Nýřany (německy Nürschan) jsou město v okrese Plzeň-sever, v Plzeňském kraji, přibližně 12 km na západ od Plzně. Počátkem roku 2012 zde žilo přes 7 tisíc obyvatel. Nýřany se nachází v oblasti Plzeňské pahorkatiny, kde je nadmořská výška kolem 350 m.

5. září 2014 – Náměstí v Nýřanech – Pavel Hypš

První písemná zmínka o vsi je z roku 1272. Na město byly povýšeny až rozhodnutím císaře Františka Josefa I. z 29. ledna 1892. V 19. století byla objevena ložiska černého uhlí, došlo k otevírání šachet a přílivu obyvatel. Během 2. světové války byly Nýřany součástí Sudet.

6. září 2014 – Památky na Staročeském náměstí – Pavel Hypš

Farní kostel svatého Prokopa v Nýřanech byl vystavěn v letech 1903 – 1904 podle návrhu pražského architekta Roberta Vomáčky a 7. listopadu 1904 vysvěcen pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským.

5. září 2014 – Kostel v Nýřanech – Pavel Hypš

Dnes jsou součástí města i dříve samostatné obce Doubrava, Kamenný Újezd a Pankrác. Na návsi v Kamenném Újezdě najdeme kromě kapličky také památnou borovici lesní, jejíž stáří je odhadováno přes 200 let.

5. září 2014 – Náves v Kamenném Újezdě – Pavel Hypš

Přes Nýřany je vedena železniční trať Plzeň hlavní nádraží – Furth im Wald DB, v jízdním řádu označená číslem 180. Vede z Plzně přes Plzeň-Jižní předměstí, Nýřany, Staňkov, Domažlice, Českou Kubici do Furth im Wald v Německu. Provoz na trati byl zahájen v roce 1861. Z nýřanského nádraží odbočuje vlečka do závodu Dioss.

5. září 2014 – Vyčkávání jednotek 814 a 844 v Nýřanech – Pavel Hypš

V Nýřanech se napojuje ještě trať, dnes označená číslem 181, vedoucí do Heřmanovy Hutě. Do provozu byla uvedena jako vlečka v roce 1890, osobní přeprava zde byla zahájena roku 1905. Kromě nýřanského nádraží na ní leží také zastávka v Kamenném Újezdu.

5. září 2014 – Železniční zastávka Kamenný Újezd – Pavel Hypš

V jízdních řádech platných od srpna 1914 najdeme linku poštovního dostavníku s omezenou možností přepravy osob číslo 1880 v trase: Nürschan Bahnhof (Nýřany, nádraží) – Nürschan (Nýřany) – Altes Wirtshaus (Blatnice, starý hostinec) – Hermannshütte (Heřmanova Huť).

Srpen 1914 – Jízdní řád linky poštovního dostavníku číslo 1880 – sbírka Poštovní muzeum Praha

V počátcích autobusového provozu zajišťovaného národním podnikem ČSAD roku 1951 jsou pro obsluhu Nýřan určeny dvě linky: 03752 (ZBŮCH, ZÁVOD – Nýřany, sokolovna – Nýřany, u hotelu – Kamenný Újezd, rozcestí – Blatnice – HEŘMANOVA HUŤ – STŘÍBRO, NÁMĚSTÍ) a 03753 (ZBŮCH – (NÝŘANY, U HOTELU) – NÝŘANY, SOKOLOVNA – Nýřany, u Langrů – TLUČNÁ, ZÁVOD – Nýřany, u Langrů – Nýřany, sokolovna – Nýřany, u hotelu – Kamenný Újezd, rozcestí – Blatnice – STOD, NÁMĚSTÍ).

20. května 1951 – Jízdní řád autobusové linky číslo 03753 – sbírka Národní knihovna Praha

Do zimy 1956 se počet autobusových linek projíždějících městem zvýšil na čtyři. Trasy původních dvou linek byly přeorganizovány do dvou nových linek: 03102 (Zbůch – Nýřany – Tlučná, závod – Heřmanova Huť – Stříbro) a 3103 (Tlučná, závod – Nýřany – Heřmanova Huť – Stříbro). Vytvořeny byly dvě nové linky pro spojení s Plzní, a to 03020 pro centrum Nýřan a 03014 pro satelitní obce Pankrác a Doubravu.

30. září 1956 – Jízdní řád autobusové linky číslo 03020 – sbírka Veronika Holicová

V dalších letech se linkové vedení nadále měnilo, avšak většinou šlo o přeskupování dosavadních směrů do různých variant. Zajímavostí byla na přelomu 80. a 90. let linka 37260 vedená v trase: Heřmanova Huť – Nýřany – Tlučná – Vejprnice – Plzeň – Třemošná – Horní Bříza – Kaznějov.

90. léta – Jízdní řád linky 37260 – sbírka Veronika Holicová

Dnes do Nýřan zajíždí dvě dálkové autobusové linky z Prahy a devět regionální autobusových linek, především z Plzně, Stříbra, Města Touškov a Stodu. Dopravcem jedné dálkové linky je Probo Bus se sídlem v Králově Dvoře, ostatní zajišťuje ČSAD autobusy Plzeň z garáží v Plzni, Přešticích, Stříbře nebo Tachově.

5. září 2014 – Karoosa B952 odstavená po výkonu na lince 460140 u nádraží v Nýřanech – Pavel Hypš

V Nýřanech najdeme také místní autobusovou linku, označenou číslem 460150. Licenčně je vedena sice v trase Nýřany – Město Touškov – Plzeň, většina spojů je ale v provozu pouze po katastrálním území města v trase: DIOSS – Dioss, rozcestí – (KAMENNÝ ÚJEZD) – Kamenný Újezd, rozcestí – Sídliště – MĚSTSKÝ ÚŘAD – (STAROČESKÉ NÁMĚSTÍ) – Pankrác, rozcestí 1.0 – Pankrác – DOUBRAVA. V provozu je takto prokazatelně od roku 2005, a po celou dobu jezdí pouze v pracovních dnech.

5. září 2014 – Místní linka na jedné z konečných, v Kamenném Újezdu – Pavel Hypš

Do sousední obce Tlučná zajíždí městská doprava z Plzně, v podobě linky číslo 55. Kvůli sporům s regionálním organizátorem dopravy ji sice dnes zajišťuje ČSAD, platí zde však specifické tarifní podmínky. Do Nýřan vede od 2. března 2014 jeden pár spojů její noční varianty, linky N55 v trase: Nýřany, městský úřad – Tlučná – Vejprnice – Plzeň, Mrakodrap.

6. září 2014 – SOR NB18 jako linka N55 v Nýřanech – Pavel Hypš

Autor: Pavel Hypš
Editace textu: Tomáš Slavětínský
Poděkování za námět a spolupráci patří Veronice Holicové
Zdroje: jízdní řády poštovních dostavníků z roku 1914 (sbírka Poštovní muzeum Praha), jízdní řády autobusových linek ČSAD z roku 1951 (sbírka Národní knihovna Praha), 1956 (sbírka Miroslav Klas), web nyrany.cz, web wikipedia.cz (Kamenný Újezd Nýřany, Kostel svatého Prokopa Nýřany, Nýřany, Železniční trať Nýřany – Heřmanova Huť, Železniční trať Plzeň – Furth im Wald)
Poslední aktualizace: 23. září 2014