VILNIUS

Vilnius je hlavní město Litvy, s počtem obyvatel pod těsně pod 600 tisíci je zároveň také největším litevským městem.  Leží v jihovýchodě státu, na soutoku řeku Vilnia a Neris, poblíž hranic s Běloruskem.

Pověst říká, že město vzniklo poté, co měl velkovévoda Gediminas věštecký sen o železném vlku na místním kopci, na jehož vrcholu poté nechal postavit hrad. První písemná zmínka o Vilniusu pochází z roku 1323., roku 1387 získává městská práva. Mezi lety 1922 až 1939 tvořil Vilnius vlivem válečných konfliktů samostatný stát zvaný Střední Litva.

Historické centrum Vilniusu, Staré Město, je zapsáno na seznamu světového dědictví Unesco. Je často považováno za největší evropské staré město, s řadou původních budov z 16. až 19. století. Na jeho území se nachází 23 (!) klášterů.

Za datum počátku městské autobusové dopravy ve Vilniusu je považován 18. prosinec 1945, kdy firma zřízená městem posílá do ulic 17 autobusů. Až 13. března 1946 je však zahájen provoz první linky podle jízdního řádu, v následujících dnech dalších dvou. V současnosti je v provozu 74 klasických autobusových linek.

Od roku 2017 se na běžných autobusových linkách objevují kromě městského dopravce VTT také subdodavatelé, vybraní městem na dobu sedmi let. Nejrozšířenějším z nich je firma Transrevis, nasazující na linky standardní vozy Isuzu Citybus a kloubové autobusy Scania Citywide.

Až do prosince 2013 byly součástí přepravy po městě také maršrutky, tedy svozové taxi ve vymezených trasách. Vzhledem k problematické integraci tohoto systému (který však zdárně proběhl v nedalekém Kaunasu) bylo rozhodnuto o jejich zrušení a zavedení šesti expresních autobusových linek zajišťovaných kloubovými autobusy, jež zastavují pouze na významných zastávkách po trase.

Od srpna 2015 je ve Vilniusu v provozu také šest nočních autobusových linek. Pět z nich, označených 101N až 105N je v provozu pouze o nocích před nepracovním dnem. Celotýdenně v provozu je pouze noční linka 88N, jež zajišťuje v půlhodinovém intervalu spojení centra a letiště.

Nepostradatelnou součástí městské dopravy ve Vilniusu jsou trolejbusy. První trolejbusová linka zde vyjela v roce 1956. V současnosti vypravují dvě trolejbusové vozovny téměř 200 vozů na 18 linek, z nichž kromě posilové linky číslo 13 jsou všechny v provozu celotýdenně.

Nejrozšířenějšími trolejbusovými vozy ve Vilniusu je model Škoda 14Tr československé a české výroby, vyráběné v letech 1984 až 1997. Doplňují je dva vozy Amber Wave 12 a postupně dokupované vozy Solaris Trollino. V majetku městského trolejbusového podniku je také jeden historický vůz Škoda 9Tr, využívaný pro komerční jízdy.

Spojení Náměstí Vince Kudirkose s Gediminovým hradem zajišťuje vilniuská lanovka. Je dlouhá 71 metrů a jízda trvá přibližně 35 sekund. Kapacita kabiny je 16 lidí, za rok přepraví přibližně 150 tisíc cestujících. V době naší návštěvy Vilniusu byla bohužel kabina lanovky v rekonstrukci.

V budoucnosti je počítáno s vytvořením sítě městské železnice S-Bahn. Jako jeho základ lze považovat dvě současné železniční linky z hlavního vilniuského nádraží do satelitní čtvrti Naujoji Vilnia a na mezinárodní letiště Vilnius.

Zajímavostí místního nádraží, pocházejícího z roku 1862 (současná podoba však až z roku 1950) je celní odbavovací prostor, připomínající spíše kontrolu na letišti, sloužící pro cestující do Minsku v Bělorusku resp. Moskvy v Rusku.

Autobusové nádraží pro dálkovou dopravu, v těsném sousedství hlavní železniční stanice, pochází z roku 1974 a významnou rekonstrukcí prošlo v roce 2000. Vede sem celá řada linek, jako zajímavosti můžeme jmenovat pravidelnou linku dopravce Ecolines z Prahy, dále přímé linky do Norska, Švédska a Finska v neposlední řadě do Běloruska a Ruska.

Mezinárodní letiště ve Vilniusu funguje od roku 1932, kdy byla zahájena pravidelná přeprava do Varšavy. V současnosti nejrozšířenější společnostmi na vilniuském letišti jsou přepravci AirBaltic (lety např. do Berlína, Mnichova nebo Amsterdamu), LOT (Varšava, Talin), Norwegian (Oslo, Stockholm, Kodaň), Ryanair (např. Berlín, Miláno nebo Dublin) a WizzAir (např. Agadir, Gdaňsk nebo Varšava).

Jízdné v městské dopravě je možné hradit u řidiče, kde stojí nepřestupní jízdenka 1 Euro. Mnohem výhodněji však vyjde pořídit si v kterékoliv trafice městskou kartu za 1,50 Euro, na kterou lze přímo v obchodech nahrávat přestupní jízdenky různých hodnot, například 24-hodinovou za 5 Euro. Platí kromě běžných linek i v expresních linkách, pouze železnice není integrována.

Zdroje: web wikipedia.cz (Vilnius), web wikipedia.lt (Gedimino kalno funikulierius, Tarptautinis Vilniaus oro uostas, Vilnius, Vilniaus autobusai, Vilniaus autobusų stotis, Vilniaus geležinkelio stotis, Vilniaus troleibusai)