Město Slaný (německy Schlan) je někdejší královské město v okrese Kladno ve Středočeském kraji, asi 29 km severozápadně od Prahy. Žije zde přibližně 16 tisíc obyvatel v necelých 2 tisících domech. Městem protéká Červený potok a jeho dominantou je Slánská hora.

Podle neověřené kroniky Václava Hájka z Libočan byla osada Slaný založena již roku 750 knížetem Nezamyslem. Král Václav II. ji kolem roku 1300 povýšil na královské město. Až do roku 1960 bylo město Slaný sídlem vlastního okresu, až poté bylo přičleněno k okrese Kladno.

V roce 1992 se historické jádro města stalo městskou památkovou zónou. Mezi významné památky se řadí městská radnice, kostel Nejsvětější Trojice, kolej piaristů (dnes Vlastivědné muzeum) nebo kostel svatého Gotharda, na němž je vyobrazen velký znak města.

Pod město Slaný spadá také devět dříve samostatných obcí: Blahotice, Dolín, Kvíc, Kvíček, Lotouš, Netovice, Otruby, Trpoměchy a Želevice.

Město Slaný leží na železniční trati číslo 110 z Kralup nad Vltavou do Loun. Jedná se o jednokolejnou trať, přes Slaný byl provoz zahájen v roce 1873.Na území města leží stanice Slaný a zastávka Slaný – předměstí. Mezi lety 1904 až 1932 existovala ještě odbočná trať ze Slaného do Smečna.

Z počátku 20. století jsou doloženy poštovní dostavníky ze Slaného přes Řevničov do Krupé, do Brandýsku, do Třebíze, na Kladno a přes Smečno do Libušína. Při převzetí autobusové dopravy národním podnikem ČSAD roku 1949 jezdilo ze Slaného již 23 autobusových linek.

V 90. letech vznikl z místních garáží soukromý dopravce ČSAD Slaný, člen koncernu ICOM Transport, který nadále zajišťuje většinu autobusových linek ze Slaného, včetně spojení s Prahou. Většinu spojů směrem na Kladno zajišťuje ČSAD MHD Kladno, jednou linkou do města zajížděli také dopravci Anexia Rakovník, ČSAD Česká Lípa a Autodoprava Lamer.

Spojení s Kladnem přináší ještě jednu zajímavost. Kromě běžných regionálních linek jezdí totiž do Slaného také linka číslo 9 z městské dopravy Kladno. Tento paradox je dán historickým vývojem, jelikož se jedná o zastávkové spoje v obou městech, zajíždějící ještě do řady nácestných obcí.

Od 26. srpna 2017 došlo k zařazení části regionálních linek ve Slaném do systému Pražské integrované dopravy. Jednalo se o linky číslo 456 (do Libčic nad Vltavou), 608, 609, 612a 622 (na Kladno, včetně linky MHD číslo 9) a linka číslo 617 (z Kladna přes Slaný do Mělníka). Od 10. prosince 2017 k nim přibyla ještě linka číslo 593 do Velvar.

Vznik městské autobusové dopravy se datuje k roku 1961. Původně se jednalo o jedinou linku, vedenou od železniční zastávky přes hotel Praha a centrum města na sídliště ČKD. Na začátku 80. let přibyly další dvě linky, přičemž linka číslo 2 jezdila ze sídliště přes centrum a Háj k dolu (dnes průmyslová zóna sever) a linka číslo 3 byly v podstatě jen přesuny autobusů mezi centrem a garáží ČSAD v Lacinově ulici.

Z roku 1992 je doložen stav již opět bez linky číslo 3. Linka číslo 2 byla postupně omezována, až z ní zbyl pouze jediný spoj, sloužící k přepravě žáků do základních školy Na Háji. Postupně také došlo ke zkrácení většiny spojů linky číslo 1 do zastávky hotel Praha, až k železniční zastávce je veden již jen pouze první ranní spoj.

Až do roku 2013 provozoval městskou dopravu nástupce místního n.p. ČSAD, firma ČSAD Slaný. Ti však prohráli výběrově řízení a od 1. ledna 2014 je provoz obou linek zajišťován dopravcem ČSAD MHD Kladno. Vypravuje sem standardně dlouhé autobusy, většina spojů je garantovaně nízkopodlažních.

Zdroje: web wikipedia.cz (Slaný), dobové jízdní řády poštovních spojů a autobusů ČSAD z vybraných let, web idos.cz, materiály PID, publikace ČSAD – Autobusová doprava v Praze a Středních Čechách