublaň přibližně 22 600 obyvatel,toto číslo vzrostlo k roku 2019 téměř na 293 000. Lublaň je rozdělena na 17 městských částí neboli čtvrtí (četrtna skupnost). Městské části jsou: Bežigrad, Center, Črnuče, Dravlje, Golovec, Jarše, Moste, Polje, Posavje, Rožnik, Rudnik, Sostro, Šentvid, Šiška, Šmarna gora, Trnovo a Vič. 

V železničním uzlu se v Lublani protínají panevropské železniční koridory číslo 5 (nejrychlejší spojení mezi severním Jadranem a střední a východní Evropou) a 10 (spojující střední Evropu s Balkánem) a hlavní evropské tratě E 65, E 69 a E 70. Veškeré mezinárodní tranzitní vlaky ve Slovinsku jezdí přes Lublaň a zastavují zde všechny osobní mezinárodní vlaky. 

V oblasti Lublaně je šest železničních stanic a devět zastávek. Ústředním nádražím je Železniční stanice Lublaň (Železniška postaja Ljubljana). Železniční stanice Lublaň Moste je největším slovinským nádražím pro nakládku a vykládku zboží. Železniční stanice Lublaň Zalog má největší kolejiště ve Slovinsku. 

Historický tramvajový systém v Lublani byl vytvořen v roce 1901, již v roce 1928 byl nahrazen autobusy,které byly v roce 1931 zrušeny a nahrazeny opět tramvajemi. Délka tramvajových kolejí dosáhla v roce 1940 celkem 18,5 km. V roce 1959 byl systém tramvají zrušen ve prospěch automobusů s tehdy levnou naftou. Tramvaje byly převezeny do Osijeku (tramvajový provoz dodnes funkční) a Subotice (tramvajový provoz zanikl 1974). 

Autobusy v Lublani se někdy nazývají „trole“, jako odkaz na trolejbusy, jejichž provoz zde byl zahájen v roce 1951. Až do roku 1958 jezdily trolejbusy spolu s tramvajemi, po jejich zániku až do roku 1964 se trolejová síť rozšiřovala. V největším rozkvětu zde jezdily čtyři linky, některé zdroje hovoří ještě o lince páté. I trolejbusy však potkal stejný osud jako tramvaj a jejich provoz byl ukončen v roce 1971. 

Městská autobusová síť, provozovaná společností Ljubljanski potniški promet, je nejrozšířenějším prostředkem veřejné dopravy v Lublani. Flotila autobusů má průměrné stáří 8 let, v podstatě všechny autobusy z celkových více než 200 jsou klimatizované. Počet vyhrazených jizdních pruhů pro autobusy je omezen, což může způsobit problémy ve špičkách, kdy dochází k přetížení dopravy. 

Na konci roku 2006 začala fungovat pozemní lanová dráha. Vede z Krekova náměstí (Krekov trg) poblíž Lublaňské ústřední tržnice na Lublaňský hrad. Je zvláště populární mezi turisty. Celá cesta trvá 60 sekund. 

Zdroje: web wikipedia.org (Lublaň, Trams in Subotica), web trolejbusy1936.cz (Slovinsko)