PLZEŇ

Město

Plzeň je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje. Leží na soutoku řek Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava, z nichž vzniká řeka Berounka. Má zhruba 170 tisíc obyvatel a je tak čtvrtým největším městem v republice a druhým největším městem v Čechách.

*25. listopadu 2018 – Plzeňské náměstí Republiky s kostelem svatého Bartoloměje – Pavel Hypš*

Díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest a hlavně na trase z německých zemí do Prahy se Plzeň stala již v průběhu 13. století třetím největším a nejdůležitějším městem v Čechách, po Praze a Kutné Hoře. V této době byly vystavěny kostely svatého Bartoloměje, františkánský klášter nebo špitální kostel.

*17. února 2012 – Křižíkovy sady – Pavel Hypš*

První strojírny a slévárny závodu Škoda fungují ve městě od roku 1859. Vyráběly se zde zařízení pro cukrovary, pivovary, doly, parní stroje, kotle, ocelové mostní konstrukce, zařízení pro železnici atd. Dnes se zde vyrábějí především lokomotivy, tramvaje, trolejbusy a vojenská technika. Součástí areálu je Techmania Science Center. Představuje zde techniku především mládeži pomocí interaktivních exponátů.

*8. května 2012 – Techmania Science Center – Pavel Hypš*

Plzeň je známa také jako pivovarské město. Dnes se zde vaří v areálu Pilsner Urquell světoznámá piva Prazdroj a Gambrinus.Spodně kvašený světlý ležák se celosvětově označuje jako pivo plzeňského typu. Nepřetržitá tradice vaření piva v měšťanském pivovaru je v Plzni již od roku 1842.

*25. listopadu 2018 – Dnešní varna piva Pilsner Urquell – Pavel Hypš*

Zoologická a botanická zahrada města Plzně je druhá nejstarší zoo v České republice. Chová nejvíce druhů živočichů ze všech zoo v Česku, roce 2018 zde bylo chováno 1 192 druhů živočichů. Od roku 2007 překračuje pravidelně roční návštěvnost počet 400 000 osob.

1. května 2016 – Nosorožec indický v Zoo Plzeň – Pavel Hypš

Po poslední reorganizaci města, proběhlé k 1. lednu 2003, je Plzeň rozdělena na deset částí: Plzeň 1 (Bolevec), Plzeň 2 (Božkov, Bručná, Hradiště, Koterov a Slovany), Plzeň 3 (Doudlevce, Radobyčice, Skvrňany a Valcha), Plzeň 4 (Bukovec, Červený Hrádek, Doubravka, Lobzy a Újezd), Křimice, Litice, Radčice, Černice, Malesice (včetně Dolního Vlkýše) a Lhota.

*1. září 2013 – Velký Bolevecký rybník – Pavel Hypš*

Železnice

V roce 1861 byla uvedena do provozu trať, dnes označená číslem 180, vedoucí přes Domažlice do bavorského Furth im Wald. Železniční trať z Plzně směr Beroun a Praha byla zprovozněna v roce 1862, o deset let došlo k jejímu prodloužení do Chebu. Mezitím, roku 1868 nastalo zprovoznění tratě číslo 190 do Českých Budějovic, roku 1873 tratě číslo 160 do Žatce a nakonec roku 1878 tratě číslo 183 přes Klatovy do Železné Rudy – Alžbětína.

20. března 2009 – Vlak přijíždějící do stanice Plzeň – Jižní předměstí – *Pavel Hypš*

Dnes je Plzeň je jedna z nejvýznamnějších železničních křižovatek v republice, setkává se zde pět důležitých železničních tratí. Nejvýznamnější je trať číslo 170 Praha – Beroun – Plzeň – Cheb, jež je součástí 3. železničního koridoru. Na trati je v Plzni pět stanic: Doubravka, Hlavní nádraží, Jižní předměstí, Zadní Skvrňany a Křimice.

25. listopadu 2018 – Souprava tažená lokomotivou řady 242 „Plecháč“ na plzeňském hlavním nádraží – *Pavel Hypš*

Tramvaje

V 19. století se Plzeň, díky novým průmyslovým podnikům, rozrůstala tak rychle, že potřebovala akutní řešení tíživé dopravní situace. Jako vhodná přišla městu elektrická tramvaj, jejíž plány vypracoval František Křižík. Jeho firma pak realizovala částečně se Škodovkou i výstavbu tratě. Provoz byl zahájen 29. června 1899, a to na třech jednokolejných tratích: Bory – Lochotín, Skrvňany – Nepomucká třída a Náměstí – Plynárna. Vozovna s elektrárnou byly umístěny v bývalém cukrovaru v Cukrovarské ulici.

