Městská autobusová linka označená číslem 107 patří mezi nejstarší v Praze. Její historie sahá do období První republiky, ale na rozdíl od mnoha dalších linek neprošla častými a výraznými úpravami trasy. Jedinými výjimkami byly změny jejího ukončení především ve 30. a 40. letech 20. století.
Městská autobusová linka číslo 106 byla v systému pražské městské hromadné dopravy zavedena dvakrát, z toho jednou ještě pod písmenným označením. Pomineme-li téměř roční přestávku, můžeme se s ní setkávat od roku 1950.
Autobusová linka Pražské Integrované Dopravy (PID) označená číslem 105 (a její předchůdkyně) se na území Hlubočep a Barrandova vyskytuje, byť s přestávkami, už od roku 1933. „Stopětku“ provozuje pražský Dopravní podnik (zpočátku také jeho předchůdce Elektrické podniky), který na ní vypravuje autobusy standardní délky (včetně nízkopodlažních) a v poslední době též midibusy. Koncem 20. let byla zahájena výstavba zcela…
Autobusová linka Pražské integrované číslo 104 dnes spojuje městské části Velká Chuchle, Holyně a Slivenec s barrandovskou tramvajovou tratí. S několikaletou přestávkou ji můžeme v pražské síti potkávat již přes 70 let, s územím pražských Hlubočep je spjata po celou dobu své existence. V současné době na ni vypravuje pražský Dopravní podnik výhradně nízkopodlažní midibusy.
Autobusová linka Pražské Integrované Dopravy (PID) označená číslem 102 patří mezi nejstarší v Praze. Byla zavedena v roce 1926 – tehdy pod písmenným označením – a od té doby se s ní můžeme setkávat v severní části města. Provoz na ní zajišťoval (a zajišťuje) Dopravní podnik a jeho předchůdci svými autobusy standardní délky (včetně nízkopodlažních vozů).
Stěžejní linkou, zajišťující dopravní obslužnost městské části Praha-Troja, se stala velmi stabilní autobusová linka Pražské Integrované Dopravy (PID) číslo 112 (a její předchůdkyně). Potřebu a nenahraditelnost tohoto spojení umocnilo, už ve 30. letech, zavedení trasy k zoologické zahradě situované právě v Tróji.
Linka číslo 8 po celou dobu své historie spojuje centrum Karlových Varů se satelitní obcí Olšová Vrata. Zajímavé je, že neprošla téměř žádným vývojem a většinu své trasy projíždí bez větších změn již více než 50 let.
Spojení Březové a Karlových Var zajišťuje s jednou přestávkou již přes 50 let linka číslo 7. I když její význam kvůli souběžným regionálním linkám zařazeným do Integrované dopravy Karlovy Vary v poslední době klesá, pojďme se v tomto článku podívat na její historický vývoj i současnost.
Halle (Saale) (původně Halle an der Saale, česky Halle nad Sálou, starší český název Dobrosol) je druhé největší město německé spolkové země Sasko-Anhaltsko. Nachází se 30 km severozápadně od Lipska. Žije zde přibližně 242 tisíc obyvatel. V minulosti se dělilo na dvě části, Halle a Halle Neustadt, jež byly sjednoceny roku 1990.
Autobusová linka Pražské Integrované Dopravy (PID) nesoucí číselné označení 101 je nejstarší v systému pražské městské hromadné dopravy. Tímto obsáhlým článkem si přiblížíme její dlouhou a pestrou historii sahající do roku 1925 – tedy do druhého znovu zavedení autobusové dopravy v Praze. Prakticky po celou dobu své existence je provoz městským dopravcem zajišťován standardními autobusy a v novodobé historii také midibusy. Bohužel vlivem neustálého slučování a rušení linek v současnosti postupně opouští části své původní trasy. Od roku 2009 navíc přestala jezdit i na svou prapůvodní konečnou zastávku Čechovo náměstí…
Karlovarská linka číslo 5 zajišťuje téměř celou dobu své existence spojení městské části Bohatice s centrem města. Její historie je však poměrně rozmanitá a nyní si jí ve stručnosti shrneme.
Bakov nad Jizerou (dříve Backofen an der Iser) je město Středočeského kraje s 5 tisíci obyvateli. Až do roku 1960 patřilo pod Liberecký kraj. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Městem protéká řeka Jizera, do které zde zde vlévají říčky Kněžmostka a Bělá.
Linka číslo 129 je dnes jednou z hlavních autobusových linek PID, spojujících odlehlou městskou číst Zbraslav s terminálem metra Smíchovské nádraží. Dopravní podnik hlavního města Prahy sem vypravuje standardně dlouhé autobusy. V dnešním textu se však podíváme mnohem hlouběji do historie, jak to vlastně bylo se spojením Zbraslavi a centra Prahy v minulosti. Již z…
Karlovarská autobusová linka číslo 4 již 60 let spojuje oblast „West-Endu“ s centrem města. Její trasa neprošla žádnými výraznými změnami, většinou se jednalo pouze o drobné úpravy. Její historie je spjata spíše s nízkokapacitními vozidly.
Městská autobusová linka číslo 103 patří mezi nejstarší v Praze. Její historie sahá do období I. Československé republiky. Po celou dobu své existence spojuje katastrální území Ďáblic s okolím. V minulosti byl jejím dopravcem Dopravní podnik hlavního města Prahy, vystřídaný v novodobé historii dopravcem ČSAD Střední Čechy.
