ÚSTÍ NAD LABEM

Město

Ústí nad Labem (německy Aussig) je statutární město na severozápadě Čech, centrum Ústeckého kraje. Leží na soutoku řek Labe a Bíliny mezi Českým středohořím a Krušnými horami. Žije zde přibližně 93 tisíc obyvatel, spolu s okolními městy tvoří aglomeraci s téměř půl milionem obyvatel.

Přesné datum vzniku obce není doloženo. Jisté je však to, že již v polovině 13. století ji Přemysl Otakar II. povýšil na město. Po husitských válkách však město výrazně upadlo a po dlouhé léta se počet obyvatel pohyboval kolem 2 tisíc. Výrazný nárůst nastal až v důsledku průmyslového rozvoje po roce 1830.

Město Ústí nad Labem bylo těžce postiženo americkými nálety na konci II. světové války a demolicemi v období socialismu. V důsledku toho má zachovány jen zbytky historického jádra. Mezi nejznámější ústecké dominanty patří kostel Nanebevzetí Panny Marie s šikmou věží.

Rozloha města Ústí nad Labem se výrazně měnila především ve 20. století. První vlna rozšiřování nastala roku 1939, kdy nacistická samospráva připojila k městu do té doby samostatná města Střekov, Trmice a několik obcí. V roce 1986 byly připojeny města Chabařovice, Neštěmice a tehdy ještě obec Chlumec. V roce 1990 se Chabařovice i Chlumec znovu odtrhly, roku 1994 se odtrhly Trmice, bývalá města Střekov a Neštěmice zůstávají součástí Ústí nad Labem i nadále.

Železnice

Práce na železnici z Prahy přes Ústí nad Labem a Podmokly (později Děčín) do Drážďan byly započaty na jaře 1845 a v roce 1851 byla trať dokončena. V roce 1858 byl zahájen provoz na trati do Teplic, prodloužené v roce 1870 až do Chomutova. Až v roce 1872 však vyrostl v Ústí první most, určený jak pro železniční, tak silniční dopravu.

Dnes je, stejně jako v celém Ústeckém kraji, železniční doprava přes Ústí nad Labem zařazena do systému Doprava Ústeckého kraje. Osobní vlaky jsou pro lepší orientaci označeny jako linky:

• U1+U51: Děčín – Ústí nad Labem – Teplice – Most – Chomutov – Kadaň-Prunéřov
• U3: Ústí nad Labem – Oldřichov u Duchcova – Litvínov
• U4: Ústí nad Labem – Roudnice nad Labem – Hněvice
• U7: Ústí nad Labem-Střekov – Děčín
• U32: Ústí nad Labem-západ – Štětí

Tramvaje

Mezi lety 1899 až 1970 tvořily páteř ústecké městské dopravy tramvaje. Jako první byly zprovozněny tratě z Předlic přes střed města do Krásného Března a od divadla ke Klíšskému potoku. Už roku 1903 došlo k prodloužení linky 2 od Klíšského potoka na Bukov.

V roce 1909 převzal provoz tramvají Elektrický podnik města Ústí a nastal jejich bouřlivý rozvoj. Od roku 1912 začaly vyjíždět tramvaje i za hranice města, z Bukova na trati do Telnice. Na druhou stranu Labe tramvaje vyrazily poprvé v roce 1936, po trati na Střekov. V roce 1937 síť dosahovalo celkové délky 47 km, šlo tehdy po Praze a Brně o třetí největší síť u nás.

Nechvalně známou událostí z provozu tramvají v Ústí nad Labem je nehoda na Bukově z roku 1947. Motorový vůz číslo 25 a vlečný vůz číslo 105 jeli plně obsazeni turisty z Telnice směrem do centra. Do sjezdové výhybky na Bukově však vjeli v téměř sedmdesátikilometrové rychlosti, naklonili se a vůz číslo 25 se zachytil o sloup trolejového vedení, který jej celý rozpáral. Vlečný vůz číslo 105 byl vymrštěn a zdemoloval vůz číslo 63 stojící na vedlejší koleji. Při nehodě zahynulo 30 lidí včetně řidiče tramvaje, další 45 bylo zraněno těžce a 31 lehce.

Postupný útlum provozu začal v roce 1955, kdy byla kvůli plánovanému hnědouhelnému dolu zrušena trať do Telnice. Už roku 1966 jezdily tramvaje jen na jediné lince z Trmic do Neštěmic. Pravidelný provoz ústeckých tramvají skončil 1. června 1970.

Autobusy

Po zrušení tramvajového provozu se v Ústí nad Labem staly nosníkem místní dopravy autobusy. Autobusové linky však existovaly ve městě, paralelně s tramvajovými, už od 19. října 1929, kdy vyjela první linka číslo 10 z centra na Novosedlické náměstí. Po dlouhá léta byl provoz autobusů v Ústí nad Labem velmi slabý, větší rozvoj nastal až počátkem 60. let, kdy počet vypravovaných vozů denně poprvé překročil číslo dvacet.

Dodnes autobusy tvoří jedinou obsluhu některých částí města. Městské autobusy také zajíždějí do sousedních měst Chlumec a Trmice a do několika okolních obcí. Aktuálně je v provozu 15 linek denní (číselná řada 2 až 27) a čtyři noční (41 až 43 a 46).

Trolejbusy

Autobusy však v Ústí nad Labem nezůstaly dlouho sami. K realizaci stavby první trolejbusové trati došlo v roce 1984, na trase ze Všebořic přes centrum města na Severní Terasu. Provoz byl zahajován postupně, v celé trase jezdí trolejbusy od roku 1989.

Postupně došlo k vybudování dalších tratí. V roce 1990 do Dobětic, v roce 1992 do Krásného Března, v roce 1993 na Klíši, roku 1994 do Starých Předlic a roku 1995 na Mojžíř. V roce 2004 trolejbusy opustily hranice města, na trati k hypermarketu Globus v sousedním městě Trmice. V roce 2005 začaly trolejbusy jezdit přes Bukov na Severní Terasu a roku 2007 na Střekov. V roce 2009 byla zprovozněna zatím poslední trať, kolem hlavního vlakového nádraží.

Dnes je v Ústí v provozu 11 denních a dvě noční trolejbusové linky. Jezdí zde výhradně trolejbusy Škoda a nejrozšířenějšími vozy dodnes zůstávají vysokopodlažní 15Tr, doplněné nízkopodlažním vozy 21Tr, 25tr, 27Tr a 28Tr. Vyjma posledních dvou vozů Škoda 21Tr je celý vozový park velkokapacitní (vozy dlouhé 15 nebo 18 metrů).

Lanová dráha

Nejmladším dopravním prostředkem v Ústí nad Labem je lanová dráha. Ta byla postavena mezi obchodním centem Forum a kopcem Větruše v roce 2010. Jedná se o nejdelší visutou lanovou dráhu bez samostatně stojících podpěr. Při své cestě překonává široký železniční koridor a také řeku Bílinu.

Galerie

Zdroje

publikace 95 let městské hromadné dopravy v Ústí nad Labem, web cs.wikipedia.org (Lanová dráha Větruše, Městská autobusová doprava v Ústeckém kraji, Tramvajová doprava v Ústí nad Labem, Trolejbusová doprava v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem), web magzine.cz (V Ústí nad Labem v roce 1947 zahynulo třicet lidí v tramvaji), web kr-ustecky.cz (Schémata DÚK)