*1917 – Tramvaj a koňský povoz na Nádražní třídě – sbírka Pavel Kypta*

V roce 1910 nastalo prodloužení tratě od plynárny k plovárně, v roce 1929 do Doudlevců. Roku 1932 došlo k prodloužení tratě na Slovany. První omezování přišlo v roce 1945, kdy byla doudlevecká trať zkrácena do Lochotína a skvrňanská trať k III. bráně Škodovky.

*1953 – Tramvaj projíždějící po třídě 1. máje – sbírka Pavel Kypta*

K prodlužování došlo až roku 1973, kdy byla prodloužena trať z Lochotína k ulice Pod Záhorskem a skvrňanská trať do nového sídliště Zadní Skvrňany. Dne 1. září 1980 byla uvedena do provozu trať na Košutku, v roce 1986 prodloužení lochotínské tratě do Frunzeho (dnes Mozartovy) ulice. V roce 1990 byla prodloužena ještě dále, k sídlišti Bolevec. Od 16. prosince 2019 je trať z Bor prodloužena k Univerzitě.

28. srpna 2021 – Vůz Pragoimex T3R.PLF na výstupní zastávce linky číslo 4 u Západočeské univerzity – Pavel Hypš

Dnes jsou v provozu tři linky: 1 (Bolevec – Pod Záhorskem – Sady Pětatřicátníků (T) – Solní, pošta (Z) – Mikulášské náměstí – Slovany), 2 (Skvrňany – Sady Pětatřicátníků (T) – Solní, pošta (Z) – Mikulášské náměstí – Světovar) a 4 (Košutka – Pod Záhorskem – Sady Pětatřicátníků – Univerzita). Do 27. května 2000 byly v provozu ještě posilové linky číslo 3 (Malesická – Sady Pětatřicátníků (T) – Pod Záhorskem – Košutka) a 5 (Malesická – Sady Pětatřicátníků (T) – Pod Záhorskem – Bolevec).

25. listopadu 2018 – Tramvaj Pragoimex Vario na lince číslo 2 v zastávce Anglické nábřeží – *Pavel Hypš*

Tramvajový provoz je dnes zajišťován vozy KT8D5, dále několika vozy T3 různých modifikací (včetně K3R-NT) a vozy Pragoimex Vario EVO2. Od roku 1997 se na provozu podílely také vozy Škoda Astra 03T. Na plzeňských kolejích se jich vystřídalo postupně 11 a poslední vozy ukončily provoz 18. března 2021.

21. prosince 2012 – Škoda Astra ev. č. 303 na lince číslo 1 v zastávce Mikulášské náměstí – Pavel Hypš

Autobusy

V srpnu 1914 je doložen provoz soukromé autobusové linky 1039b v trase: Pilsen (Plzeň) – Černitz (Černice) – Losina (Losiná) – Stienowitz (Štěnovice) – Čížitz (Čížovice) – Předenitz (Předenice). Nejpozději roku 1925 provozovala státí pošta v Plzni linky číslo 760 (přes Bolevec do Manětína), 761 (do Kralovic), 762 (přes Doudlevce do Předenic) a 763 (přes Lobzy k Ústřednímu hřbitovu). Poslední jmenovaná linka ukončila provoz 1. dubna 1929, kdy její provoz začal zajišťovat městské Elektrické podniky. Ve stejném období byly stále ještě v provozu poštovní jízdy s omezenou přepravou osob, například linka 1085 přes Chotíkov do Číhané.

*Srpen 1914 – Jízdní řád linky číslo 1039b – sbírka Poštovní muzeum Praha*

První autobusové linky Elektrických podniků vyjely ještě o několik dní dříve, 21. března 1929. Jezdily ve třech trasách: Hlavní nádraží – Jižní předměstí, Plovárna – Doudlevce – Homolka – Nepomucká třída a Lochotín – Bolevec. Dne 16. května 1929 se k nim přidala ještě linka z Roudné na Bílou Horu.

