SVITAVY
Město Svitavy je sídlem správy okresu Svitavy v Pardubickém kraji. Leží v jihovýchodním výběžku České tabule, známém jako Svitavská pahorkatina, který však už zasahuje do povodí Moravy. Žije zde asi 17 tisíc obyvatel. Městem protéká řeka Svitava, která pramení v nedalekém lese. Téměř celé území města se nachází na severozápadní Moravě, velice malá nezastavěná severovýchodní část území však dříve náležela ke katastrálnímu území Opatovec ležícímu v Čechách.
3. dubna 2014 – Svitavské Náměstí Míru – Pavel Hypš
Původní osadu s kostelem založili premonstrátští mniši z Litomyšle a nazvali ji podle zde protékající řeky Svitavy. O něco později sem začali přicházet němečtí osadníci povolaní olomouckým biskupem, kteří založili novou ves s kostelem sv. Jiljí. Původní Svitava postupně s novou vsí splynula. Oblast v okolí Svitav se tak stala předmětem sporu mezi olomouckým biskupstvím a litomyšlským klášterním panstvím, který byl roku 1256 urovnán ve prospěch olomouckého biskupství. Z téhož roku také pochází první písemná zmínka o městě.
3. dubna 2014 – Kostel Navštívení Panny Marie – Pavel Hypš
Výstavba železnice ve Svitavách započala roku 1843. Provoz na místní trati, dnes označené číslem 260, byl zahájen 1. ledna 1849. Pomyslně jsou vlaky vedeny v trase Brno – Adamov – Blansko – Svitavy – Česká Třebová. Jelikož se ale jedná o součást prvního železničního koridoru, ve většině případů vlaky na obou koncích pokračují po jiných tratích dál.
3. dubna 2014 – Budova svitavského nádraží – Pavel Hypš
K hlavní trati přibyla od 15. září 1896 odbočka do Poličky, mající charakter regionální tratě. V následujícím roce byla z Poličky ještě prodloužena dále přes Pustou Kamenici a Skuteč do Žďárce u Skutče. V koncovém úseku Pustá Kamenice – Žďárec u Skutče je od 11. prosince 2011 téměř zastaven provoz. Jezdí sem totiž pouze tři páry vlaků ročně.
3. dubna 2014 – Jednotka RegioNova ve stanici Svitavy – Pavel Hypš
Za počátky veřejné silniční dopravy ve Svitavách můžeme považovat fakt, že již 1. srpna 1910 byla na náměstí zřízena „automobilová zastávka“ pro hromadné cesty do Moravské Třebové, kam byla cesta po železnici náročná. Zanedlouho začal jezdit v této trase poštovní autobus. Roku 1937 je doložen provoz státních linek Svitavy – Moravská Třebová a Svitavy – Lanškroun. Soukromí dopravci provozují linky Svitavy – Jinov – Litomyšl, Svitavy – Trstěnice – Litomyšl, Svitavy – Jevíčko a Svitavy – Dětřichov – Moravská Třebová.
1961 – Stalinovo náměstí s autobusy ČSAD – sbírka Pavel Hypš
K slavnostnímu zahájení provozu městské dopravy došlo 1. května 1965. Provozovatelem se stal národní podnik ČSAD (Československá Státní Automobilová Doprava). Z dostupných dokumentů není patrné trasování linek městské dopravy. Pravděpodobně se ale příliš nelišilo od stavu z roku 1977, který vypadal následovně:
Linka | Trasa |
57370 / 1 | Nádraží ČSD – Náměstí – Pražská ulice – OÚNZ nemocnice – Náměstí – Nádraží ČSD – Autobusové stanoviště |
57370 / 2 | Nádraží ČSD – Náměstí – Lány, kovárna – Náměstí – Nádraží ČSD |
57370 / 3 | Náměstí – Nádraží ČSD – Opatovec, transformátor – Náměstí |
57390 | OÚNZ nemocnice – Nádraží ČSD – Náměstí – Lány, u školy – Hradec, dolní – Lány, u školy – Náměstí – Nádraží ČSD – OÚNZ nemocnice |
1970 – Stalinovo náměstí s autobusem ČSAD – sbírka Pavel Hypš
Poslední uvedená linka nebyla do provozu městské dopravy zařazena. Její trasa však vedla pouze po katastrálním území města, platil na ní tarif městské dopravy ČSAD a podle dobových materiálů byla tak i mezi místními obyvateli zažita.
1974 – Autobus Škoda 706 RTO ve Svitavách – sbírka Pavel Hypš
Námi popisovanou městskou dopravu ČSAD potkal nelichotivý osud. V tichosti, bez zmínky v tisku a povědomí obyvatelstva, došlo na konci 80. let k jejímu zrušení. V jízdních řádech 1991 / 1992 se pod licenčním číslem 57370 vyskytuje linka vedená v trase Nádraží ČD – Autobusové nádraží – Orlík – Pražská ulice – Autobusové nádraží – Nádraží ČD – Dinas. Provozováno je ale jen několik málo spojů vedoucích zejména úsekem Autobusové nádraží – Dinas.
1983 – Autobus Škoda 706 RTO přijíždí ke svitavské radnici – sbírka Pavel Hypš
Dnes již žádnou linku vedenou pouze po území města nenajdeme, stejně jako ani spoj regionální linky vedený pouze po městě. Obce Hradec a Opatovec se od Svitav osamostatnily a spojení do Lán zajišťují především regionální autobusy směřující do Radiměře.
3. dubna 2014 – Linka 680822 dopravce Jaroslav Hnát jedoucí ze Svitav před Hradec do Radiměře – Pavel Hypš
Největší pozůstatek městské dopravy můžeme najít na regionálních linkách 680801 a 680829. Jejich trasy protínají velkou část města a jako jediné směřují do části Orlík. Níže jsou uvedeny jejich trasy se zohledněním jejich vedení po Svitavách:
Linka | Trasa |
680801 | Železniční stanice – Autobusové nádraží – Národní dům (Z) – Vigona 02 – Orlík – … – Litomyšl |
680829 | Dřevojas – Vigona 02 – Autobusové nádraží – Železniční stanice – Lány, samoobsluha – Lány, MŠ – Lány, škola – Hradec – … – Radiměř – … – Svojanov |
3. dubna 2014 – Mercedes-Benz Intouro dopravce ICOM Transport na lince 680801 – Pavel Hypš
Specifický způsob městské dopravy zajišťuje obecně prospěšná společnost Salvia. Třemi mikrobusy vozí na objednávku po městě a nejbližším okolí seniory a osoby se sníženou schopností orientace nebo pohybu. Pro tyto klienty je k dispozici také pravidelné mikobusová linka v trase Dům pro seniory – Hypernova – Hřbitov – Polikliniks – Náměstí Míru, jezdící pravidelně tam a zpět jednou během dopoledne každý pracovní den.
3. dubna 2014 – Vozidlo sloužící jako doprava na zavolání ve svitavských garážích – Pavel Hypš
Autor: Pavel Hypš
Editace textu: Zdeněk Liška
Poděkování patří Radoslavu Fikejzovy ze svitavského muzea a organizaci Salvia za poskytnutí doplňkových informací k textu
Zdroje: Jízdní řády ČSAD východočeských kraj 1977/8, 1978/9, 1991/2, 1994/5; web idos.cz, web svitavy.cz, web wikipedia.cz (Svitavy, Železniční trať Česká Třebová – Brno, Železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče); web zelpage.cz (Trať 260, 261)
Poslední aktualizace: 21. března 2015
4 Komentáře