Městská autobusová linka Pražské Integrované Dopravy (PID) číslo 130 je dlouhou dobu stálicí v západní části Prahy. Z historického pohledu měla mnoho společného se stávajícími autobusovými linkami číslo 137 a 230. Součástí článku je také povídání o možných předchůdkyních „stotřicítky“, u nichž jsou uvedeni provozovatelé a dopravci. V případě autobusové linky číslo 130 se stal provozovatelem pražský Dopravní podnik, který na linku vypravuje standardně dlouhé autobusy a od poloviny 90. let na ní garantovaně nasazuje nízkopodlažní vozy.
Autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) číslo 462 byla dvakrát zavedena a jednou zrušena. V letech 1984 až 1989 plnila úlohu účelové linky. Od prosince 2007 je regionální linkou v oblasti Strančic a Kunic, přičemž její spoje jsou tvořeny přejezdy z kmenové linky číslo 461. Dopravcem nejprve byl pražský dopravní podnik a od prosince 2007 firma Connex Praha, s. r. o. (a její nástupnické organizace Veolia Transport Praha s. r. o., Arriva Praha a od roku 2017 pak Arriva City, provozovna Praha-Malešice). Na „čtyřistašedesátdvojku“ byly (a jsou) nasazovány autobusy různých délek a provedení.
Denní tramvajová linka č. 17 se v síti pražské městské dopravy vyskytuje od roku 1923. Kromě dvou přerušení provozu ještě nebyla zrušena. Za více než sto let své existence prošla mnohými změnami vyvolanými úpravami a rozšiřováním kolejové sítě. Pražský dopravní podnik (a jeho předchůdce Elektrické podniky) na „sedmnáctku“ postupně vypravoval (a vypravuje) prakticky všechny typy tramvajových vozů (včetně souprav).
Ve středu 18. října 2023 vyjde kniha Atlas pražských autobusů, Autobusy konstrukčně vycházející z nákladních automobilů. V knize lze nalézt informace o počátcích autobusů na našem území, popis a přehled vozového parku prvních pražských autobusů z let 1907-1909. Dále je v knize popsáno provozní období pražských autobusů z období 1925-1964 a vozový park z let 1925-1975. Samostatnou kapitolou pak je přehled jednotlivých muzejních autobusů. Výše uvedené kapitoly jsou v knize popsány na cca 300 stranách, doplněných celou řadou dosud nepublikovaných a nezveřejněných informací a fotografií. U příležitosti vydání knihy Atlas pražských autobusů, Autobusy konstrukčně vycházející z nákladních automobilů plánujeme její křest v sobotu 21. října 2023 v areálu Automuzea Terezín. Všichni jste zváni!
Autobusová linka Pražské Integrované Dopravy (PID) číslo 123 po celou dobu své existence spojuje oblast vilové zástavby na Šmukýřce s Košířemi (resp. Plzeňskou ulicí), kde byl je možný přestup na tramvajové linky. Díky relativně nízkému počtu změn trasy „stodvacettrojky“, ji lze zařadit mezi stabilní linky.
Číslo 276 se v síti pražských autobusů objevilo třikrát. V 90. letech linka č. 276 během přepravních špiček pracovních dnů zajišťovala spojení sídlišť na Černém Mostě a v Bohnicích. V letech 2022 až 2023 se dvakrát stala školní linkou jezdící v oblasti Hrnčíř. Dopravcem a provozovatelem byl po celou dobu pražský dopravní podnik, který na linky nasazoval standardně dlouhé a kloubové autobusy, a v posledním období provozu dopravce Arriva City se standardně dlouhými autobusy a midibusy.
Od 80. let česká a slovenská města s trolejbusovým provozem (Teplice, Ústí nad Labem, Plzeň, Jihlava, Mariánské Lázně, Brno, Opava, Ostrava, Pardubice, Zlín – Otrokovice, České Budějovice, Bratislava, Žilina, Prešov a Bánská Bystrica) brázdily dvounápravové trolejbusy Škoda 14 Tr s hranatou karoserií. Ze standardní verze vzešla i třínápravová kloubová varianta, přičemž poslední vozy Škoda 15 Tr ještě jezdí v Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích. V současnosti na našem území existuje okolo dvaceti těchto (dnes již) historických trolejbusů Škoda 14 Tr a Škoda 15 Tr. V neděli 18. června 2023 v Brně dojezdily poslední dva vozy Škoda 14 Tr, čímž skončil provoz těchto trolejbusů v České republice.
Městská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 167 patří do skupiny linek s malým počtem změn a úprav. Od svého zavedení v roce 1971 zajišťuje dopravní obslužnost motolské nemocnice s Košířemi a od poloviny 80. let také se Smíchovem. Mezi lety 1971 až 2012 na ni byly vypravovány standardně dlouhé autobusy a od roku 2012 (až dosud) na ni jsou vypravovány kloubové autobusy. Od počátku až do dnešních dnů je jejím dopravcem a provozovatelem pražský dopravní podnik.
Městská autobusová linka Pražské integrované dopravy (PID) č. 166 byla jednou zavedena, jednou zrušena a nakonec vznikla z jiné linky. Její doménou je dopravní obslužnost pražské části Třeboradice, kam jezdila přes čtyřicet let. Jejím dopravcem byl pražský dopravní podnik, který na linku nasazoval standardně dlouhé autobusy. V říjnu 2016 bylo č. 166 použito pro midibusovou linku č. 295, která rovněž končila v Třeboradicích. Linku provozovala firma ABOUT ME. Od roku 2019 je dopravcem společnost ČSAD Střední Čechy, a. s. Jak již bylo uvedeno, od roku 2016 se jedná o midibusovou linku.