*1964 – Hlavní brána plzeňského pivovaru – sbírka Pavel Kypta*

Po druhé světové válce se začalo i s expanzí autobusů mimo Plzeň do přilehlých obcí. A tak se mohli cestující z Chrástu (25. prosince 1948), Koterova (1. března 1949), Starého Plzence (9. října 1949) a Dýšiny (1. července 1956) svézt autobusovými linkami na významná místa přímo v Plzni.

5. března 2009 – Renault Citybus na lince číslo 51 v Koterově – *Pavel Hypš*

V roce 1967 byla zavedena dnes nejvýznamnější plzeňská autobusová linka číslo 30 – tehdy v trase Doubravka – Slovany – Doudlevce ETZ. Od roku 1969 do roku 1988 jezdila linka číslo 29 ze Sídliště Bory na Doubravku, která byla bezmála 20 let nejvytíženější linkou autobusové sítě.

20. března 2009 – Karosa B731 vypravená na linku číslo 30 na Slovanech – *Pavel Hypš*

Po zrušení trolejbusů na Severní předměstí v letech 1976 a 1977 zajišťovaly náhradní autobusovou dopravu autobusové linky označené jako 13A a 14A. V roce 1979 začaly jezdit autobusy do nově připojených Křimic, od roku 1990 obsluhují také Radčice.

5. dubna 2016 – Solaris Urbino 18 na točně v Křimicích – *Pavel Hypš*

Od 26. května 1990 začala jezdit linka číslo 41, která spojila nově budované sídliště Vinice s centrem města. Od stejného data byla prodloužena linka číslo 30 z Doubravky do Bolevce a na Košutku a zároveň z Doudlevec na Bory. Od poloviny 90. let začala být autobusy obsluhována také nová průmyslově-obchodní zóna na Borských polích.

18. února 2013 – Solaris Urbino 18 jako linka číslo 41 poblíž plzeňské židovské synagogy – *Pavel Hypš*

Městské autobusy vyjíždějí v současnosti z Plzně celkem na devíti denních linkách: 20 (Zruč-Senec), 26 (Nová Ves), 50 a 51 (Starý Plzenec), 34 (Třemošná) a 56 a N5 (Město Touškov). Dříve byly v provozu ještě linky číslo (Bušovice) a 53 a 54 (Nová Huť), které byly nahrazeny regionální autobusy Integrované dopravy Plzeňská, ještě linka číslo 55 (spolu s doplňkovou linkou číslo 66) do Tlučné, jejíž provoz v současnosti zajišťuje za zvláštní tarif dopravce ČSAD autobusy Plzeň.

26. dubna 2008 – Solaris Urbino na lince číslo 55 u železniční stanice v Tlučné – *Pavel Hypš*

Mezi roky 1997 až 2013 byla provozu účelová mikrobusová linka pro tělesně postižené a důchodce, propující centrum s nemocničními areály. Zpočátku byla značena „Z“, poté rozdělena na linky číslo 71 a 72. V posledním období byla v provozu pouze linka číslo 72.

20. března 2009 – SOR B9.5 na lince číslo 72 v obratišti Zvon – *Pavel Hypš*

Účelová linka číslo 73 posiluje v létě dopravu k plzeňské přehradě. Mezi účelové linky lze řadit i školní autobusové linky číslo 23 a 37, které jedou pouze několikrát za den. Částečně má tento charakter i linka číslo 36.

1. září 2013 – Iveco Citelis na lince číslo 73 v obratišti Bory – *Pavel Hypš*

Noční doprava je zajištěna třemi autobusovými linkami označenými N1 až N3, doplněných od 1. září 2014 trolejbusovou linkou N7. O nocích před nepracovními dny navíc jezdí posilové linky N4 až N6 a příměstské linky N11 až N13. Dopravce ČSAD autobusy Plzeň navíc zajišťuje noční regionální spoje, označené N55, N91 a N92.

19. února 2013 – Konečná noční linky N2 v Černicích s autobusem SOR NB12 – *Pavel Hypš*

Mimo výše uvedených změn na linkách 52, 53 a 54 došlo v červnu 2020 zavedením Integrované dopravy Plzeňska ke zpřehlednění příměstských autobusů a také zatraktivnění intervalů v satelitních částech města, které obsluhují. V síti městské dopravy došlo v souvislosti s tím také k zavedení posilové linky číslo 38 z Doubravky na Červený Hrádek. Zatím poslední změnou v provozu městské dopravy bylo v září 2020 zavedení linky číslo 39 z Bor do nové zástavby Výsluní.

5. prosince 2020 – Setra S418 dopravce Arriva Střední Čechy na lince IDP číslo 321 z Plzně do Kralovic – Pavel Hypš

Trolejbusy

Trolejbusová síť v Plzni vznikala za velmi těžké doby. Stavět se začalo roku 1939 a zprovoznění první trati mezi Městskými lázněmi a Doubravkou proběhlo 9. dubna 1941. Už 1. května téhož roku byla otevřena další trať k Ústřednímu hřbitovu. K dalšímu rozšíření došlo až po válce. Na novou trať z Božkova přes nádraží do Skvrňan vyjely trolejbusy 28. října roku 1948.

26. října 2014 – Škoda 25Tr na lince číslo 11 ve smyčce u Ústředního hřbitova – *Pavel Hypš*

V roce 1949 jezdily trolejbusy už i z Doudlevec do Bolevce (linka číslo 13). V roce 1950 byla otevřena druhá trať na severu města na Košutku. Zde jezdila linka číslo 14 v trase Košutka – Kopeckého sady (ve špičkách až do Doudlevec). V roce 1953 byla otevřena trať do Černic, obsloužená prodlouženou linkou číslo 13. Ta se tedy větvila, některé spoje zajížděly do Černic, ostatní končily v Doudlevcích. Poslední vystavěnou tratí se na dlouhá léta stala trať ze Skvrňan na Novou Hospodu otevřená 2. ledna 1955.

21. prosince 2012 – Škoda 15Tr na lince číslo 13 v točně Černice – *Pavel Hypš*

Až v roce 1975 byla trolejbusová síť opět rozšířena, tentokrát tratí do Lobez a o rok později v Doubravce na stanici Zábělská. Rozsah sítě se ale zanedlouho zmenšil. Výstavba sídlišť na severu Plzně a zároveň i výstavba tramvajových tratí tam ukončila provoz trolejbusů na Košutku ještě v roce 1976 a na Bolevec přestaly jezdit trolejbusy v roce 1977.

28. prosince 2007 – Škoda 15Tr na lince číslo 16 v obratišti Doubravka, Zábělská (dnes Doubravka) – *Pavel Hypš*

Dne 30. ledna roku 1988 byl zahájen provoz na nové trati, vedoucí z Bory přes Jižní předměstí a Mrakodrap na Doubravku, Na Dlouhých. Tuto trať obsloužila linka 16, která nahradila autobusovou linku 29. Od této doby se síť téměř nezměnila, vyjma zrušení málo využívané trati z Mikulášského na Jiráskovo náměstí a postavení spojovací trati U teplárny okolo Tyršova mostu do Doudlevec v roce 1998. Zároveň byla zrušena točna v Doudlevcích, na které se od roku 1949 trolejbusy otáčely. Tímto se dočkala nové trasy linka 14, která jezdí v trase Sídliště Bory – Pařížská.

*18. února 2013 – Trolejbus Škoda 21Tr ev. č. 479 na lince číslo 14 v zastávce Tyršův most – Pavel Hypš*

V září 2002 byl otevřen nový jednosměrný blokový objezd kolem Centrálního autobusového nádraží, který nahradil již kapacitně nevyhovující smyčku Husovo náměstí. Dne 14. března 2005 poprvé trolejbusy opustily troleje. Linka číslo 13 začala zajíždět v Černicích k nákupnímu centru Olympia, kam jezdí pomocí dieselagregátu. Už 1. září 2005 pomocí dieselagregátu trolejbusy opustily hranice města, když začaly zajíždět do obce Letkov.

21. prosince 2012 – Škoda 24Tr v konečné zastávce Černice, nákupní zóna – *Pavel Hypš*

V rámci 2. fáze optimalizace MHD, která byla spuštěna 28. srpna 2010, došlo ke zprovoznění nové trolejbusové trati vedoucí z křižovatky Němejcova – Borská u nádraží Jižní Předměstí Borskou ulicí do průmyslové zóny Borská Pole a Folmavskou ulicí dále na kruhový objezd u Nové Hospody, kde je trať napojena na již existující trasu. Z Folmavské ulice vede odbočka ulicí U Nové hospody na jižní okraj průmyslové zóny do smyčky Borská Pole. Po trati jezdí prodloužená linka číslo 15, a ve špičkách nové linky číslo 17 a 18.